Vysoké školy: Česku chybí kvalifikovaní zdravotníci, do budoucna hrozí problémy

Přestože se Česko dlohoudobě potýká s nedostatkem sester a dalších pracovníků ošetřovatelských profesí, vysoké školy nemohou do studijních programů všeobecné ošetřovatelství přijmout výrazně více studentů než v předchozích letech.

Přitom násobně více než v předchozích letech zvýšila letos pandemie zájem maturantů o studium zdravotnických oborů. Velká část z nich však tuto šanci nedostala.

Foto: Shutterstock

„Pokud se nebude moci vzdělávat více všeobecných sester a dalších zdravotníků, pak se za patnáct let dostaneme do situace, že nemocnice nebudou schopny zajistit odbornou ošetřovatelskou péči. Můžeme se tak dostat ke kolapsu ve zdravotnictví i bez další pandemie,“ říká děkanka Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice doc. Jana Holá.

Potvrzují to výsledky projektu Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice a Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE), který podpořila Technologická agentura ČR. Právě dokončený projekt ukázal, že počet nově vystudovaných všeobecných sester z vysokých škol a vyšších odborných škol je nedostatečný. A pro udržení stávajícího počtu sester v budoucnu by měl být minimálně dvojnásobný.

Experti Fakulty informatiky a statistiky VŠE pracovali s daty Ústavu zdravotnických informací a statistik, Českého statistického úřadu a Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. „Výsledky projektu ukazují, že současný nízký počet absolventů může vést k poklesu počtu aktivních všeobecných sester o dvacet procent v příštích patnácti letech. Aby k tomu nedošlo, je nutné co nejdříve zvýšit počet absolventů a absolventek s touto kvalifikací na více než dvojnásobek,“ uvedl Ing. Petr Mazouch, Ph.D. z Fakulty informatiky a statistiky VŠE.

Ročně ukončí své vzdělání v Česku 1500 až 1600 všeobecných sester, což je v přepočtu na 100 tisíc obyvatel hluboko pod průměrem OECD i Evropské unie. Takový počet nedokáže nahradit ani generační výměnu ve zdravotnictví, která v souvislosti s odchodem silných ročníků v horizontu deseti až patnácti let nastane. Do budoucna pak s celkovým stárnutím populace hrozí problémy v nemocnicích a sociálních zařízeních.

„Všeobecné sestry jsou v ošetřovatelských týmech nejvíce zastoupeny, jejich nedostatek nelze vyřešit jinými členy ošetřovatelského týmu, kterých je navíc také nedostatek,“ potvrzuje PhDr. Martina Šochmanová, MBA, náměstkyně ošetřovatelské péče IKEM a prezidentka České asociace sester, která byla garantem projektu obou vysokých škol.

„Je na zástupcích státu, aby tuto situaci řešili a poskytli pro to školám podmínky,“ vyzývá děkanka Jana Holá a dodává: „Stát dnes strategicky finančně podporuje učitele i lékaře. Chceme-li ale udržet počet všeobecných sester k počtu lékařů alespoň ve stávajícím poměru 2 :1, musí stát zasáhnout. Školy to samy nevyřeší.“

Redakčně upravená tisková zpráva VŠE v Praze a Univerzity Pardubice

• Teritorium: Česká republika

Doporučujeme