English version
„V programovém prohlášení vlády jsme se zavázali zrušit EET, protože přináší zbytečnou administrativu podnikatelům, které souhrnně provoz a aktualizace pokladních zařízení stojí každoročně zhruba 1,5 miliardy korun. Když si k tomu přidáte celkový náklad na straně státu za zhruba půl miliardy korun ročně, nevidím žádný důvod v EET pokračovat. Tím spíše, že ze zákona smí evidovat pouze hotovostní tržby, kterých má být oproti bezhotovostním platbám v roce 2025 podle odhadů jen asi pětina. Logicky se tak postupem času hypotetický rozpočtový přínos EET pro státní rozpočet blíží nule,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Nedojde ani na třetí a čtvrtou vlnu
Ze závěrečné zprávy Ministerstva financí hodnotící dopady této regulace vyplývá, že zbavením podnikatelů této povinnosti poklesne jejich administrativní zátěž a odpadnou jim náklady s EET spojené, zejména na pokladní zařízení a jeho aktualizaci či na internetové připojení. Při předpokladu minimálního ročního nákladu ve výši asi tři tisíce korun a celkového počtu 500 tisíc podnikatelů přijímajících hotovostní tržby a zapojených do EET po rozšíření o třetí a čtvrtou vlnu by se jednalo o souhrnnou úsporu podnikatelům ve výši asi 1,5 miliardy korun ročně.
Vše potřebné k podání daňového přiznání za rok 2021 v daňovém speciálu BusinessInfo.cz
Pokud jde o celkové provozní náklady na systém EET na straně státu, ze závěrečné zprávy ministerstva financí vyplývá, že v letech 2017 až 2020 činily tyto náklady samotného ministerstva, Finanční správy a Celní správy zhruba 2,17 miliardy korun. Zrušení evidence tržeb naopak nebude znamenat dodatečný výdaj pro státní rozpočet.
Bleskově rostou bezhotovostní platby, EET pomalu pozbylo smyslu
Primárním úkolem evidence tržeb je navíc z rozhodnutí Ústavního soudu zaznamenávání údajů o hotovostních tržbách, přičemž v posledních letech i v důsledku covidové pandemie došlo k prudkému nárůstu bezhotovostních plateb. Pro představu, v roce 2017 činil podíl bezhotovostních plateb 20 procent, za rok 2021 je tento podíl odhadován na 60 procent a v roce 2025 by měl činit až 80 procent. Tento nárůst je právě na úkor hotovostních tržeb, což výrazně oslabuje význam EET, neboť snižuje množství transakcí, na které evidence tržeb cílí. Digitální formy obchodu přitom nepřipouští takový prostor pro potenciální obcházení daňové povinnosti.
Víc než 50 tisíc podnikatelů zatím dobrovolně EET má
Vládou schválený návrh přitom nepočítá s dalším provozováním systému EET na straně Finanční správy ani pro dobrovolně evidující podnikatele, a to zejména z důvodu významné úspory na straně státu. Aktuálně přitom stále dobrovolně eviduje okolo 53 tisíc podnikatelů, tedy zhruba čtvrtina z původního celkového počtu 200 tisíc povinně evidujících subjektů. V souvislosti se zrušením EET přirozeně dojde také ke snížení celkového počtu funkčních míst ve Finanční správě. Ke zrušení prvních 100 míst dojde od 1. července 2022, přičemž dotčení úředníci se mohou rozhodnout setrvat v úřadu a přihlásit se na jiné místo uvolněné například přirozenou fluktuací.
