English version
Zapojení čistě přírodních procesů vytvoří kvalitní, trvale udržitelné životní prostředí odolné vůči náhlým klimatickým změnám a napomůže rozvoji unikátní biodiverzity. Navrhovaný přístup vychází z dlouhodobého výzkumu odborníků z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze a dalších institucí dokládajícího jedinečnost lokality.
Samovolně vzniklé ekosystémy na dosud nerekultivovaných částech lomu jsou velmi pestré a cenné. Již nyní poskytují útočiště velkému množství živočišných i rostlinných druhů včetně těch, které se jinde na území ČR již nevyskytují. Roli hraje i celková rozloha a propojenost těchto ekosystémů, kde jednotlivé ekologické vztahy a vazby dlouhodobě fungují.
Plánem je přirozené obnově ponechat plochy přímo v těžební jámě, které budou obklopovat jezero s nezpevněnými břehy, a vytvořit tak návštevnicky atraktivní území, jehož správou by měla být pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Přirozená obnova (sukcese) je přírodní proces, který oproti technicky vedené rekultivaci slibuje mnohem kvalitnější a trvalejší výsledek. Vzniklé lokality jsou cennější a stabilnější a dosahují výrazně vyšších přírodních a krajinářských hodnot. Oproti technické rekultivaci vytváří pestrou krajinnou mozaiku bez větších homogenních ploch.
Odborníci z České zemědělské univerzity v Praze prezentovali možnost využití potenciálu sukcese Ministerstvu životního prostředí ČR již před 20 lety. Aktuálně dopracovali odborné podklady shrnující dostupné informace hlavně z pohledu přírodovědného, hydrologického, klimatologického či z hlediska krajinného plánování primárně pro lokalitu ČSA, a také lomu Vršany. Kromě odborného monitoringu druhů a hodnocení území vědci navrhli také možnosti zonace a vymezení nejcennějších lokalit.
Výběr lokality Lomu ČSA reflektuje fakt, že k ukončení jeho provozu dojde ze všech lomů na Ústecku nejdříve. „Podpořily jej také další faktory: aktuální stav a dlouhodobě existující diverzita již vzniklých ekosystémů, výskyt vzácných a chráněných druhů, stav rozpracovanosti rekultivačních aktivit, pedologické podmínky, dostupnost podkladů, vlastnická struktura a potenciál pro další využití, celková reprezentativnost území a její umístnění v terénu a návaznost na ostatní lokality,“ vyvětluje Ing. Kateřina Černý Pixová, Ph.D. z Katedry plánování krajiny a sídel FŽP, která výzkum lokality koordinuje.
Právě u Lomu ČSA se nabízí přímé napojení na lesnatý masiv Krušných hor, má tedy potenciál fungovat jako stabilizační prvek biodiverzity a zdrojová oblast přežití organismů.
Přístup využití sukcese, v ČR stále opomíjený, je v zahraničí často využíván a uplatňován. „V rámci dřívějších projektů máme k dispozici výsledky mezinárodních výzkumů z různých částí světa, ale i přímo z Ústeckého kraje, které ukazují, že lidé vnímají území obnovené přirozenou sukcesí mnohem příznivěji než relativně monotónní rekultivace, nebo preferují kombinaci sukcesních a technicky rekultivovaných ploch. Na ČSA je již polovina zájmové lokality rekultivovaná obvyklými technickými způsoby. I zde se tedy bavíme o kombinaci,” doplnila Markéta Hendrychová, která se sukcesí a krajinným plánováním v posttěžebních krajinách dlouhodobě zabývá.
„Kromě vysoké přírodní hodnoty takto vzniklého území vidíme další výhody v možnostech rychlého zpřístupnění lokality, ve vyšší udržitelnosti a ve výrazně nižší míře budoucích nákladů na údržbu v porovnání s využitím technických přístupů,“ dodává dr. Černý Pixová.
Zjištěné poznatky jsou prezentovány ve studii zpracované jako podpůrný materiál pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, která je v návrhu možným budoucím správcem lokality potenciálně začleněné do systému zvláště chráněných území národní úrovně.
Redakčně upravená tisková zpráva České zemědělské univerzity v Praze
