Poskytuje pevný základ pro hodnocení produkce, obchodu a ekonomických výsledků dosažených v roce 2025, stejně jako pro identifikaci klíčových trendů a rizik, které budou formovat vývoj agropotravinářského sektoru směrem k roku 2026.

Mexický agropotravinářský sektor si nadále udržuje strategickou pozici v rámci národní ekonomiky i mezinárodního obchodu. Navzdory nepříznivému prostředí charakterizovanému opakujícími se suchy, rostoucím tlakem na vodní zdroje a volatilitou mezinárodních cen sektor prokázal odolnost a schopnost adaptace. Obchodní bilance agropotravinářských produktů zůstala přebytková již desátý rok v řadě, což odráží silný exportní výkon Mexika a konkurenceschopnost několika klíčových hodnotových řetězců.

ExportMag.cz: Dohoda mezi EU a andskými státy je příležitostí pro české exportéry

V roce 2025 zaznamenal zemědělský HDP reálný růst, tažený především výkonností živočišného subsektoru a agroprůmyslového segmentu. Produkty jako pivo, avokádo, bobuloviny, rajčata, tequila a hovězí maso nadále upevňovaly pozici Mexika na mezinárodních trzích. Tento výkon potvrzuje význam agropotravinářského sektoru jako zdroje deviz a pilíře ekonomické stability Mexika, a to i v komplikovaném globálním prostředí.

Živočišný subsektor si upevnil roli hlavního tahouna z hlediska ekonomické hodnoty, podpořen silnou domácí poptávkou a relativně stabilními dodavatelskými řetězci, i když zůstává vystaven zdravotním rizikům vyžadujícím neustálý monitoring.

V případě obilovin (zejména kukuřice) byla produkce v roce 2025 ovlivněna omezenou dostupností vody v klíčových regionech, což posílilo strukturální závislost Mexika na dovozu pro uspokojení domácí poptávky, zejména ze Spojených států amerických. Sektor ovoce a zeleniny si udržel exportně orientovaný profil, i když čelil tlakům souvisejícím s náklady na logistiku, obchodními bariérami a úpravami v bilaterálním obchodu se Spojenými státy americkými.

Očekávání pro příští rok

Výhled na rok 2026 předpokládá mírný růst agropotravinářského sektoru jak v objemu, tak v hodnotě. Tento výhled je podmíněn několika faktory, včetně revize dohody USMCA, trendů mezinárodních cen a dynamiky směnných kurzů, stejně jako vnitřních faktorů souvisejících s veřejnou politikou, investicemi do produkce a přístupem ke klíčovým vstupům. Výkonnost sektoru vykazuje významné rozdíly mezi jednotlivými mexickými státy.

Případ státu Querétaro ilustruje tyto dynamiky – zemědělská činnost poklesla v důsledku jednoho z nejzávažnějších období sucha, zatímco živočišný subsektor zaznamenal výrazný růst, který částečně kompenzoval pokles rostlinné produkce. Podobné vzorce lze pozorovat v dalších regionech, kde produkce a zpracování živočišných produktů zmírnily negativní dopady vodního stresu na zemědělskou produkci. Naproti tomu státy jako Zacatecas a Yucatán zaznamenaly silný růst primárních aktivit, zatímco jiné oblasti zaznamenaly pokles, což zdůrazňuje strukturální heterogenitu mexického zemědělského sektoru.

V tomto kontextu je stále důležitější postupovat směrem k odolnějšímu a udržitelnějšímu výrobnímu modelu. Přijetí agrotechnologických řešení se stává klíčovým prvkem při řešení strukturálních výzev sektoru. Technologie zaměřené na efektivní využívání vody, precizní zemědělství, monitoring klimatu a zdravotní situace, stejně jako digitalizace výrobních a agroprůmyslových procesů, jsou zásadní pro zlepšení produktivity, snížení rizik a posílení konkurenceschopnosti. Mexiko má pevnou výrobní základnu, rostoucí agroprůmyslový sektor a silnou mezinárodní přítomnost, nadále však čelí strukturálním výzvám, které vyžadují trvalé inovace a investice.

Autor: César Omar Reyes Valdez, místní zástupce ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Mexico City.

Více informací o nástrojích Ministerstva zemědělství na podporu exportu naleznete na webu mze.gov.cz v Proexportním okénku. Zdroje: El Economista