English version
Vláda, v součinnosti se soukromým sektorem, implementuje svůj plán dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, přičemž využívání energie na bázi vodíku hraje v tomto plánu zásadní úlohu.
Japonské společnosti jsou průkopníky v aplikaci vodíkové technologie v různých odvětvích, a to včetně zemědělství a potravinářství. Do vodíku se v současné době vkládají naděje jako do zdroje, jenž by mohl umožnit výrobu elektřiny a tepla bez emisí oxidu uhličitého a který je zároveň hojně dostupný, zejména ve vodě.
ExportMag.cz: Exportní aliance? Staví vzorové chytré město, šíří slávu českého piva
Japonsko, coby země s omezenými zdroji energie, se v celosvětovém měřítku ujalo ve vývoji vedení tím, že v roce 2017 formulovalo Základní vodíkovou strategii a pokročilo ve vývoji technologií souvisejících s vodíkem.
Podle zprávy zveřejněné Evropským patentovým úřadem a Mezinárodní energetickou agenturou se Japonsko v letech 2011 až 2020 podílelo na 24 % patentových přihlášek souvisejících s vodíkem na celém světě, čímž se umístilo na prvním místě. Zpráva zdůrazňuje pozici Japonska jako inovátora v oblasti vodíku s technologickou výhodou, protože vyvíjí a uplatňuje nové technologie s předstihem.
Tuto pozici potvrdila i nedávná návštěva eurokomisařky pro energetiku, Kadri Simsonové v Tokiu, kde se po boku čelních představitelů země účastnila vrcholného podnikatelského fóra zaměřeného právě na vodíkové technologie.
Již nyní se vodík v některých zemědělských procesech běžně používá. Zemědělci jej například využívají pro posklizňové činnosti jako sušení a chlazení obilí. Generátory vodíku poskytují pro tyto účely spolehlivý a účinný zdroj tepla. Kromě toho se vodíkové palivové články začleňují do specifických zemědělských strojů, jako jsou elektrické traktory, a to za účelem snížení emisí uhlíku a zlepšení energetické účinnosti.
Japonský soukromý sektor ve spolupráci s univerzitami však testuje rovněž kupříkladu vodíkem obohacené tzv. hydroponické pěstování – pěstování zemědělských plodin bez půdy v živém roztoku, jehož účelem je jak zvýšení výnosů, tak např. zvýšení obsahu živin v zelenině. Dále probíhá testování vodíkových hnojiv, jejichž aplikací má být dosaženo rychlejšího růstu nebo vyšší cukernatosti sklizené zeleniny.
Autorka: Veronika Vanišová, zemědělská diplomatka, velvyslanectví ČR v Tokiu. Více informací o nástrojích Ministerstva zemědělství na podporu exportu naleznete na webu eagri.cz v Proexportním okénku.
