České ekonomice se daří a je to vidět i na výběru daní během letošního února. „Na straně příjmů rozpočtu je patrný dvojciferný růst celostátních daňových výběrů a výběrů pojistného,“ vysvětluje Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank v České republice.
Například inkaso DPH na úrovni veřejných rozpočtů meziročně vzrostlo o 10,1 miliardy korun, což představuje nárůst o 17,4 procenta. Stojí za tím růst ekonomiky nebo lepší výběr daní? „Je to nejspíše kombinace obojího, nicméně hlavní vliv má růst ekonomiky. Ostatně nejrychleji a vlastně i nejvíce se zvýšil výběr DPH, který je spojený s rostoucími maloobchodními tržbami. Samozřejmě i rostoucí zaměstnanost spolu s vyššími mzdami přinášejí do rozpočtu více peněz z daně z příjmu a pojistného, což je na výsledcích státního rozpočtu rovněž patrné,“ říká Petr Dufek, analytik ČSOB.
Pozitivní přínosy se špatně vyčíslují
Vyčíslit přesněji, kolik peněz na výběru daní přinesly EET, kontrolní hlášení DPH a další prvky zavedené nedávno do tuzemského daňového řádu, je podle ekonomů složité. „Dá se to odhadnout jen velmi obtížně. Při takovém odhadu by se asi vycházelo o modelu výběru jednotlivých daní ve vztahu k vývoji ekonomiky. Potom vše navíc, co nezapadá do zrychleného růstu ekonomiky, by se dalo přidat na vrub lepšímu výběru daní. Takové výpočty však může dělat snad jen ministerstvo financí, které má k tomuto účelu maximum dat,“ doplňuje Petr Dufek.
Jinými slovy rozdíl mezi růstem HDP, který byl například v posledním čtvrtletí 2017 celkem 5,4 procenta, a růstem výběru DPH je dán právě lepším výběrem daní. „Zdá se být evidentní, že kontrolní hlášení a elektronická evidence tržeb pomohly ke zvýšení výběru daní,“ uvedl již loni hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Rostlo také inkaso daně placené plátci, dříve daně ze závislé činnosti. „To zaznamenalo meziroční růst o 2,9 miliard korun, tedy o 15,7 procenta oproti roku 2017. Meziroční růst inkasa proti skutečnosti 2017 je odrazem pokračujícího vysokého růstu mezd jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru,“ konstatoval mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.
Situace hospodářství podle ekonomů odpovídá současnému vrcholu ekonomického cyklu, který charakterizuje tendence domácností k razantnímu zvyšování spotřeby. „Také je zřejmé, že začátkem letoška dále akcelerovaly mzdy a rostou nyní meziročním tempem přes 8 procent. Ve výdajích vykazují značný růst platy veřejného sektoru a transfery do sociálních služeb a do školství,“ doplnil Pavel Sobíšek.
Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci února 2018 přebytkem ve výši 25,8 miliard korun, což je proti stejnému období roku 2017 přebytek vyšší o 22,1 miliard korun. Při očištění hospodaření státního rozpočtu o toky Evropské unie (EU) a finančních mechanismů (FM) jak na příjmové, tak výdajové straně by pak byl výsledek meziročně lepší o 3,8 miliardy korun.
Únorový přebytek odpovídá situaci většiny předchozích let s výjimkou loňska, kdy se tok z EU výrazně ztenčil. „Ačkoliv jsou dva měsíce příliš krátkým obdobím pro hodnocení celoročních výhledů, rozpočet se pravděpodobně lehce udrží v předepsaných mezích tak dlouho, dokud ho bude podporovat silný růst ekonomiky,“ odhaduje Pavel Sobíšek.
Konec dobrých zpráv se blíží
Analytici očekávají, že vysoké tempo růstu ještě nějaký čas vydrží, ale jeho konec je už na dohled. „Ekonomika je na vrcholu a ještě nějaký čas se bude nacházet nad svým potenciálem. Česká ekonomika dosáhne podle našeho modelu svého vrcholu v první polovině roku 2018, kdy její růst zůstane nad 5 procent. Jenže tam nevydrží. Na trhu práce už není dostatek volných pracovních sil a zahraničnímu obchodu přestává pomáhat slabá koruna,“ odhaduje Jiří Cihlář, analytik NextFinance.
„Druhá polovina roku 2018 přinese výrazné ochlazení. V roce 2019 pak přijde recese. Náš model počítá s tím, že ekonomika poroste v roce 2018 o 3,6 procenta. V roce 2019 pak poklesne o 0,4 procenta. Jinými slovy, očekáváme, že letos se bude ekonomika přehřívat, pak dostane zásah a její růst se zastaví,“ uzavírá Jiří Cihlář.
Dalibor Dostál