Staronová vídeňská koalice sociálních demokratů a liberální strany NEOS představila svůj nový program. Pro české firmy to znamená řadu příležitosti v oblasti veřejných zakázek.

Vídeň celosvětově opakovaně dosahuje předních umístění v žebříčcích kvality života a tento aspekt je výchozím bodem pro všechny strategické plány města. Metropole byla na přelomu 20. století střediskem moderny a v 21. století má být lídrem v oblasti řešení zaměřených na člověka. Čerpat může z dlouhé tradice městské politiky orientované na kvalitu života obyvatel, která dosud do značné míry spočívala v budování kvalitní dostupné infrastruktury v oblasti bydlení, dopravy, školství, zdravotnictví a trávení volného času.

ExportMag.cz: Rakušané jsou velcí patrioti a preferují domácí výrobky. Jak tu bariéru prorazit?

V oblasti výroby sazí Vídeň na silná odvětví biotechnologií, farmacie nebo výroby vlakových souprav. Nyní se má město na vyšší úroveň posouvat prostřednictvím smart řešení a inovativních projektů, u kterých není v hledáčku pouze hospodářský potenciál, ale především jejich přínos pro obyvatele. V této oblasti se nabízí příležitosti veřejných zakázek pro inovativní firmy.

Centrum digitalizace a technologií

Vídeň má být centrem pro digitalizaci a špičkové technologie. Hlavní město disponuje rozvinutou infrastrukturou, hustou sítí univerzit, vysokých odborných škol a výzkumných institucí. Koalice v programu podporuje například rozšíření kapacit v Evropě unikátního nedávno založeného výzkumného institutu AITHYRA pro užití umělé inteligence v biomedicíně, který je součástí předního kampusu pro sektor life sciences Vienna BioCenter (VBC).

Město se také s lokalitou ve čtvrti Aspern uchází o sídlo jednoho z plánovaných unijních počítačových center (gigafactory) k tréninku umělé inteligence, jež mají posílit postavení Evropy v oblasti AI. Zbytkové teplo z provozu gigafactory by bylo využito v rámci dálkového vytápění pro obyvatele, což je v souladu s přístupem vedení města k oblasti energetiky.

Objemnou kapitolou nového vládního programu je otázka klimatu a šetření zdrojů. Vídeň je první spolkovou zemí s klimatickým zákonem, který má zajistit uhlíkovou neutralitu do roku 2040 a z metropole učinit ve vztahu k otázce klimatu modelové město. Zelená transformace města se týká především oblastí energetiky, mobility, logistiky a stavebnictví.

Solární boom

U instalací fotovoltaiky Vídeň zatím překonává vlastní cíle. Na začátku letošního roku dosáhla solárního výkonu 250 MVp, v roce 2027 je cílem 470 MVp a v roce 2030 pak 800 MVp, což by mělo zajistit zásobování elektřinou pro čtvrtinu domácností. V příštích 15 letech by mělo dojít k výměně topných systémů u přibližně 600 tisíc domů a bytů, které jsou vytápěny plynem. Vídeň usiluje na spolkové úrovni o vytvoření právního rámce, který by výměny zejména ve vztahu k nájemníkům ulehčoval. Do konce letošního roku má být uskutečněno 100 pilotních projektů. Od roku 2026 pak má výměna plynového topení za ekologické varianty výrazně zrychlit. Město v současnosti dotuje až 35 % způsobilých nákladů.

V rámci dekarbonizační strategie plánuje společnost Wien Energie do roku 2040 vytápět 56 % vídeňských domácností prostřednictvím dálkového vytápění z klimaticky neutrálních zdrojů, klíčová budou v tomto ohledu velká tepelná čerpadla a geotermie, dále využití zbytkového tepla zejména z průmyslu, spalování biomasy a odpadu a doplňkově užití vodíku nebo zeleného plynu.

V oblastech, kde není připojení k dálkovému vytápění možné, má být topení zajištěno prostřednictvím lokálních zdrojů, v nejméně zastavěných lokalitách pak individuálně. I zde budou hlavním řešením tepelná čerpadla v kombinaci s fotovoltaikou. Město k potenciálu ekologických forem vytápění vytvořilo katastrální mapy. Předpokladem pro dosažení klimatických cílů je také snížení energetické náročnosti budov. Počet ročně zateplených bytů má dosahovat 25 tisíc.

Zaměřeno na oběhové hospodářství

Priority v oblasti udržitelnosti shrnuje Smart Klima City, která si mimo jiné klade za cíl zvýšit materiálovou účinnost ve vídeňském hospodářství do roku 2030 o 30 %. Vídeňské produkty mají mít dlouhou životnost, být jednoduše opravitelné, opakovaně použitelné nebo zužitkovatelné a mají být vyráběny bez nadbytečného odpadu a užití škodlivých látek. Vídeň má ambici stát se do roku 2030 globálně uznávaným centrem cyklického a udržitelného hospodářství. Napomoci tomu mají rámcové podmínky, dotační programy, pilotní a výzkumné projekty i veřejné zakázky. Pouze projekty, které při šetrném zacházení se zdroji zvyšují kvalitu života ve městě, mají šanci v mezinárodním měřítku obstát.

V sektoru dopravy mají do roku 2030 emise CO₂ v přepočtu na obyvatele klesnout oproti roku 2005 o 50 % a do roku 2040 o 100 %. Město chce dále podporovat přechod z individuální dopravy k MHD, aby se podíl cest uskutečněných osobním automobilem do roku 2030 snížil ze současných 25 % na 15 %. Tento vývoj má kromě rozvoje veřejné dopravy podpořit vytváření podmínek pro sdílenou elektromobilitu, nabídka flexibilních dopravních prostředků na vyžádání nebo rozvoj konceptu tzv. patnáctiminutového města, kdy jsou potřebné služby občanům dostupné v docházkové vzdálenosti.

Součástmi plánu je i rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury pro cyklistiku. Zemská vláda chce v novém funkčním období vypracovat koncept pro oddělení značně vytížených pruhů pro chodce a cyklisty a vznik paralelní cyklostezky na okruhu podél centrální ulice Ringstrasse. Automobilový provoz v centru má být významně omezen.

Do roku 2030 chce město docílit do značné míry bezemisní dopravy v souvislosti s provozem logistických konceptů například na bázi doručovacích schránek otevřených různým poskytovatelům a elektrifikovaných flotil. Podporována je výstavba inteligentních dobíjecích systémů pro elektroauta a zajištění přednosti pro prostředky hromadné dopravy. Zavedeny mají být testovací trasy pro autonomní veřejnou dopravu. Do roku 2034 má být prodloužena linka metra U1 do městské části Rothneusiedl.

Dalším aspektem politiky zaměřené na klima je adaptace na extrémy počasí. Vedení města plánuje v současném volebním období vysadit 20 tisíc nových stromů a zřídit 400 tisíc m² zelených ploch. Podporuje také například zelené fasády a střechy a vytváří pod povrchem ulic vrstvy pro záchyt dešťové vody pro stromy. S ohledem na dostupnost pitné vody město momentálně rozšiřuje uzavřenou vodní nádrž v obci Neusiedl am Steinfeld až na kapacitu miliardy litrů. Nádrž tak bude pravděpodobně největší svého druhu na světě.

Oblast zdravotnictví patří ve Vídni k významným tématům jak s ohledem na udržení vysokého standardu zdravotní péče pro stárnoucí populaci, tak z pohledu ekonomiky v sektoru biotechnologií a zdravotnických prostředků. Geografická blízkost zde nabízí synergie ve výzkumu u silně zastoupeného odvětví life sciences v Brně. Vzhledem k rostoucím výdajům na zdravotnictví se chce město zaměřit na prevenci a digitalizaci. Šanci na úspěch mají především technologie, které ulehčují práci zdravotnickému personálu a dbají na vysoké standardy ochrany osobních údajů.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky ve Vídni (Rakousko). Autorka: Hana Brauneis, ekonomická specialistka.