Zatímco jiní velcí producenti, jako Rusko, Katar nebo Saúdská Arábie, spoléhají na zemní plyn, přibližně 78 % čínské produkce využívá levné a domácí uhlí.

Díky tomu je Čína do značné míry soběstačná a méně závislá na výkyvech cen plynu nebo na mezinárodních dodávkách energie. V době, kdy válka na Blízkém východě narušila obchod a dopravu přes Hormuzský průliv, ceny močoviny na světových trzích výrazně vzrostly, ale v Číně zůstávají mnohem nižší.

ExportMag.cz: Jadeit, nefrit i zlato. Jaké šperky milují Číňané?

Zatímco farmáři v mnoha zemích kvůli drahým hnojivům přecházejí na plodiny, které potřebují méně dusíku, čínští zemědělci mohou pokračovat v pěstování náročnějších a často výnosnějších plodin, například kukuřice.

Čína navíc očekává rekordní výrobu asi 76,5 milionu tun močoviny v roce 2026, což převyšuje domácí poptávku. Vláda však může omezit export, aby zabránila růstu domácích cen a zajistila stabilní zásobování pro místní farmáře. Tento přístup pomáhá chránit čínské zemědělství před globálními otřesy na trhu s hnojivy.

Autor: Petr Martinů, budoucí zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Pekingu.

Více informací o nástrojích Ministerstva zemědělství na podporu exportu naleznete na webu mze.gov.cz v Proexportním okénku. Zdroj, zdroj