Vítězové a poražení v boji s covidem-19

Taxi: Zbytný luxus?

„Zájem o naše služby se propadl o desítky procent. Taxislužba je lidmi vnímána jako zbytný luxus. Krize nás zasáhla fatálně. Podle informací z Prahy i českých regionů došlo u taxislužeb k úbytku zakázek až o osmdesát procent. Navíc nepočítáme s tím, že by se situace jako mávnutím kouzelného proutku zlepšila a vše se vrátilo k normálu,“ obává se Martin Běhounek ze Sdružení českých taxikářů.

Česko de facto během pandemie zakázalo fungování alternativních taxislužeb jako Uber či Bolt (a to až do uvolnění restrikcí 25. května). Ze zákazu byli vyjmuti jen řidiči, kteří mají taxikářskou licenci. Nařízení ale taxikáři často porušovali. Vláda nedokázala během krize pohlídat, aby řidiči alternativní konkurence nejezdili načerno, stěžují si zástupci klasických taxislužeb. 

Ani v červnu není vše jako dřív. Taxikář musí pro zákazníky zajistit dezinfekci rukou, nadále platí povinnost nosit roušky. Doporučené jsou dezinfekce povrchů v autě (pravidelné) a instalace ochranné clony mezi zákazníkem a řidičem. 

„Zkoušejí se různé metody, problém je, že plexiskla na přepážky nebývají homologovaná. V případě, že dojde k nehodě a zákazník se o plexisklo pořeže nebo poraní, řidič mu musí nahradit újmu. Částečně to může do budoucna fungovat, spíš by ale bylo potřeba dbát, aby se po každém zákazníkovi řidič vrátil na základnu, kde by se auto důkladně vydezinfikovalo,“ doplňuje Běhounek.

Na pokles poptávky mohla mít vliv kauza pražského taxikáře, který se stal nejznámějším pacientem s covidem-19. Média denně přinášela zprávy o jeho zdravotním stavu a masivní virové náloži, jíž musel čelit. 

To si Běhounek nemyslí: „Myslím, že tady spíš zafungoval rozum a klasický pud sebezáchovy. Auto je úzký prostor, v momentě, kdy je jeden z těch lidí nakažený, přenos je téměř jistý. Lidé se snažili neriskovat.“

Klasické taxislužby se letos dočkají výrazných propadů tržeb a situace je může existenčně ohrozit. Ne všichni provozovatelé ale na krizi prodělali. 

Společnost Bolt obešla na jaře 2020 potenciální investory, aby si řekla o peníze… A uspěla. Od fondu Naya Capital Management získala estonská firma 100 milionů eur, což zvýšilo hodnotu společnosti na 1,7 miliardy eur. Alternativním taxislužbám se dnes prostě věří – virus nevirus.

Kadeřnictví pod tlakem

Vládní opatření, jež mají zpomalit šíření koronaviru, se přímo dotkla zhruba třetiny všech drobných podnikatelů. Černé scénáře hovořily o tom, že znovu neotevře až třetina restaurací nebo že se ke své živnosti nevrátí čtvrtina kadeřníků.

Živnostníci s nůžkami v rukou sice počítají ztráty, ve většině případů pro ně ale zřejmě nebude dopad vládních restrikcí fatální. Na rozdíl od subjektů v cestovním ruchu či taxíků nedošlo u holičů a kadeřníků k výraznému propadu poptávky. Představy, že budou mít po rozvolnění zákazníci obavy a do salonů se nevrátí, se ukazují jako liché. 

„Od 11. května, kdy jsme po dvou měsících znovu otevřeli, se u nás dveře netrhnou. Diář mám neustále plný. Myslím, že to s propadem tržeb za celý rok nebude nijak fatální,“ říká Šárka Hlaváčková z pražského salonu HaIR.

Přesto zástupci barber shopů napsali už v dubnu otevřený dopis premiérovi Andreji Babišovi, ve kterém žádají o daleko výraznější pomoc, než jim vláda poskytla (ta byla prý jen odkládáním nutné smrti). Celý obor byl podle nich v dubnu před krachem. 

Dopis nepodepsal například majitel holičství v Praze Tomáš Kožíšek: „To, že barber shopy hromadně zkrachují, mi přišlo přehnané. Já jsem to nepodepsal, ten dopis přišel strašně brzy – už po čtrnácti dnech, co jsme byli zavření. Já o osud holičství obavy nemám.“ 

„Vláda je samozřejmě vnímána jako viník, protože to zavřela. Ale bez restrikcí by bylo mnohem víc nemocných a ekonomika by na to doplatila. Nemocní by nepracovali, my bychom stejně byli bez tržeb a stát by nám nic nedal,“ doplňuje Kožíšek.

Ten dokonce vyslovuje kacířskou myšlenku: Živnostník, který nemá rezervu minimálně na tři měsíce, by vůbec neměl podnikat. „Pro mě znamená podnikání svobodu, ale i zodpovědnost. Dva roky se mluví o tom, že přijde nějaká ekonomická krize, tak jsem se na to připravoval. I když jsme přerušili činnost ze dne na den úplně, což nemohl nikdo předpokládat, tři měsíce bychom vydrželi,“ dodává.

Kdo si mne ruce?

Za pomyslné vítěze krize se dají označit zástupci e-commerce, IT a podnikových služeb. Pandemie jim přinášela i nové obchodní příležitosti. Ekonomové označují za vítěze banky, během nouzového stavu vydělávaly placené televize, online prodejci her a operátoři. Z obchodníků mohli usínat bez obav zejména ti, kteří prodávají potraviny.

Nejvíce firem dosud propouštělo v sektorech automotive (35 procent) a obchod a služby (30 procent), nejméně naopak v sektoru rychloobrátkového zboží (15 procent). Uzavření kamenných obchodů se už na konci března projevilo výrazně rychlejším nárůstem počtu e-shopů oproti běžnému stavu. A tento trend bude zřejmě trvalejší.

„Od dubna do května jsme na platformě Shoptet evidovali zhruba dvojnásobné tempo spouštění nových e-shopů. Zatímco předtím byl průměrný týdenní přírůstek okolo 130 internetových obchodů, od března činil týdenní průměr 270. Trend pokračuje dále, už nyní je celkový počet českých e-shopů o čtyři procenta vyšší než před rokem. Aktuálně je v Česku přibližně 41 a půl tisíce internetových obchodů,“ shrnuje Miroslav Uďan, CEO společnosti Shoptet.

Zájem spotřebitelů o nákupy přes internet raketově roste. Výrazný přesun nákupů do online prostředí během karantény přinesl firmám samozřejmě i zcela nové zákazníky. 

„Podíl neregistrovaných uživatelů ukazuje, že mnozí z nich se rozhodli jednorázově objednávat i zboží běžné denní spotřeby, které byli zvyklí nakupovat v kamenných obchodech, například drogerii. A řada z nich u tohoto jednoduchého a pohodlného způsobu nakupování již zůstane,“ doplňuje Miroslav Uďan.

Většina výrobních a retailových firem si navíc uvědomila, že jsou pro ně e-shopy nezbytným prodejním kanálem, kterého už se nevzdají. 

„Během krize jsme zaznamenali výrazný přírůstek nových e-shopů mezi výrobci, kteří ještě donedávna využívali klasický model distribuce. Tedy takový, kdy zboží putuje do velkoobchodů a poté do maloobchodních prodejen. Důvod jejich vzniku vidíme částečně právě v reakci na aktuální situaci,“ potvrzuje zástupce firmy Shoptet. 

Aby bylo kyberbezpečno…

Na krizi vydělaly i firmy, které nabízejí svým zákazníkům obranu proti kyberútokům a obecně zajištění kyberbezpečnosti. 

„Po vyhlášení nouzového stavu jsme se nezastavili. Spousta firem potřebovala narychlo upravit systémy, aby jejich zaměstnanci mohli pracovat na dálku. Zhruba po dvou týdnech nápor polevil a nyní bych řekl, že od stávajících zákazníků je přibližně o 20 procent méně práce než ve stejném období loňského roku,“ popisuje zástupce firmy Patron-IT Martin Haller.

Kyberzločinci se svými aktivitami v době konoronaviru nepřestali. Ba naopak, situace využili a šířili poměrně úspěšné tematické phishingové útoky, kterým spousta firem podlehla.

„Úspěšně prolomené podniky a pozornost médií vedly k tomu, že firmy začínají přehodnocovat hrozbu kyberútoků a aktivně se zajímají o to, jak na tom jsou s obranou,“ doplňuje Martin Haller.

Erotika jinak

„Pandemie sexuální byznys patrně zcela nezadusila, ale hodně přiškrtila,“ glosuje ředitelka neziskové organizace Rozkoš bez Rizika Hana Malinová.

Erotické kluby během nouzového stavu vyhlásily nucenou přestávku, zájem zákazníků o sexuální služby ale trvá. Patrik Duda svůj netradiční privát Naughty Harbour znovu otevřel už na přelomu dubna a května, ovšem za zcela nových podmínek.

Zákazník si vybere takzvanou bezkontaktní rezervaci, jež mu garantuje, že se během návštěvy vyhne rizikovému kontaktu s obsluhou či jiným klientem, chlubí se Duda. Platba za služby probíhá většinou dopředu a online.

Češi běžně utratí za služby prostitutek asi šest miliard ročně, letos to zřejmě bude o desítky procent méně. Obavy z nákazy mají totiž provozovatelky nejstaršího řemesla i jejich klienti. Právě proto se do popředí zájmu o placené sexuální služby dostala virtuální realita či nejmodernější erotické pomůcky. 

Po 25. květnu se postupně otevírají i tradiční erotické kluby, návrat k normálu bude ale trvat mnoho měsíců. Jaký bude letos i v dalších letech reálný dopad na ekonomiku těchto subjektů, dnes nikdo neodhadne.

„Nemám křišťálovou kouli, mohu jen tipovat, že se lidé budou bát, a to jak provozovatelky a provozovatelé, tak i zákazníci. Bránit se kapénkové infekci při sexu je složitější a covid-19 je mnohem virulentnější než pohlavně přenosné infekce. Lidé budou celkově opatrnější (alespoň doufám) a zvýší se poptávka po takzvaných privátních show, internetovém přenosu a podobně,“ domnívá si Hana Malinová.

Ačkoli se v Česku už desítky let mluví o regulaci prostituce (neprošlo několik navrhovaných zákonných norem), velká část sexuálního byznysu zůstává v šedé zóně.  Piráti nedávno připravili další zákon, který má prostitutkám umožnit legální provozování živnosti na dobrovolném principu.  

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.