Zaručený plat představuje státem určený minimální výdělek pro jednotlivé profese ve státní a veřejné sféře, které jsou nově rozděleny do čtyř skupin. U minimální mzdy bylo profesních skupin osm. Od ledna 2027 se zaručený plat zvyšuje nejvíce v historii, a to o 2500 až 4000 korun (nejvíce ve čtvrté skupině).

Od roku 2006, kdy byla zaručená mzda zavedena, jde o nejnižší možnou odměnu s ohledem na složitost vykonávané práce a také s ohledem na odpovědnost zástupců jednotlivých profesí.

„To se nezměnilo ani poté, co byla zrušena pro soukromou sféru, což zaměstnavatelé oceňují, a zůstal jen zaručený plat pro státní a veřejné zaměstnance,“ shrnuje daňový poradce Michal Dvořáček.

Zaručený plat nadále představuje nejnižší stanovenou odměnu pro zástupce jednotlivých profesí, přičemž se předpokládá práce na plný úvazek s pracovní dobou 40 hodin týdně. Soukromé firmy si ale už – na rozdíl od předchozích let – rozhodují o minimu pro určené profese samy. 

Rozdělení prací do skupin upravují paragraf 7 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a paragraf 5 nařízení vlády 304/2014 Sb. Skupiny prací podle § 112 odst. 2 zákoníku práce zahrnují práce zařazené do jednotlivých platových tříd.

• 1. skupina zahrnuje práce v 1. a 2. platové třídě,
• 2. skupina zahrnuje práce ve 3. až 5. platové třídě,
• 3. skupina prací zahrnuje práce v 6. až 9. platové třídě,
• 4. skupina prací zahrnuje práce v 10. až 16. platové třídě.

Zdroj: MPSV

Nejnižší úrovně zaručeného platu vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí pro následující kalendářní rok ve Sbírce zákonů každoročně v září. Zaručený plat chrání zaměstnance před nepřiměřeně nízkým oceněním jejich práce. To zajišťuje i poskytnutí doplatku v případě, že zaměstnavatel nárok lidí na garantované minimum poruší.

Jinými slovy to znamená, že pokud váš měsíční plat nedosáhne příslušné nejnižší úrovně zaručeného platu – a to plat bez práce ve svátek, noční práce či příplatků za práci ve ztíženém prostředí či se zvýšenou zátěží ve zdravotnictví – musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci doplatek. Jinak mu hrozí, že skončí u soudu.

Zaměstnancům ve veřejných službách a státní správě bude navíc také v roce 2027 za práci ve ztíženém pracovním prostředí příslušet příplatek v rozpětí 5 až 15 procent měsíční minimální mzdy. Při minimu 24 900 korun to znamená, že tento bonus dosáhne 1 245 až 3 735 korun měsíčně.

Práce ve ztíženém pracovním prostředí je práce, při které je zaměstnanec vystaven mimořádným obtížím z důvodu působení ztěžujícího vlivu, jako je vysoká koncentrace prachu, chemických látek, hluku nebo vibrací, a to nad stanovené limity.

Zařazování do platových tříd závisí kromě složitosti a odpovědnosti práce také na dosaženém vzdělání. Od toho se následně odvíjí i minimální příjem pro jednotlivé profese.

Základní vzdělání stačí na zařazení do 1. a 2. platové třídy, střední vzdělání pak zaručuje výdělky ve 3. až 9. platové třídě (s maturitou od 6. třídy výš). S vyšším odborným vzděláním máte nárok na odměny v 9. a 10. platové třídě. Vysokoškolské vzdělání pak pomáhá zaměstnancům k zařazení do 10. až 16. třídy (magisterské a vyšší vzdělání 13. až 16. třídy).

Minimální mzda se pro rok 2027 zvyšuje nejvíc v historii. Jak poroste dál a co ovlivňuje?

Jak šel čas se zaručenou mzdou

Zatímco minimální mzda funguje v českých zemích od roku 1991, zaručená mzda pro jednotlivé profese byla zavedena před dvaceti lety za vlády ČSSD, a to novelizací Zákoníku práce.

Až do roku 2013 se v jednotlivých skupinách její výše neměnila. Za posledních deset let se naopak zvyšovala každoročně, a to obvykle u všech zaměstnanců. Často se měnilo také zařazení profesí do jednotlivých skupin.

Od roku 2025 už má Česko pouze zaručený plat. Jak bylo řečeno výše, pokud v současnosti nedosahuje odměna nejnižší stanovené úrovně podle zákoníku práce, musí firma zaměstnanci rozdíl doplatit.

Neexistuje žádný důvod, aby v podnikatelském sektoru byly pevně stanoveny další sazby kromě minimální mzdy

Vladimír Dlouhý, ekonom

„Neplatí to pouze v případě, že byla jeho mzda sjednána v kolektivní smlouvě, kde platí jiná pravidla. Pokud zaručený plat nedosáhne stanoveného minima, musí se zaměstnavatel postarat o nápravu a poskytnout zaměstnanci doplatek. Jinak se ošizený pracovník může domáhat svých práv u soudu,“ dodává poradce.

Zaměstnavatelé, respektive jejich zástupci z podnikatelských svazů a organizací dlouhodobě označovali zaručenou mzdu za přežitek. Vláda Petra Fialy se tedy nakonec předloni rozhodla vyjít vstříc jejich požadavku, aby byla garantovaná mzda pro určené profese zrušena minimálně pro soukromý sektor. „Minulá vláda tak podpořila zvyšování produktivity. Neexistuje žádný důvod, aby v podnikatelském sektoru byly pevně stanoveny další sazby kromě minimální mzdy,“ sdělil exprezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Hospodářská komora dlouhodobě poukazovala na to, že stát takto plošně určoval mzdy v komerční sféře, aniž by zohledňoval ekonomickou realitu, produktivitu v konkrétních oborech nebo hospodářské výsledky jednotlivých firem.

Měsíční minimum vždy vycházelo z týdenní pracovní doby 40 hodin při práci na plný úvazek. To zůstává i u zaručeného platu ve státním a veřejném sektoru. Na garantovaný plat tedy nedosáhnou lidé s polovičními úvazky. Pokud má jejich pracovní týden 20 hodin, je i jejich nejnižší možný výdělek (oproti zaručené mzdě) poloviční. Podrobnosti najdete v paragrafu 112 odstavci 6 zákoníku práce.

Jakub Procházka