Výstavba obřích větrných parků na finských Alandech

Autonomní provincie Finska Alandy se chce do pěti let stát energetickou mocností a v Baltském moři plánuje vybudovat cca pět set větrných farem s celkovou roční produkcí elektřiny až 30 TWh.

Část vyrobené energie má být přeměňována na vodík. Potenciální kapacita Alandského větrného parku by v případě úspěšné realizace mohla za několik let dosáhnout až poloviny současné finské výroby elektřiny. Několikamiliardový projekt má kromě samotného souostroví zásobovat část kontinentálního Švédska i Finska a zvažují se i další exportní možnosti.

Přestože Alandské ostrovy byly ve Finsku průkopníkem v oblasti větrné energie se svou první elektrárnou fungující již od r. 1994, jejich současný potenciál je v této oblasti produkce obnovitelné energie výrazně nevyužit, a území je nyní dokonce ze 70 % závislé na dovozu elektřiny ze Švédska.

Poslední studie ukázaly, že mořské oblasti v okolí Aland jsou z hlediska povětrnostních podmínek i hloubky a reliéfu dna pro větrné elektrárny ideální a vedly k výběru cca tisíce kilometrů čtverečních zóny mělkých pobřežních vod pro plánovaný megaprojekt.

Experti odhadují, že celkový energetický potenciál v této oblasti by umožňoval rozvoj v největší soubor větrných farem na světě. Převážně by se mělo jednat o elektrárny vysoké cca 200 metrů s výkonem jednotlivých turbín na úrovni 14 MW. Konkrétní technologická a stavební řešení budou ještě dále upřesňována na základě zkušeností, které aktuálně alandská zemská vláda s pomocí výzkumných pracovišť sbírá.

Finsko dnes zažívá boom výstavby větrných elektráren a do roku 2023 chce navýšit podíl větrné energie ve svém energetickém mixu prostřednictvím výstavby stovek (výhledově se uvažuje o 3,5 tisících) nových větrných farem z nynějších cca 9 % až na 17 %, přičemž celkový potenciál se ve Finsku odhaduje dokonce až na cca 25 %.

V případě úspěchu by se Finsko brzy mohlo stát poměrně významným vývozcem elektřiny, zejména v letních měsících, kdy lze očekávat výraznější přebytky (pokud samozřejmě nedojde k jiným neočekávaným výpadkům v rámci energetického mixu, který do velké míry spoléhá i na výstavbu nových jaderných bloků). Aktuální technologie a efektivita větrných parků umožňují rentabilní výstavbu a provoz čistě na tržní bázi bez jakýchkoliv veřejných dotací.

V řadě oblastí Finska nicméně výstavba větrných elektráren naráží na negativní postoj veřejnosti, což v některých regionech zásadně komplikuje jejich rozvoj. Výhodou obřího projektu na Alandech je proto také nesporná a v praxi již ověřená silná podpora místních obyvatel, jež se projevila i při nynější výstavbě větrné farmy Långnabba v Eckeröö, která příští rok po dokončení zvedne soběstačnost ostrovů na 65 %.

Identifikaci potenciálních partnerů pro projekt v hodnotě několik miliard EUR zaštiťuje Technická univerzita v Lappeenrantě (LUT), která rovněž zpracovává tzv. cestovní mapu pro další komplexní postup v rámci projektu, jež by měla být dokončena na podzim 2021. Očekává se, že první větrné elektrárny by v rámci projektu měly být dokončeny cca za pět let.

Z dostupných informací je zřejmé, že domácí kapacity zdaleka nebudou dostačující a do projektu se bude moci zapojit celá řada zahraničních firem, včetně těch českých. Ve Finsku již v oblasti projektů a výstavby větrných elektráren několik let úspěšně působí např. firma Winda Power, která je majoritně vlastněná českým investorem Tomášem Krskem prostřednictvím fondu Green Horizon Renewables (GHR).

V případě Aland navíc nepůjde pouze o výstavbu samotných elektráren, ale i o celou přenosovou soustavu na obě pevniny a komplexní i dílčí řešení pro výrobu, skladování a využití vodíku, jenž by měl být v rámci projektu z očekávaných přebytků ve větší míře produkován.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Helsinkách (Finsko). Autoři: Jana Arhio, ekonomická specialistka, Daniel Horák, ekonomický diplomat.




• Témata: Zahraniční obchod
• Oblasti podnikání: Energetika | Investice
• Teritorium: Evropa | Finsko | Zahraničí