English version
Ostatně vznik pojmu „civilizační choroby“ je toho jasným důkazem. Zdraví tak je jednou z hlavních priorit, které by měly být podporovány v oblasti inovací a výzkumu. Priority podpory inovací a aplikovaného výzkumu jsou u nás obsaženy zejména v tzv. RIS3 strategii, neboli Strategii pro inteligentní specializaci.
Strategie je hojně využívaným konceptem podpory výzkumu a inovací zejména v zemích EU, který směřuje k inteligentnímu využívání a rozvíjení potenciálu dané země či regionu.
Jeho cílem je vytvářet dlouhodobé konkurenční výhody založené na využívání znalostí a na inovacích. Jde o nový přístup k inovační politice, kde se státní intervence místo plošné podpory výzkumných a inovačních aktivit zaměřují na vybrané prioritní oblasti s vysokým potenciálem pro rozvoj a uplatnění nových znalostí v ekonomických aktivitách. Staví na silných stránkách země či regionu a na jejich specifických kapacitách a zdrojích v rovině ekonomické, inovační a výzkumné.
Zdraví a inovace
Je nasnadě, že zdraví a zdravotnictví, v němž probíhá intenzivní rozvoj inovací a výzkumu, jsou také ústředním tématem jedné z aktuálně šesti Národních inovačních platforem, NIP IV Péče o zdraví, pokročilá medicína, která je součástí Národní RIS3 strategie.
V rámci této platformy byly mimo jiné identifikovány nově se vynořující výzkumné směry a aplikační oblasti, které se rozvíjejí v oblasti medicínských oborů a life sciences, a to oblast neurologie a neurochirurgie, výzkumu a léčby kardiovaskulárních nemocí, dále neurointenzivní péče, traumatologie, ortopedie a chirurgie, onkologie, zobrazování a diagnostiky, molekulárně biologické a genetické profilování a léčba nádorů a onkologických onemocnění, anatomie, histologie a biomechanika a lékařské a biomedicínské aplikace nanomateriálů a nanotechnologií v bioimplantátech a dalších.
Zdraví a navazující zdravotnickou péči ovlivňují a určují také efektivita a optimalizace vynakládaných prostředků na komplexně poskytovanou péči. Do popředí proto častěji vstupuje distanční medicína, telemedicína a v neposlední řadě také aplikace umělé inteligence, která je součástí rozvíjející se digitalizace medicíny. Důraz je kladen na evidence-based medicine, medicínu založenou na nejvhodnějších současných důkazech.
V oblasti vzdělávání a rozvoje znalostní základny je třeba zmínit možnosti a rozvoj vzdělávání studentů medicínských oborů a navazujícího vzdělávání zdravotnického personálu. Mezi ně se řadí například možnosti virtuálních pracovišť a digitálních modelů pro trénink příslušných úkonů a zákroků či modelaci biologických, chemických nebo fyzikálních procesů, nebo také princip EBM, který má nutně být zastoupen na vysokoškolských pracovištích a vědeckých výzkumných ústavech. V plné míře, která ovlivňuje lidské zdraví, se zde projevuje digitální disrupce. Zda ano či nikoli a v jakém rozsahu nás budou v budoucnu operovat roboti, není otázkou okolností, ale jen času.
Energetika a zdraví
Energetika, jejíž téma řešíme v platformě NIP I. Pokročilé stroje a technologie, je odvětvím, které hraje klíčovou roli v zajištění chodu celého hospodářství. Vnímáme ji jako průřezové téma, které se skládá z vrstvy jednotlivých zařízení a technologických částí a z vrstvy propojeného energetického systému.
Rozvoj zelené energetiky v Česku cílí na snížení škod na lidském zdraví a krajině, a to až o 6,4 miliardy korun do roku 2030. Vyplývá to ze studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy (UK) pro Alianci pro energetickou soběstačnost (AliES). Podle této studie musí Česko pro splnění evropských cílů výrazně urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů a doplnit ho dalšími opatřeními, a to především zvyšováním energetických úspor a urychleným útlumem spalování uhlí.
Dle diskuzí Národní inovační platformy je jednou z hybných sil pro rozvoj energetiky Růst péče o lidské zdraví a růst investic do lidského zdraví. Avšak prvky, které lidské zdraví ovlivní, resp. jejich zanedbání by mělo na fyzickou či psychickou kondici člověka negativní dopad, nalézáme i v platformách dalších, jako jsou např. Ochrana klimatu, dekarbonizace, energetické úspory, energetická účinnost, životní prostředí, Uplatňování principů oběhového hospodářství anebo Potřeba zajištění zdrojů a surovin, hledání jejich náhrady.
Lze říci, že také všechna strategická témata VaVaI v aplikační oblasti Energetika zohledňují aspekt zdraví, a to ať už to vyplývá z formulace strategického tématu na první pohled anebo vnímáme hlubší souvislosti, které mohou kvalitu života člověka zvýšit anebo naopak ohrozit:
- Bezpečná a spolehlivá jaderná energetika, příprava jaderných zdrojů dalších generací (jaderné štěpení a jaderná fúze)
- Obnovitelné zdroje vhodné do podmínek ČR – výroba elektřiny a tepla
- Pokročilé nízkoemisní zdroje na bázi fosilních paliv, především s CCS/CCU
- Vodíkové technologie pro podporu dekarbonizace energetiky a především průmyslu
- Chytré sítě (smart grids) – přenosová soustava a distribuční soustavy
- Technologie pro podporu flexibility energetického systému
- Akumulace energie s různým výkonem a kapacitou
- Integrální energetická řešení většího a menšího rozsahu
- Systémy a technologie pro úspory energie a zvýšení energetické účinnosti
- Moderní informační a komunikační technologie v energetice
- Digitalizace a automatizace při výrobě energie, při přenosu, distribuci a akumulaci energie, pro podporu energetických úspor, pro dosažení účinnějšího využití energií v dopravě a pro integrální řešení v energetice
Provazba z oblastí technologií a inovací v energetice do společensko-humanitních věd, se kterými současné pojetí RIS3 pracuje, je patrná např. z VaVaI tématu Analýza lidského činitele v procesech a kritických událostech energetiky. Nezbytné je zohlednit aktuální výzvy a trendy, které souvisejí s touto doménou (zejména klimatická změna a „Green Deal“).
Zemědělství a zdraví nebo zemědělství versus zdraví?
Intenzivní zemědělství je způsob hospodaření, který se snaží dosáhnout co nejvyšších výnosů na dané ploše, k čemuž se používá postupů, které mají pomoci toho dosáhnout (zvyšující se dávky použití umělých hnojiv, chemických pesticidů, insekticidů a herbicidů, využívání těžké mechanizace, používání biotechnologických prostředků, monokultury nebo omezení počtu druhů).
Vlivem intenzivního zemědělství dochází ke ztrátě biologické rozmanitosti, ke zhoršení podnebí a ke kontaminaci podzemních i povrchových vod hnojivy a pesticidy, čímž s sebou intenzivní zemědělství přináší celková rizika pro životní prostředí a zdraví člověka.
Od toho se pak odvíjí snaha a cíl zajistit udržitelnost úrodné a životaschopné zemědělské krajiny, zachování biologické rozmanitosti, zmírňování dopadů klimatických změn a zajištění udržitelné potravinové produkce a zdraví člověka. V souvislosti s tímto globálním problémem se na povrch derou nové inovativní agroekologické postupy a řešení. Ty se přitom zaměřují na diverzifikaci způsobu hospodaření (agrolesnictví, pěstování meziplodin, smíšené systémy rostlinné a živočišné výroby, střídání plodin), na zlepšení kvality vod a toků živin, zvýšení odolnosti způsobu hospodaření vůči změnám klimatu, boje se škůdci a chorobami, rozvoje progresivních technologií, automatizace zemědělských činností a další postupy a řešení.
Využitím inovací se propojuje vědecký výzkum s aplikační sférou, což přináší řadu moderních technologií a know-how, které přispívají zemědělcům a lesníkům k vytvoření odolných zemědělských podniků. Zmiňované využití VaVaI v ekologickém a šetrném zemědělství je podporováno v Národní RIS3 strategii ČR 2021 – 2027, která má za cíl rozvíjet a identifikovat perspektivní oblasti dané tématu, v tomto případě se jedná o NIP VI. Udržitelné zemědělství a environmentální aplikační odvětví.
Udržitelné zemědělství a environmentální aplikační odvětví, kde jednotlivá strategická témata (bioekonomika, smart zemědělství, globální změna, digitalizace a systémové propojení infrastruktury a přírodního prostředí, udržitelnost a dekarbonizace, odolnost) v sobě nesou VaVaI témata v aplikačních odvětvích, která zajišťují celkovou udržitelnost zemědělství, produkci potravin a životního prostředí.
Mezi významná VaVaI aplikační témata patří: cirkulární ekonomika, vývoj moderních biotechnologií, bezpečné zemědělské technologie, využití netradičních zdrojů bílkovin, nízkouhlíkové technologie, technologie a biotechnologie pro výrobu a skladování potravin, VaV zaměřený na genetické zdroje, VaV zaměřený na adaptaci ke klimatické změně a mitigaci, udržitelný rozvoj krajiny, digitální technologie a umělá inteligence, snižování energetické náročnosti budov nebo zajištění kybernetické bezpečnosti.
Doprava a bezpečí
V oblasti dopravy pro 21. století byla ve spolupráci s Národní inovační platformou III. Doprava pro 21. století (zástupci výzkumné, podnikové a veřejné sféry) pro sektor automotive nově identifikována nosná strategická výzkumná témata v podobě nízkoemisní mobility a autonomní mobility. Co se týká znalostní základny pro dopravní výzkum, pak ta je zajištěna zejména v technicky zaměřených vysokých školách, ústavech AV ČR a některých aplikačně zaměřených výzkumných ústavech vládního sektoru i výzkumně zaměřených subjektech podnikatelského sektoru. Výzkum v ČR se v oblasti automotive soustřeďuje zejména do oblasti materiálových věd, fotoniky a mikro a nanoelektroniky, digitálních technologií, umělé inteligence a digitální bezpečnosti.
Ve spolupráci MPO a Technologického centra AV ČR byla provedena analytická studie, na jejímž základě lze konstatovat, že v budoucnu budou sektor automotive ovlivňovat zejména následující hybné síly:
- důraz na dopravu jako integrující prvek společnosti s významným socioekonomických efektem a reflektující principy udržitelného rozvoje (vč. zahrnutí bezmotorové dopravy);
- tlak na snižování negativních dopadů dopravy na životní prostředí; vyšší využívání progresivních materiálů a technologií (včetně digitálních technologií a umělé inteligence) v dopravních prostředcích, jejich výrobě, na dopravní infrastruktuře a v dopravě jako celku;
- důraz na zvyšování bezpečnosti, efektivnosti a plynulosti dopravního provozu, vč. řídících procesů, a zvyšování dostupnosti dopravy;
- vývoj nových a alternativních pohonů a hnacích jednotek, rozvoj elektromobility, využívání alternativních paliv (např. vodíku) apod.;
- rozšiřující se využití automatizovaných a autonomních vozidel a bezpilotních systémů, inteligentních dopravních systémů, kooperativních inteligentních dopravních systémů a nových způsobů dopravy zahrnujících širší pojetí mobility jako služby.
Zdraví se tak v mnoha kontextech a aspektech prolíná i podstatnou částí české Národní RIS3 strategie, což je jistě dobrou zprávou pro budoucnost nás všech.
Převzato z magazínu TA.Di vydávaném Technologickou agenturou ČR / autor: Petr Očko, námestěk ministra pro řízení Sekce digitalizace a inovací, MPO
