Vláda letos v dubnu schválila a poslala do sněmovny návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů. Schválení vládního návrhu zákonodárci by mimo jiné znamenalo, že ti, kteří si přivydělávají k zaměstnání, by museli přiznávat daň z příjmu sami.

Jinými slovy: mnoha lidem, jejichž počet odhaduje Komora daňových poradců na desetitisíce, přibydou starosti s daněmi.

Chceme ulehčit život firmám, tvrdí vláda

Podle Ministerstva financí ČR je primárním cílem nové legislativy to, aby byly daně jednodušší pro zaměstnavatele. Ani pro brigádníky a další lidi, kteří mají vedlejší příjmy ze závislé činnosti, nemá být podle ministerstva systém výraznější složitější.

Budou sice musit nově podat daňové přiznání – ale díky tomu, že k finanční správě dorazí díky jednotnému měsíčnímu hlášení informace o příjmech od všech zaměstnavatelů, budou mít lidé po přihlášení na daňový portál přiznání už předvyplněné.

„Celé je to jen příprava na to, jak ulehčit život zaměstnavatelům. Ti by v budoucnu vůbec neměli zaměstnancům spravovat daně z příjmů, jak to dělají teď v ročním zúčtování daní,“ popisuje poradce Michal Dvořáček.

K úplnému zrušení srážkové daně u fyzických osob má dojít ve dvou fázích. Od 1. ledna 2026 má být odstraněna srážková daň „vybíraná zvláštní sazbou u příjmů ze závislé činnosti u fyzických osob daňových nerezidentů, které jsou členy orgánů právnických osob“. Od roku 2027 by pak měl institut tzv. srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti zrušit úplně.

Lidé, kteří mají příjmy z dohod o provedení práce u několika různých zaměstnavatelů nebo si ke svému zaměstnávání ještě něco přivydělávají na dohodu, budou daňové přiznání podávat vždy.

Návrh podávat nově daňové přiznání zatím nemá dopadnout na brigádníky s příjmy od jediného zaměstnavatele. Typickým příkladem jsou studenti s příjmem z jedné letní brigády. Jiná situace by nastala se zrušením ročního zúčtování daně, které má vláda rovněž v plánu

Důvodová zpráva k zákonu hovoří i o tom, že se poplatníci s jedním příjmem od jednoho zaměstnavatele rozhodnou, zda u svého plátce daně učiní prohlášení k dani a požádají si o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (a tím bude jejich daňová povinnost splněna), anebo si podají daňové přiznání sami.   

SPECIÁL: Daně z příjmů 2024

Zbytečná zátěž pro finanční úřady?

Kritici v souvislosti s vládním návrhem varují před zbytečnou zátěží pro zaměstnance i finanční správu. Jak bylo zmíněno výše, v budoucnu zřejmě dojde i ke zrušení ročního zúčtování daně. OSVČ s paušální daní se změny nedotknou.

Pro ty, kterých se má nová povinnost od roku 2027 týkat, přichystali vládní politici kompenzaci.

„Pro tuto skupinu poplatníků bude díky individualizaci daně z příjmů ze závislé činnosti připravena služba předvyplněného daňového přiznání, díky níž budou mít k dispozici informace, které správce daně získal od jejich plátců daně a současně též informace od poskytovatelů produktů, které zakládají nárok na uplatnění nezdanitelné části základu daně, jako jsou banky, stavební spořitelny, pojišťovny, penzijní společnosti či poskytovatelé dlouhodobého investičního produktu,“ sděluje vláda ve zdůvodnění svého návrhu.

Přiznání ke všem typům daní: Kdy a v jakých případech je musíte podávat?

Opozice přesto návrh kritizuje jako šikanózní. Zákonodárci ANO chtějí podle poslankyně Aleny Schillerové udělat všechno pro to, aby návrh do konce funkčního období Fialovy vlády Sněmovnou neprošel.

„Tento krok, který byl v tichosti ukryt do zákona o jednotném hlášení zaměstnavatele, považujeme za šikanózní útok na obyčejné lidi, kteří si chtějí trochu přivydělat, ať už v práci, při studiu nebo k důchodu,“ tvrdí Schillerová.

Analýza, kolika lidí se nová povinnost bude týkat, chybí…

Nutnost podat přiznání při souběhu více příjmů ze závislé činnosti kritizují také někteří experti. Podle Svazu účetních ČR, bude mít zrušení srážkové daně za důsledek, že každý poplatník s nízkými vedlejšími příjmy podle paragrafu 6 Zákona o daních z příjmů (odměny předsedů SVJ, brigádníků, členů dozorčích rad apod.) už nebude moci požádat zaměstnavatele o roční zúčtování a přibyde mu další povinnost.

Na stejný problém upozorňuje i Komora daňových poradců ČR, podle které budou muset nově podávat přiznání desítky tisíc zaměstnanců. Podle Komory navíc chybí analýza, u kolika poplatníků vlastně povinnost nově podat daňové přiznání vznikne.

Tím pádem není jisté, jak velkou zátěž by tato novinka přinesla úředníkům finančních úřadů, kteří by ročně mohli zpracovávat klidně i o sto tisíc daňových přiznání více. Ministerstvo financí nicméně o analýze neuvažuje.

To, že se srážková dan zruší, by navíc negativně ovlivnilo možnost vstupu do paušálního režimu poplatníkům, kteří vedle příjmů ze samostatné činnosti pobírají například právě příjmy z dohod o provedení práce.

Zásadní výhodou srážkové daně je, že to je daň konečná. Příjmy, ze kterých se odvádí, už se nezapisují do ročního zúčtování daně ani neuvádějí v daňovém přiznání. Poplatník dostane zdaněný příjem a žádné další povinnosti vůči správci daně (finančnímu úřadu) z toho pro něj nevyplývají.

U zálohové daně strhává poplatníkům zaměstnavatel z výplaty zálohy na daň, za rok mu připraví zúčtování daně a poplatník případně dostane přeplatek. OSVČ platí v daném roce zálohy na daň jen v případě, že za uplynulý rok zaplatily na dani z příjmu více než 30 tisíc korun. Zbytek podnikatelů uhradí daň jednou ročně spolu s přiznáním k dani z příjmu fyzických osob.

Jakub Procházka