Výdaje na bydlení i energie můžete mít s chytrou aplikací pod kontrolou denně a online

Jako první v ČR a možná i v Evropě dokázala mimořádně rozsáhlé množství nezávisle existujících zdrojů dat propojit a vytvořit jednotný digitální systém. Díky němu dnes mohou správci domů i domácnosti prakticky online sledovat, jak se vyvíjí jejich spotřeba energií a také náklady na ně. Povídali jsme si o tom s ředitelem firmy BeiT, Miroslavem Hachlincem.

Obsah videa

Odkaz se otevře v novém okně na příslušném místě.

• 01:15 –⁠ Jak funguje Bytové konto
• 06:22 –⁠ BeiT propojil desetitisíce fragmentovaných dat a vytvořil unikátní systém
• 09:36 –⁠ Na začátku byla vlastní potřeba
• 16:33 –⁠ Zásadní změna pro správce domů. Jak ji přijímají?
• 22:28 –⁠ Newyorské zkoumání možností na americkém trhu

Zpět na začátek

To nejdůležitější, co v rozhovoru zaznělo

Bydlení je jednou z nejdůležitějších potřeb člověka, ale také jednou z nejnáročnějších. Nejen, že musíme platit nájem nebo hypotéku, ale také náklady na energie a další služby, které mohou být často neprůhledné a nevýhodné. Navíc se musíme starat o technický stav bytu nebo domu, komunikovat se správcem nebo sousedy a řešit různé problémy, které se mohou vyskytnout.

Napadlo vás někdy, že by existovala aplikace, která by nám umožnila všechny tyto potíže související s bydlením zvládat mnohem lépe? Aplikace, která by ukazovala naši spotřebu a útratu za energie v reálném čase, v korunách a na jednom místě? Která by umožnila porovnávat naše náklady s ostatními obyvateli domu, nabízela by tipy a doporučení, jak ušetřit peníze a energie, zlepšit komfort bydlení a snížit dopad na životní prostředí?

Pak pro vás máme dobrou zprávu: taková aplikace už totiž existuje. Jmenuje se Bytové konto a je produktem české firmy BeiT, která se zabývá digitalizací infrastruktury budov a energetiky. Jak funguje nejen aplikace, ale celý komplexní systém, v rozhovoru pro BusinessInfo.cz vysvětlil zakladatel a CEO firmy BeiT Miro Hachlinec. 

Bytové konto je v podstatě mobilní aplikace pro koncové uživatele, kteří mohou vidět spotřebu energií a také vývoj nákladů, a to v reálném čase. Je určena pro bytové domy, ale postupně se rozšiřuje i na jiné druhy budov, jako jsou kancelářské prostory nebo obchodní centra. Důležité je, že aplikace je výstupem sofistikovaného systému, který implementují správcovské firmy a který ji zásobuje daty. Podstatou je tedy digitalizace celého ekosystému infrastruktury budov a energetiky. 

Jak vysvětlil Miro Hachlinec, aby BeiT tento systém mohl vytvořit, bylo nezbytné sestavit celý řetězec digitálních nástrojů. Počínaje hardwarem a integrací různých měřičů, ať už od dodavatelů nebo podružných měřičů různých energií, tedy vody, elektřiny, plynu, chlazení, tepla atd., až po umístění toho všeho do jednoho datového toku s pravidly, která umožňují spočítat nebo zobrazit nejen určitou veličinu typu kilowatthodina nebo gigajoule.

Systém musel být schopný koncovým uživatelům poskytnout výslednou hodnotu vyjádřenou v korunách, tak aby tomu rozuměli, a navíc přehledně, ve zkonsolidované podobě na jednom místě.

Aplikace Bytové konto nabízí uživatelům řadu výhod a funkcí. Například:

• Přehledný dashboard s aktuální spotřebou a útratou za energie a další služby.
• Možnost nastavit si osobní rozpočet a cíle pro úsporu energií.
• Porovnání s průměrnou spotřebou a útratou v domě nebo v okolí.
• Tipy a doporučení pro efektivní využití energií a zlepšení komfortu bydlení.
• Upozornění na anomálie nebo problémy s měřiči nebo dodavateli energií.
• Přístup k fakturám, smlouvám a dalším dokumentům souvisejícím s bydlením.
• Možnost komunikovat se správcem nebo sousedy prostřednictvím chatu nebo fóra.
• Možnost objednat si opravu nebo údržbu bytu nebo domu.
• Možnost zapojit se do společných projektů nebo akcí pro zlepšení bydlení.

V rozhovoru pro BusinessInfo.cz Miro Hachlinec také prozradil, jakým největším výzvám při vývoji aplikace Bytové konto a celého systému jeho firma čelila. Podle něj byla nejdůležitější trpělivost, protože správa budov je velmi rozmanitá a rozsáhlá oblast, která se skládá z mnoha malých a často jednorázových činností. Ty bylo nutné zmapovat, firma se při tom dostala až k číslu okolo 100 000 činností. Každou jednotlivou položku přitom museli její zástupci projít a prioritizovat, tedy rozhodnout, zda ji digitalizovat či ne. Poté bylo třeba utvořit celkovou koncepci a následně vyvinout hardwarové i softwarové řešení.

Moderátor Martin Zika si poté se svým hostem povídal mimo jiné i o účasti firmy BeiT v programu agentury CzechInvest nazvaném CzechMatch. Zástupci firmy v jeho rámci v americkém New Yorku zkoumali, jaká validace jejich produktu – a celého konceptu – by mohla být zajímavá pro americký trh. Také na místě absolvovali spoustu konzultací s experty na různé oblasti, především technologie, a rovněž na to, jak dané technologie prosadit na trhu. A jak Miro Hachlinec řekl, překvapilo ho, jak relevantní by produkt a koncept jeho firmy pro americký trh byl. 

BeiT se ovšem prozatím ke vstupu na americký trh nerozhod, především kvůli nedostatečné kapitálové vybavenosti, a soustředí se především na evropské země. Aktuálně rozvíjí své aktivity ve Velké Británii, Německu a zemích Benelux. A plánuje svůj produkt dál posouvat různými směry. Mimo jiné chystá úplnou digitalizaci u jednotlivých platebních transakcí, tedy aby bylo možné i za poplatky bytu platit např. pomocí Google Pay a dalších moderních platebních nástrojů. Další oblastí pak je komunitní energetika.

Martin Zika

Zpět na začátek

Přepis rozhovoru Martina Ziky s Miroslavem Hachlincem

Vyúčtovaní za plyn či elektřinu dostáváme jednou za rok a mimo to můžeme dělat prakticky jediné: modlit se, aby naše spotřeba nepřekročila přijatelnou mez. Společnost BeiT však v této oblasti učinila doslova revoluci. Jako první v České republice a možná i v Evropě dokázala mimořádně rozsáhlé množství nezávisle existujících zdrojů dat propojit a vytvořit jednotný digitální systém. Díky němu dnes mohou správci domů i domácnosti prakticky online sledovat, jak se vyvíjí jejich spotřeba energií a také náklady na ni. Povídali jsme si o tom s ředitelem firmy BeiT Miroslavem Hachlincem.

Martin Zika: Do studia portálu BusinessInfo.cz dnes přišel Miro Hachlinec, zakladatel a šéf firmy BeiT. Vítám vás tady, dobrý den.

Miroslav Hachlinc: Dobrý den, děkuji za pozvání.

MZ: Já se vás na úvod zeptám: Když jsem si četl o tom, co děláte, čím se zabýváte, tak mi to přišlo jako taková malá revoluce, protože z toho, co jsem se dozvěděl, tak díky vaší aplikaci – pokud to správně chápu – mohou mít lidé prakticky neustále přehled o tom, jaké mají – nejen v domácnostech – spotřebu energií, také útratu atd. Je to pravda?

MH: Ano, ano, je tomu tak. Je to relativně nová věc, přestože v dnešním životě by nám to až tak revoluční nepřišlo – při tom všem, co se všechno kolem nás technologického děje. My poskytujeme v podstatě digitalizaci rozsáhlého ekosystému infrastruktury budov a energetiky.

Výstupem je mobilní aplikace pro koncové uživatele (domácnosti), kteří mohou vidět spotřebu svých energií, ale i dalších služeb – v korunách, granulárně, prostě jak budou chtít. Tzn. v reálném čase mohou vidět svoji spotřebu a náklady energií.

MZ: Proč jsem mluvil o té revoluci: Myslím si, že běžná praxe je taková – člověk dostane jednou za rok nějaké vyúčtování, často to bývá ne úplně přehledné. To samé, když třeba dostane nějakou nabídku od firmy poskytující energii a má se vyznat v tom, kolik bude ve finále platit atd. Přijde mi, že tato oblast není úplně přehledná. Tak proto se mluvil o revoluci.

Ale ať se dostaneme, respektive vrátíme zpátky k vašemu produktu: Vaše aplikace se jmenuje „Bytové konto“. Pojďme si přesněji popsat, co všechno umí, komu je určená, kdo ji může využívat.

MH: Aplikace je určena aktuálně pro bytové domy. Postupně začínáme spouštět i jiné druhy budov, konkrétně office prostory, retaily apod. Primárně se ale nyní zaměřujeme na bytové domy.

MZ: A bytové domy, to znamená, že je aplikace určena pro správce bytových domů nebo třeba i pro jednotlivé domácnosti a lidi v bytech?

MH: Je třeba si ujasnit, že aplikace „Bytové konto“ je vlastně výstupem systému, který implementují správcovské firmy. Ten systém se také nazývá „Bytové konto“ a naše aplikace je jen výstup pro koncové uživatele, tedy pro obyvatele bytových domů. Protože – a to je i jeden z důvodů, jak říkáte, jak je dnes toto odvětví nějak nastaveno – je nastaveno velmi analogově. Dostávají se tam fragmentované informace v různých podobách a často jen jednou za rok.

K tomu, aby se to celé konsolidovalo, bylo nutné celý ten ekosystém digitalizovat. To znamená nejen něco dodat koncovým uživatelům, protože aplikace jako taková – bez dat – by neměla velký smysl. Tam je strašně důležité zdigitalizovat ona data, která jsou za tím. A ta data jsou opravdu rozsáhlá a fragmentovaná. Často navíc nejsou v digitální podobě.

My jsme proto museli postavit celý řetězec digitálních nástrojů – počínaje hardwarem a integrací různých měřičů energií, ať už od dodavatelů nebo podružných měřičů různých energií. Tedy voda, elektřina, plyn, chlazení, teplo atd. Pak jsme museli tohle všechno dostat do jednoho datového toku s pravidly, která umožňují spočítat nebo zobrazit nejen nějakou veličinu typu kilowatthodina nebo gigajoule. Museli jsme koncovým uživatelům poskytnout výslednou hodnotu vyjádřenou v korunách – čemuž oni rozumějí – a navíc zkonsolidovaně na jednom místě, aby neviděli vodu někde a teplo někde úplně jinde.

Na to se pak nabalují další informace, které aplikace „Bytové konto“ shromažďuje nejen pro tyto účely, ale právě proto, aby poskytla jednotný pohled koncovým uživatelům k jejich bydlení. Z přehledu nákladů, z hlediska administrativy a z hlediska technické správy bytů nebo budovy jako takové. Čili celé se to točí kolem financí a nějaké infrastruktury budovy i nějaké komunity, kterou profesionálně spravuje správcovská firma. Toto všechno tvoří nějaký ekosystém, do kterého patří i energetika jako taková.

My jsme celý ten řetězec digitalizovat tak, aby na konci – a to je pouze na konci, protože onen řetězec je opravdu velmi dlouhý –, aby na konci byla nějaká mobilní aplikace pro koncové uživatele, kteří si na jednom místě mohou prohlédnout, kolik je včera stálo jejich bydlení.

MZ: Když to zjednoduším: Vy jste vytvořili nějaký systém, do kterého jste implementovali veškerá sesbíraná data, o kterých jste mluvil a kterých je asi opravdu hodně. Ten systém jste poskytli správcům budov?

MH: Ano, přesně tak.

MZ: To znamená, že pokud budou chtít mít jednotlivé domácnosti – jednotlivé byty – přehled o svých výdajích, tak na to půjdou přes správce budov?

MH: Ano, je to tak. Oni zpravidla nějakého správce mají čili je to taková evoluce stávající bytové správy a správcovské firmy, která pak tento nástroj poskytuje svým zákazníkům.

MZ: Na jakém principu – nevím, jestli je označení aplikace úplně přesné a vy sám jste hovořil vyloženě o systému –, tak na jakém principu je ten systém založený? Já jsem četl, že tam důležitou roli hrají rádiové vlny atd. Jak to tedy funguje? Nechceme tu úplně zabředávat do příliš složitých informací, ale pokud se to dá nějak jednoduše vysvětlit, tak jak to vlastně celé funguje a na základě čeho?

MH: Rozdělil bych to na tři části. První část je řekněme hardwarová a datová část, tzn. získávání nějakých dat v reálném čase nebo často alespoň každou hodinu z měřicích zařízení energií. To znamená vodoměr, elektroměr, kalorimetr, plynoměr atd.

Tato data musíme dostat do nějakého jednotného systému, do nějaké platformy, která je umí zpracovat, přepočítat, ale především rozpočítat. Musíme si totiž uvědomit, že bytové domy jsou výrazně komplexnější než rodinné domy, kde máte jeden měřič a je to vaše vlastní spotřeba. V bytových domech se pak tato spotřeba u většiny energií rozděluje podle nějakého klíče, podle vyhlášky atd.

Na to se nabalují různé jiné náklady. To znamená, že to nejsou jen energie. Třeba náklad na teplo se může skládat z plynu, ale i z údržby té kotelny. Za to všechno pak chodí faktura. Do toho jsme integrovali i účetnictví.

Takže jde o digitalizaci celého účetního procesu správcovské firmy tak, aby na konci vznikla třetí část mobilní aplikace, což je nějaký portál pro koncové uživatele, kde jsou veškerá data zkonsolidovaná tak, aby jim spotřebitel rozuměl, aby je měl přehledně na jednom místě a jenom to, co ho zajímá. Ne aby viděl obrovské množství dat, s nimiž si neumí poradit, ale aby například viděl, jak ho aplikace upozorní, že měl včera výraznou nadspotřebu nějaké energie a aby měl jasno, kolik je to v korunách.

MZ: Jak moc nebo do jaké míry je vaše řešení unikátní? Já osobně jsem zatím o ničem podobném neslyšel? Je to něco úplně nového, s čím jste přišli?

MH: Tak koncepčně bych řekl, že to není úplně nová myšlenka, protože všechny technologie, které používáme, jsou na trhu dostupné. Zásadní je práce za tím, která vedla k tomu, že jsme si prošli celý ten řetězec různých činností a aktivit. V každém takovém článku řetězce ale existuje řada firem, které se určitému segmentu věnují.

Například existují firmy, které umí poskytovat nebo dodávat potřebná hardwarová zařízení. Pak existují firmy, které sbírají data z těchto zařízení. Pak firmy, které zobrazují ta data, pak firmy, které sesbíraná a zobrazovaná data ukládají. Pak firmy, které přepočítávají systémy pro vedení účetnictví. Existují i mobilní aplikace, které vám něco takového segmentovaně zobrazí. Nejdůležitější tedy bylo propojit to obrovské množství nejen jednotlivých dat, ale vlastně všech článků celého řetězce.

MZ: A to jste udělali jako první.

MH: A to jsme udělali – podle mého vědomí – jako první minimálně v České republice a pravděpodobně i první v širším kontextu Evropské unie.

MZ: Vy jste už zmiňoval, že jste na trhu zhruba šest let. Co bylo na začátku? Jak vás napadlo vyvíjet právě tenhle tento systém?

MH: Naše vlastní potřeba, jak to často bývá. Dokončovali jsme menší developerský projekt, kde jsme hledali digitální nástroj pro správu bytového domu a nenašli jsme ho. Hledal jsem v České republice, v Evropě, v zahraničí a nenašel jsem nic, co by mě dostatečně uspokojilo a co by mi přišlo koncepčně i cenově přívětivé.

Zrovna jsem tehdy odcházel z jednoho startupu, který taktéž vyvíjel kombinaci přesného hardwaru na bázi „IoT“ čili „Internet of Things“ – což jsou ta radiová zařízení, která vysílají data a zapojení komplexní softwaru. Takže jsem tyto zkušenosti, plus moje zkušenosti z předchozího IT, plus aktuální byznysovou a osobní potřebu přetavil do nějakého konceptu, kde jsem si řekl: Vyzkoušíme pilotní dům, zkusíme vytvořit nějaký nástroj a uvidíme, co s tím dál bude.

MZ: Jak dlouho to trvalo, než to začínalo mít nějaké obrysy? Kdy jste si říkal: Aha, tak to už by mohlo fungovat?

MH: Tahle část byla relativně rychlá. Nám se v průběhu šesti měsíců podařilo vytvořit něco, co se nazývá v našem světě „Proof of concept“ čili nějaký kvazi předpilotní koncept, který ověří, že ty technologie dokážou udělat to, co jsme si mysleli, že dokážou. – Tedy jestli se dá postavit nějaké řešení ve formě mobilní aplikace, která by zobrazovala náklady na energie a propojit jednotlivé části, které jsou k tomu důležité.

Takže jsme si to ověřili. Ověřili jsme si to v malém a takříkajíc na koleně. K tomu, abychom se mohli posunout do další fáze – tzn. začít to plošně poskytovat zákazníkům, ať už České republice a v zahraničí –, tak to jsme to potřebovali dostat do úplně jiného levelu, do jiné úrovně.

MZ: Co to znamená?

MH: Tehdy to znamenalo strategické rozhodnutí, že cesta k zákazníkům vede přes správcovské firmy. To znamená, že oni dnes část z toho, co dokáže náš digitální nástroj, poskytují jako službu, za kterou je lidská síla.

To znamená, že je tam nějaká lidská síla, která chodí odečítat energie, která vede účetnictví, která zapisuje sesbírané informace, která jednou ročně kalkuluje spotřebu. Prostě to, o čem jsme se už bavili. My bychom se vlastně toto všechno snažili současně digitalizovat. Oni by si vždycky drželi nějakou část informací a drželi by si ji zpravidla v analogové rovině. My bychom se snažili k tomu něco přilepit, a to by bylo digitální. Ty dva světy spolu nefungovaly a my jsme se samozřejmě báli nějakého konfliktu. Ukázal se nám ale opak.

Tak jsme začali otevřeně, jak to prostě startupy dělají. Nebudeme se skrývat, ale naopak jsme nakontaktovali několik takových firem a zpětná vazba byla velmi pozitivní. Takže tam vlastně existuje win-win situace. Oni jsou si vědomi, že analogový svět už pomalu přestává fungovat a je velmi nákladný. Není dostatek lidí a výstupy jsou pomalé. Tak jsme se tehdy dohodli s takovým prvním větším partnerem (dnes už zákazníkem) na tom, že zkusíme něco koncepčně navrhnout. Aby to dávalo smysl jak té správcovské firmě, tak aby to dávalo smysl i té inovaci, kterou jsme reprezentovali my.

Ovšem za tím pak bylo několik let další práce, kdy jsme museli zreformovat celou tu správcovskou činnost. Nejen abychom dodali nějaké přehledy o energiích, jak jsme začínali, ale abychom tam napojili všechno to ostatní, bez čeho by to úplně efektivně nefungovalo.

Například technická správa té budovy, nějaký helpdesk apod. Když totiž mluvíme o tom, že existují koncoví uživatelé, tak ten koncový uživatel je jen jeden. Nechce komunikovat na dvacet směrů a získávat informace z dvaceti osmi míst a sám si je pak vyhodnocovat. On chce mít něco, co je na jednom místě a co mu tím pádem dává přidanou hodnotu. Nechce nějaká data, se kterými musí dál pracovat.

Za tím vším bylo obrovské množství práce, abychom to všechno pospojovali, dali tomu nějakou logiku, abychom mohli nakonsolidovat ty důležité informace tak, aby byly srozumitelné, přístupné a použitelné co nejefektivněji.

MZ: Takže tahle fáze trvala zhruba pět let, jak jste o tom mluvil?

MH: Celkem tři a půl roku, respektive čtyři roky.

MZ: Co na tom bylo nejtěžší? Vymyslet to celé nebo se dostat ke zdrojům těch dat? Co na tom bylo nejsložitější?

MH: Asi ta trpělivost, protože správa budov je činnost, která je velmi rozmanitá a rozsáhlá a neskládá se jen z jedné velké činnosti. Není to jako třeba v bankách převod peněz atd. Správa budov se skládá z velkého množství činností, které jsou relativně malé. To byl i jeden z důvodů, proč ani historicky nebyly zdigitalizovány, neboť byly častokrát jednorázové apod.

Čili bylo nutno to zmapovat. Když jsme to konečně dostali na papír, tak se jednalo o 100 000 činností nebo něco takového. Každou jednu položku jsme si museli projít a prioritizovat. Říct si: Ano, jdeme digitalizovat nebo nejdeme digitalizovat. Určit, jak to koncepčně celé dát dohromady a pak samozřejmě vyvinout.

Vývoj znamenal zakomponování hardwaru, zakomponování softwaru, zakomponování činnosti ještě stále analogové firmy a jednotlivých zaměstnanců, kteří museli projít nějakým change managementem a stále procházejí. Dále bylo nutné nastavení nových procesů. Takže opět nějaký procesní change management. Poté to došlo až ke koncovým uživatelům. Tam zase probíhá kaskáda několika úrovní.

Správcovské firmy přímo interagují s těmi společenstvími a ta společenství jsou seskupení jednotlivých vlastníků. Oni mezi sebou mají různé interakce a častokrát velmi složité vztahy, což si asi dokážeme představit.

Tohle celé bylo nutné dostat do nějaké roviny, aby to šlo vyškálovat a aby se ten produkt dal nabídnout komukoli. – Aniž by ten člověk řekl, mě to nezajímá, nebo to je příliš drahé, nebo tam sice něco funguje, ale ty ostatní věci tam nefungují. Bylo nutné dostat tohle celé do nějakého konceptního rámce, aby to dávalo smysl. Takže toto bylo to nejtěžší, trvalo to dlouho, a to bylo asi nejvíc frustrující.

MZ: Kolik lidí na tom pracovalo a kolik lidí dneska ve firmě BeiT je?

MH: Pracovalo na tom zhruba 20–30 lidí, většina vývojářů. Asi 75 % softwarových, 25 % hardwarových vývojářů, plus nějaké podpůrné týmy, které se aktuální věnují hlavně implementaci.

MZ: Vy jste říkal, že ta fáze, než se to celé dalo do formy, ve jste to mohli začít nabízet, trvala přibližně 4 až 5 let. Jakým způsobem jste ten vývoj financovali?

MH: Financovali jsme to z vlastních zdrojů, ze zdrojů dotačních, úvěrových a pak částečně i zákaznických. My jsme totiž už během čtyř let dokázali části toho systému nějakým způsobem komerčně nabízet a získávat za to i finanční zdroje.

MZ: A jak to tedy vypadá dneska, pokud jde o zájem? Jak se vám daří váš produkt nabízet a prodávat?

MH: Musím říci, že nad očekávání, co nás těší. Hlavně v té prvotní fázi, tzn. představení produktu a získání zájmu jednotlivých, pro nás převážně správcovských firem, ale pak samozřejmě následně i jejich zákazníků. Ten posun tam je totiž dost znatelný, je to opravdu generační rozdíl, dokonce bych řekl několika generační rozdíl – oproti tomu, co dnes na trhu existuje.

Takže tohle vůbec nebyla složitá část. Proto dnes máme někde kolem 135 000 bytů (zákazníků), kteří už se do našeho systému implementují. Čili na konci implementačního procesu by mělo být 135 000 bytů, které jsou už dnes smluvně zajištěny, aby náš systém čili naši aplikaci využívaly.

Složitá část je implementace jako taková. Před chvílí jsem uváděl, že to zahrnuje i určitý change management – jakoby změnu fungování správcovských firem, ale i společenství vlastníků. Sama skutečnost, že dostanou nový nástroj neznamená, že hned druhý den se stanou digitální firmou. Je tam nějaký přerod a ten přerod trvá nějaký čas, a to je něco, co je nutné do celého procesu taky zakomponovat.

MZ: Vy říkáte, že zájem je nad očekávání vysoký. Tam bych možná předpokládal – vzhledem k tomu, co jste říkal –, že je to v podstatě taková malá revoluce. Protože tady nic takového opravdu nebylo a ten systém fungoval poměrně složitě, analogově. Tak bych možná očekával, že správcovské společnosti na to nebudou reagovat úplně s nadšením. Pro ně to vlastně znamená začít dělat úplně všechno nějak jinak. Podle toho, co říkáte, to ale znamená, že tomu tak nebylo. Takže to spíš vítali?

MH: Já si myslím, že jste to pojmenoval velmi dobře. Akorát je nutné to rozdělit na nějaké tradiční segmenty trhu. To znamená, že tam jsou early adopters (počáteční uživatelé, pozn. red.), jsou tam nějací followers (fanoušci) a jsou tam i left behind (opozdilci) – a možná i něco mezi tím. Nás překvapil rozsah těch early adopters.

Očekávali jsme, že je to pro firmy opravdu velký úkol a klobouk dolů před těmi, kteří se do toho pustili s odvahou už před několika lety. S tou iniciativou a s tím entuziasmem. Jsou ale dodnes i tací, že stále ještě vyčkávají, i když je to zaujalo. My jsme věděli, že to musí projít nejdříve tou fází early adopters, abychom potvrdili, že to, co tvrdíme a to, co je evidentní, někde i opravdu v celém svém rozsahu funguje. Ten rozsah je opravdu enormní a dá se to pokazit na relativně drobných nuancích. Takže tohle nás překvapilo.

Aktuálně čekáme na tu druhou vlnu, tzn. na followers a pak taky na ty firmy, které nějakým způsobem otálely. Ať už proto, že legislativa zatím ještě nebyla úplně palčivá nebo nebyla úplně implementována. Dnešní doba tomu ale celkově samozřejmě nahrává. Je tu energetická krize, která způsobuje, respektive způsobila enormní růst nákladů. Každé snížení nákladů na energie je tedy vítáno. Proto vlastně i firmy a koncoví uživatelé na naši nabídku reagují pozitivně.

Dodáváme jim něco, co téměř nic nestojí – když to vezmu z nějakého investičního hlediska. Náš systém převážně využívá již existující infrastrukturu a poskytuje nástroje, které nepotřebují nějakou infrastrukturní změnu. Prostě jen na základě interpretace dat a digitálních nástrojů, které běží nikde na serverech, je poskytována velká přidaná hodnota a pohodlí.

MZ: Jaký je váš byznys model? Vy to prodáváte jako nějaký balík nebo jakým způsobem to funguje?

MH: Je to standardní software servis, tzn. nás produkt většinou individuálně nelicencujeme. Prodáváme ho za běžný poplatek na bytovou jednotku na měsíc nebo na uživatele na měsíc. Takže náklady oproti úsporám, co to generuje, jsou relativně zanedbatelné.

MZ: To znamená, že pokud někdo na základě tohoto rozhovoru nějaká domácnost zatouží mít onen komfort, tak se k tomu může dostat jak? Bude tlačit na správce budovy, ve které bydlí, aby si váš produkt pořídil?

MH: To by byl samozřejmě ideální stav. My nabízíme pomoc, takže se mohou obrátit na nás a my se spojíme s jejich správcovskou firmou. Nebo doporučíme správcovskou firmu, která už náš systém využívá a která jim to umí nabídnout.

MZ: Vy kromě toho, že se vám daří prodávat systém, který jste vyvinuli, tak za sebou máte i další úspěchy. Byli jste mimo jiné na web summitu vyhlášení jako nejlepší český startup. Taky jste se zúčastnili programu CzechInvestu s názvem „Czechmatch“, který proběhl v New Yorku. To mě docela zaujalo.

V souvislosti s tím jsem četl, že jste si dělali určitou analýzu nebo výzkum, jestli by třeba dávalo smysl váš produkt překlopit do Spojených států. Jaké to bylo – ten program jako takový – a co z toho pro vás vyplynulo? Co jste si z toho odnesli?

MH: Myslíte konkrétně v New Yorku nebo obecně z těch jednotlivých ocenění a mezinárodních aktivit?

MZ: Zajímá mě hodně ten program „Czechmatch“ v New Yorku. Co jste tam zažili, jaké to bylo a co vám to dalo?

MH: Byl to program CzechInvestu, který má zajímavé programy právě pro technologické firmy. Převážně jsou směrovány buď na vytvoření nebo na pokračování inovací z České republiky. Jde taky o získávání validace na trhu. Tedy přesně to, co popisujete.

Byl to takový kvazi průzkum onside toho, jaká validace našeho produktu – a celého toho konceptu – by mohla být zajímavá pro americký trh. My jsme dostali od CzechInvestu možnost tam vycestovat a současně tam na místě absolvovat spoustu konzultací s experty na různé oblasti. Mimo jiné na naši oblast, ale hlavně experty na technologie a jak se ty technologie uplatňují na trhu. Čili prosazení technologií na trhu.

Prošli jsme intenzivním kolem různých konzultací, analýz a vyhodnocování, kde jsme si na závěr řekli, jak relevantní by byl náš produkt a náš koncept pro konkrétní trh. Překvapilo mě, že ta relevance byla větší, než jsem si myslel. Čekal jsem, že americký trh bude více saturován a že ty technologie tam budou – v tom našem odvětví – ve výrazně pokročilejším stadiu. Samozřejmě, že obecně to platí, to je jasné – i v našem odvětví. Přesto ale real estate, tedy trh nemovitostí ve Spojených státech, konkrétně multifamily nebo bytové domy, neoplývají nějakým zásadně rozdílnějším technologickým stavem nebo větší inovačností. Je to tam relativně podobné.

MZ: Jako v České republice? Opravdu?

MH: Ano, je to tam jako v České republice. Přece jen je to infrastruktura, kdy mají budovy vydržet 200 let a více. Proto tam ta obměna není tak častá a tomu je přizpůsobeno i všechno kolem toho.

Tímhle způsobem jsme si tedy ověřili, že případný prostor tam je. Jsou tam samozřejmě nějací hráči, kteří jsou výrazně dál, než někteří hráči v Evropě nebo v České republice. Ta konkurence, když to tak nazvu, tam je určitě daleko větší, ale současně i trh jako takový je mnohem větší a stejně tak i relevance produktů. Přesto ale ještě existuje spousta unikátních prvků, které si myslíme, že máme my a které tam nezačala výrazněji zvažovat ani konkurence.

Konkrétně je to energetický management, kterému jsme my věnovali hodně úsilí a spoustu času. A firmy, které tam působí, se buď se soustředí na tu procesní část – tedy finanční transakce, administrativu, technickou správu –, nebo se soustředí na energetiku jako takovou. Pak se na ní ale soustředí výhradně, tzn. zobrazují spotřeby energií, ale už neautomatizují ten zbytek za tím. Nedávají to dohromady, takže by tam ta naše kombinace na trhu byla stále relativně zajímavá.

MZ: Vy jste se, jak jsem četl, prozatím nerozhodli ke vstupu na americký trh. Hlavní problém, jestli jsem dobře četl, byla kapitálová vybavenost. Myslím ale, že jste připustil, že na tom budete pracovat, a že pokud by se to změnilo, že se může změnit i vaše rozhodnutí. Jak to aktuálně vypadá?

MH: Je to zatím ve velmi podobném stadiu, protože jdeme po low hanging fruit (nízko visícím ovoci, pozn. red). To znamená, že je to nějaká obětovaná příležitost. Na jednu stranu je tu možnost rozjet se do Spojených států, kde jsou samozřejmě tradičně větší příležitosti. V oblasti infrastruktury je i v USA trh pomalejší než ve všech jiných odvětvích. Opravdu se bavíme o velmi, velmi pomalém, velmi tradičním trhu.

Ten postup vybudování pozice na trhu je velmi podobný v Evropě, jako by byl i ve Spojených státech. My jsme ještě nedosáhli na ty mety v Evropě, na které bychom chtěli dosáhnout. Myslíme si proto, že by nyní bylo předčasné skočit na druhou stranu Atlantiku a rozvíjet tam něco od nuly, když už nějaké zázemí vytváříme tady a umíme už škálovat s nějakými zkušenostmi.

MZ: Mluvíte o Evropě čili co další země?

MH: Aktuálně rozvíjíme Velkou Británii, Německo a Benelux. Máme už nasmlouvané lidi v každé z těchto zemí. Je to ovšem velmi tradiční odvětví, takže ty věci tam trvají relativně dlouho a ty kanály a způsob rozvoje byznysu nebo stavění byznysu je také relativně tradiční. Musíme proto velmi spoléhat na direct cells (přímé články, pozn. red.), na nějaké eventy a podobné věci, které jsou méně digitální, než bychom si přáli.

MZ: Jak je vlastně přenositelný váš systém do zahraničí, do úplně jiného prostředí? To není úplně obvyklé, že něco vyrobíte – produkt – a prostě ho začnete nabízet jinde. Ve vašem případě je to asi komplikovanější?

MH: Upřímně ne až tak, jak jsme se báli. Je to méně komplikované, protože zásadní faktory, které by to mohly komplikovat, jsou infrastruktura jako taková neboli budovy samotné. Každá budova je ale v principu unikát – i ty paneláky, které se stavěly podle nějaké šablony. Každý má už dnes nějakou jinou dodávku energií a jinou skladbu obyvatel apod. Takže není zásadní rozdíl, jestli my půjdeme do Kladna nebo do Německa. V tomto smyslu to není problém.

A v energetice je to podobné. Zase se to spoléhá na nějakou infrastrukturu měřicích zařízení, které jsou – minimálně napříč Evropou – uniformní, protože jsou to všechno velcí výrobci. Neexistují lokální výrobci měřičů energie jako takových. Když pak ale mluvíme o nějakém napojení na dodavatele energií, tak tam je to naopak regionální. My máme několik distribučních území a distribučních oblastí na území České republiky, takže i u nás musíme regionálně integrovat data. Stejné je to pak v zahraničí. No a poslední oblast, to jsou nějaká účetní pravidla apod., které jsou taky relativně standardizované napříč Evropou.

Jinak zatím máme zmapován Blízký východ, který nás rovněž zajímá. Tam je to trošku jiné, samozřejmě. Bariéry tam ale také nejsou tak zásadní, spíš řekněme infrastrukturní a koncepční. Je to více o tom odpracování si celého obchodu jako takového a vytvoření nějaké báze přímo v té zemi. V tradičních byznysech oni za prvé nejsou zcela zvyklí si kupovat digitální řešení a za druhé, nejsou zvyklí si ho kupovat od startupů. Takže je to o tom budování nějakého vztahu v onom odvětví a o budování legitimity a dokazování toho, že to opravdu funguje. Teprve potom se to začíná rozšiřovat snadno.

MZ: Když jsme u těch věcí, které plánujete, připravujete něco dalšího zajímavého? Co chystáte do budoucna? Ještě něco dalšího, než o čem jste teď mluvil.

MH: Ano, tak samozřejmě, náš produkt se dá posouvat různými směry. Z menších věcí, co je asi zajímavé, je úplná digitalizace u jednotlivých platebních transakcí. To znamená, aby bylo možné i za poplatky bytu platit, já nevím, třeba s pomocí Google Pay a podobných moderních platebních nástrojů. – Nejen přes SIPO na poště, jak to dnes naprostá většina dnešních procesů a správců umožňuje.

Z větších věcí je to energetika. Když se podíváme na komunitní energetiku, kam tato energetika dnes směřuje – ať už jsou to solární panely a podpora ve formě Zelené úsporám i pro bytové domy. Nebo to je elektromobilita, která s tím úzce souvisí. To jsou buď nové zdroje nebo spotřební místa energie a je tam jedna zásadní věc: Tato komunitní energetika nebo tyto nové formy výroby a spotřeby už v analogovém světě nebudou umět fungovat. Tam nebude možné jednou za rok přijít a odečítat nabíječku a pak to rozpočítat mezi obyvatele.

Samozřejmě, že nabíječka jako taková je dnes už chytrá, ale ta nabíječka může být napojena na společnou elektřinu v domě, protože do starého bytového domu to jinak nedostanete. A tím už se dostanete do následného problému, že tyto technologie se zatím vyvíjejí a přicházejí izolovaně.

Tak jako třeba fotovoltaika, kde sice něco vyrobíte, ale pokud to neuložíte nebo okamžitě nespotřebujete, tak to jde do přetoku. Pokud to máte efektivně spotřebovávat v rámci komunity svého bytového domu a převést to třeba tepla – což je efektivnější nežli to poslat zpátky do elektrické sítě –, tak k tomu potřebujete chytrý systém, který to bude operovat. A to je to, co my už máme vytvořeno. Jen to potřebujeme aplikovat na jinou oblast s minimálními modifikacemi.

MZ: Držím palce, ať se vám to daří a děkuji za rozhovor.

MH: Já děkuji velmi pěkně za pozvání.

Zpět na začátek