Vývoj ekonomiky v Ománu v roce 2020

Makroekonomický souhrn a ekonomický vývoj

V roce 2021 má ománská ekonomika růst tempem 2,3%. Predikce ministerstva hospodářství je postavena na předpokladu zvýšení poptávky a cen ropy. Ekonomika Ománu, tak jako jiných zemí v regionu, je velmi závislá na produkci ropy (cca 30% HDP, cca 65% příjmů státního rozpočtu a cca 68% z exportu zboží). Naproti tomu Světová banka odhaduje propad ománské ekonomiky v roce 2020 na 4% a předpovídá růst 2% v roce 2021. IMF pak odhaduje propad ekonomiky v roce 2020 na 10% a předpovídá růst 0,5% v roce 2021.

Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě ománského HDP je přibližně následovný: těžba a zpracování ropy 29%, plynu 5%, zemědělství a rybolov 2%, průmysl 19%, zbytek připadá na služby.

Státní rozpočet Ománu na rok 2021 je založen na ceně ropy 45 USD za barel. Na základě této predikované ceny pak vláda očekává příjmy státu ve výši 8,64 mld OMR (cca 518 mld Kč, meziroční nárůst 2%) a výdaje 10,88 mld OMR (cca 653 mld Kč, meziroční pokles 14%). Deficit má dosáhnout výše přibližně 2,24 mld OMR (oproti 4,2 mld OMR v 2020) tj. 8% HDP (dle NCSI) či 8,9% (dle MoE) a má být pokryt z domácích i mezinárodních půjček (1,6 mld OMR) a z vlastních rezerv (0,6 mld OMR).

Propad rozpočtových příjmů z prodeje ropy během roku 2020 měl za následek nárůst rozpočtového deficitu do výše 4,1 mld OMR, tj. 16% HDP. Vláda proto byla nucena přijmout Plán střednědobé fiskální konsolidace, na základě kterého provádí redukce výdajů a zavádí nové zdroje příjmů státního rozpočtu. Podle náměstka ministra hospodářství (Nasser Rashid al Maawali) má střednědobý plán fiskální konsolidace zajistit průměrný růst ománské ekonomiky mezi 3,5 až 5,5% ročně a zvýšit průměrný každoroční nárůst investic (domácích i zahraničních) v ománské ekonomice o 27%  HDP ročně.

Opatření, kterými se vláda snaží usměrnit rozpočtový schodek, jdou v několika směrech:  

• diverzifikace vládních příjmů, tj. odklon od závislosti na příjmech z ropy,
• zvýšení účinnosti veřejných výdajů (vč. zvýšení investic: FDI, soukr., státních)
• posílení sítě sociálního zabezpečení a
• zvýšení účinnosti správy veřejných financí.

Jsou to např. strop pro všechny vládní subjekty (kde by rozpočet každé organizační jednotky neměl překročit revidovaný rozpočet na rok 2020), racionalizace výdajů a zvýšení efektivity úřadů, pokračování programu „vize 2040“ apod. Hospodářská krize během roku 2020 urychlila řadu reforem. Šlo např. o odbourání dotací na energii a vodu, reformu sektoru nemovitostí (uvolnění restrikcí pro cizince), zavedení DPH, rozšíření spotřební daně, zefektivnění některých vládních úřadů, zřízení Ománského investičního úřadu (OIA) a Úřadu pro zvláštní ekonomické zóny (OPAZ) apod.

Podle toho, jak se vládě podaří postupně tlumit rozpočtový deficit v následujících letech, se bude vyvíjet i výše ománského dluhu. Ománský dluh dosáhl v roce 2020 úrovně 79% HDP a v následujícím roce 2021 má dle Ministerstva hospodářství vzrůst na 83% HDP (tj. 21,7 mld OMR neboli cca. 56,37 mld USD). Mezinárodní půjčky mají pokrýt 76% tohoto dluhu. Všechny tři investiční ratingové agentury během roku 2020 snížily své hodnocení Ománu, a to z důvodu propadu příjmů z prodeje ropy a tím způsobeného enormního deficitu státního rozpočtu. Fitch z BB+ na BB-, Moodys z Ba1 na Ba3 a S&P z BB na B+. Devizové rezervy dosáhly ke konci října 2020 úrovně 6,54 mld OMR. Běžný účet platební bilance je dlouhodobě negativní a ukazuje tak na nárůst ománského zadlužení. Jeho příčinou je vždy krach cen ropy, jako tomu bylo v letech 2015 a 2016 a nyní nově zase 2020. Ománská měna Rijál (OMR) zůstává od roku 1986 pevně fixována k USD v poměru 2,6008 USD/OMR. Směnný kurz EUR k OMR se během roku 2020 pohyboval mezi 2,44 (22. 3. 2020) a 2,11 EUR (30. 12. 2020) za jeden OMR.

Komplexní střednědobý plán vlády na dosažení fiskální rovnováhy se zabývá i otázkou dluhu a jeho raketově rostoucích splátek. Právě splátky narůstají z 0,864 mld OMR  v roce 2020 na očekávaných 1,2 mld OMR v roce 2021. Přitom ještě v roce 2014 činily každoroční splátky úroků z půjček jen pouhých 0,035 mld OMR, tehdy byl celkový dluh Ománu jen 1,5 mld OMR (5% HDP). Omán si půjčoval v zahraničí jak ve formě přímých půjček, tak emisí vládních dluhopisů. Údajně má být vytvořen i nový zákon o veřejném dluhu, který bude regulovat půjčky od domácích a zahraničních zdrojů, rozšíří možnosti zdrojů jeho financování, posílí mechanismy jeho monitorování a zmodernizuje mechanismy státní pokladny pro cash-flow management (zajištění optimální úrovně státní hotovosti v čase).  

Míra nezaměstnanosti ke konci listopadu 2020 činila 2,4%, přičemž u mužů se jedná o 1,1% a u žen o 8,6%. Zde je také potřeba upozornit na anomálii, tj. obrovské množství zahraničních zaměstnanců, kteří dlouhodobě žijí v Ománu. V Ománu bylo na konci prosince 2020 dlouhodobě registrováno 4,48 mil lidí. Z toho bylo 2,74 mil Ománců (61%) a 1,74 mil cizinců (39%). Zaměstnaných cizinců bylo 1,44 mil. Zaměstnaných Ománců je jen něco přes 22% z celkové pracovní síly.

Dále v Ománu není obvyklé, že by pracovaly ženy. Podíl žen na celkovém počtu zaměstnaných je jen 17% (a jsou to většinou cizinky). Podíl všech osob zaměstnaných ve veřejném sektoru je okolo 11%, přitom veřejný sektor zaměstnává více jak 42% všech zaměstnaných Ománců. Podíl Ománců zaměstnaných v soukromém sektoru je pouhých 14%, zbytek jsou zahraniční zaměstnanci. Vláda již několik let provádí politiku tzv. „omanizace“, kdy podnikům (i státním institucím) stanovuje povinné procenta počtu zaměstnaných ománských občanů. Při porušení pravidel pak podniku hrozí, že mu stát neudělí nová dvouletá pracovní víza pro jeho zahraniční zaměstnance. Počty zaměstnaných Ománců tak v jednotlivých sektorech ománské ekonomiky každoročně rostou.

Inflace v Ománu podle ománského statistického úřadu dosáhla 1,42% (CPI, meziročně prosinec 2020 y-o-y). Největší podíl měl nárůst cen v dopravě 6,42%. Nízký nárůst vykázaly ceny bydlení, elektřiny a plynu 0,42%, pohostinství a hotely 0,22%, potraviny a nápoje 0,07%, telekomunikační služby 0,04%, vzdělávání 0,08%, zdravotnictví 0,02%.  

Přímé zahraniční investice (FDI) v Ománu překročily během roku 2020 hranici 15 mld OMR (tj 900 mld Kč či 45 mld USD) ve své celkové kumulované výši (dle NCSI). Na konci roku 2019 dosáhly 14,6 mld OMR (nárůst o 1,9 mld OMR neboli 4,48% HDP) a v roce 2018 dosáhly 12,7 mld OMR (nárůst o 2 mld OMR neboli 7,45% HDP). Hlavním investorem je v Ománu Velká Británie (5,65 mld. OMR / 14,67 mld. USD), následovaná Spojenými arabskými emiráty a USA. Hlavními sektory jsou ropný průmysl (6,59 mld. OMR / 17,12 mld. USD), finanční služby a zpracovatelský průmysl. V lednu 2020 také vstoupil v účinnost nový Zákon o zahraničních kapitálových investicích, který lépe definuje a garantuje práva investorů. V prosinci pak Omán zakázal zahraniční investice do některých „malo-podnikatelských“ činností. Veskrz se jedná o tradiční řemeslnou výrobu, služby v maloobchodě, servis automobilů apod.

Zahraniční obchod Vývoz zboží z Ománu se v období leden – září 2020 propadl meziročně o 21,5%, dovoz o 11%. V roce 2019 dosáhl vývoz zboží objemu 14,9 mld OMR a dovoz 9,0 mld OMR. Největší vývozní položky byly ropa a plyn (dohromady 10,2 mld OMR v r 2019), které se v prvních třech čtvrtletích roku 2020 propadly o 30%. Největší dovozní položky byly elektrické a mechanické zboží (2,0 mld OMR v r 2019), základní kovy a materiál (1,4 mld OMR) a dopravní prostředky (1,0 mld OMR), jejichž objemy obchodu se v prvních třech čtvrtletích 2020 propadly o 18, 14 a 39 %. Největší partneři při dovozu jsou v roce 2020 Čína, UAE, USA, Indie a KSA. Největším odběratelem ománské ropy je Čína, tam směřuje až 80% ománské ropy.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Rijádu (Saúdská Arábie). Autor: Ing. Roman Plevák, Ph.D, diplomat.