Jaký význam mají technické normy pro malé a střední podnikatele?
Vzhledem k tomu, že technická norma je v podstatě dokument, který slouží jako návod pro podnikatele, je možné hovořit o tom, že pro malé a střední podnikatele technické normy představují nejlepší a nejlevnější cestu, jak zajistit shodu svých výrobků s technickými požadavky, které na ně klade česká a zejména evropská legislativa. Normy tak ve své podstatě představují levné předcházení, případně řešení problémů.
V čem je jejich největší výhoda?
Většina malých a středních podnikatelů nemá kapacitu ani finance na vytváření vlastních postupů ověřování shody svých výrobků. Pro podnikatele je vždy vhodnější a levnější zakoupit si příslušnou technickou normu a postupovat podle ní. Nemusí tedy složitě a nákladně vynalézat nový postup nebo metodu, jak vyrábět svůj výrobek nebo jak poskytovat službu, když norma již ověřený postup obsahuje.
K čemu ve firmách technické normy především slouží?
Slouží především k udržení aktuálních výrobních trendů a postupů. Bude-li výrobce postupovat podle pokynů technických norem, má zajištěno, že jeho výrobky budou na českém i na společném trhu EU považovány spotřebiteli za bezpečné. Normy pak představují i konkurenční výhodu, neboť spotřebitel dává vždy přednost těm výrobkům, které jsou odzkoušené a deklarované jako bezpečné a kvalitní.
Ověřování shody výrobků
Proces posouzení shody je jednou z podmínek pro uvedení výrobku na trh. Jde o souhrn postupů, díky kterým je ověřeno, že daný výrobek odpovídá všem předepsaným normám pro danou kategorii zboží
Ve kterých oborech se to především projevuje?
Týká se to například segmentu dětských hraček. Ovšem dodržování norem také přináší výhody pro společnost jako takovou, protože například normy v oblasti bezpečnosti silničního provozu se týkají nás všech. Jedná se třeba o normy kvality a bezpečnosti svodidel.
Jaké jsou ekonomické přínosy aplikace technických norem pro podnikatele?
Především úspory finančních prostředků v podobě optimalizace výrobního procesu či poskytování svých služeb na trhu. Dále je zde poměrně významná úsporu času, protože podnikatelům díky dodržování norem například odpadá nutnost opětovně prokazovat bezpečnost svých výrobků. Používání mezinárodních norem, jakými jsou například ISO normy 9001, pak v podstatě představuje vstupenku na nové trhy pro podnikatele, především na trhy mimo EU. Pro zahraničního obchodního partnera bude vždy důvěryhodnější ten podnikatel či ta firma, která může deklarovat, že se při svých činnostech řídí doporučeními mezinárodních norem.
Loni ekonomika rekordně rostla, projevilo se to nějak na normách?
Tvorba a prodej norem je dlouhodobá činnost, konkrétní změny v růstu ekonomiky se na tvorbě norem a jejich prodeji skokově v krátkodobých intervalech příliš neprojevují. Nicméně během loňského roku, kdy ekonomika České republiky vykazovala růst, byl patrný rostoucí zájem o normy ze strany zákazníků, a to především z oblasti stavebnictví. Více stavebních firem realizovalo nové zakázky, a tak i ony pro svou realizační činnost využily postupů obsažených v technických normách.
Postupně dochází ke slučování českých a evropských norem, jak je tento proces daleko?
Před vstupem České republiky do EU bylo nutno nejen harmonizovat legislativu, ale i sjednotit platné české normy s normami platnými v EU. V této době došlo ke zrušení několika tisíc českých technických norem (ČSN) a jejich nahrazení normami evropskými (EN). Tato akce byla jednou z podmínek vstupu ČR do Evropské unie. Od svého vstupu funguje naše republika jako člen evropských normalizačních organizací (CEN, CENELEC a ETSI) a podílí se na přípravě nových nebo na změnách existujících evropských norem.
Jak se to projevuje v praxi?
Jako každý členský stát tyto normy ČR přebírá, a to většinou jejich překladem, a začlení ji do své národní soustavy. Výhodou pak je, že taková evropská norma platí ve všech členských státech ve stejném znění. Tato jednota je pro podnikatele mimořádně důležitá.
Bude výsledkem to, že evropské normy nahradí ty národní?
To už se ve většině případů stalo. České republika jako členský stát EU stále vydává čistě národní normy, ale smí tak učinit pouze v oblastech, které již nejsou upravené evropskými normami.
Které to například jsou?
Národní normy členské státy mohou vytvářet a uplatňovat na svém území například v oblasti používání stavebních výrobků. Každá země má například jiné klimatické podmínky, a tak si může určit, jaké stavební výrobky se na jeho území v určitých stavbách nebo oblastech mohou používat. V Portugalsku, oproti Finsku, tak kupříkladu není povinnosti do staveb zabudovávat venkovní dlažbu s mrazuvzdorností –20 stupňů Celsia, neboť Portugalsko takovými mrazy obecně netrpí.
Co to znamená pro exportéry?
Čeští exportéři mají při vývozu na trh EU a řady dalších zemí, kde jsou evropské normy přijaty a podnikatelský sektor je používá, lepší pozici. Jejich výrobky totiž odpovídají vždy platným normám a takové výrobky již není třeba při vývozu opětovně nákladně zkoušet a certifikovat v zemi určení a za ceny zahraniční zkušební laboratoře. Vývozce pak dále není omezován dalšími předpisy a normami pro uvedení a prodej svých výrobků v takových zemích. Postupuje-li český exportér podle evropských norem již zde, pak se má právně za to, že i v ostatních evropských zemích splnil potřebná pravidla. Pro mimoevropský trh je, jak jsem již uvedl, výhodné používat mezinárodní normy.
Přístup k normám byl před několika lety zpoplatněn. Proč a jaký to mělo dopad na ty, kteří s normami potřebují pracovat?
Rád bych uvedl na pravou míru léta opakovaný mýtus, který se norem týká a který je neustále přiživován, někdy bohužel i úmyslně. Podle evropských a mezinárodních pravidel nesmí žádná země poskytovat normy zdarma zákazníkům, neboť by to bylo porušením mezinárodně právních závazků. Dnes tak neexistuje jediná evropská země uvnitř i vně EU, která by distribuovala normy zdarma. A nutno podotknout, že tak vlastně nečiní jediná země na světě. Mrzí mě, že i přes skutečnost, že normy jsou v tuzemsku nejlevnější ze všech členských zemí EU, je téma výše cen v České republice neustále zneužíváno různými lobbistickými skupinami, které z tématu vytvářejí umělý celospolečenský problém. Český průmysl má přitom tak ojedinělou příležitost v přístupu k normám, že to nemá v celé EU konkurenci. V roce 2009 navíc došlo ke změně způsobu prodeje – zavedli jsme internetovou databázi, kde zákazník může prohlížet a tisknout veškeré platné normy on-line.
Jaké jsou tedy ceny?
Nejlevnější cenová varianta přístupu k této databázi je velice nízká: 1000 Kč za přístup ke všem normám ze všech oborů na období 6 měsíců. Zákazník má navíc normy neustále k dispozici on-line, což zdaleka není standard ve všech zemích EU. ČR tak patří k evropské špičce, co se týče dostupnosti norem.
V současné době se chystá zavedení kamenných obchodů ČSN v krajích a také e-shopu. Kdy budou fungovat?
I přes zvyšující se zájem o nákup norem on-line, zaznamenali jsme rostoucí poptávku ze strany zákazníků o normy v tištěné podobě. ÚNMZ již léta zajišťuje prodej takových norem ve svém Informačním centru v Praze, nicméně chtěli jsme vyjít vstříc i zákazníkům v regionech. Proto jsme založili deset nových prodejních míst napříč jednotlivými kraji ve velkých českých a moravských městech jako Brno, Plzeň, Jihlava, České Budějovice, Liberec nebo Olomouc. Více informací a přesné adresy prodejních míst naleznou zájemci na adrese.
Co od tohoto kroku očekáváte?
Od tohoto kroku si slibujeme ještě větší dostupnost tištěných norem směrem k zákazníkům a zvýšení komfortu samotného nákupu. Nový e-shop, na kterém si zákazníci mohou tištěné normy objednat a zaplatit, je stejně jako prodejní místa v provozu a plně funkční na adrese.
Jak České republika spolupracuje v mezinárodním měřítku na tvorbě norem a jak je úspěšná?
České republika byla při založení světové organizace ISO a do dnešní doby si udržuje vysoký mezinárodní kredit. Dávno před vstupem do EU splnila Česká republika podmínky pro vstup do evropských normalizačních organizací CEN a CENELEC, kde aktivně pracuje a je členem v mnoha technických komisích. Je potěšitelné, že o práci v těchto komisích má zájem i mladší generace především technických odborníků z různých oblastí jako je nanotechnologie, elektrotechnika nebo strojírenství.
Máme také jednu z nejvyšších úrovní zajištění dostupnosti EU a mezinárodních norem v jazyce zákazníka – téměř 55 procent takových norem je přejímáno překladem. Česká republika plně dodržuje termíny pro zavedení harmonizovaných norem EU, aktivně se účastní hlasování o návrzích nových evropských nebo mezinárodních norem a působí v pracovních orgánech normalizačních organizací.
Skutečností je, že technická normalizace je v ČR zajišťována orgánem státní správy, což není až tak neobvyklé, nicméně tento zavedený systém zajišťuje garantovanou cenovou dostupnost norem a zavedený systém jejich tvorby.
Dalibor Dostál