I když není politik, dokázal Dominik Janík změnit dopravní zákon. Novela začne platit od 1. července a technologicko-dopravnímu startupu Citya, který podnikatel založil začátkem roku 2022, to otevírá široké možnosti. Stejně tak cestujícím, zadavatelům i provozovatelům hromadné dopravy.

Podstatou je postavení tak zvané poptávkové dopravy – doposud v Česku „papírově“ řazené spíš k taxislužbě – na roveň klasických linkových spojů či MHD. Právě vysoce sofistikovanému softwarovému a logistickému zajištění poptávkové dopravy, určené pro malé skupiny cestujících a obstarávané osobními dodávkovými auty, se pražský start-up podpořený brněnskými investory věnuje. 

Citya programuje software na míru konkrétním podmínkám a lokalitě. Městům, obcím či krajům to umožňuje zajistit dopravní obslužnost tam, kde se nevyplatí zavádět klasické linkové autobusy. A nebo v místech, kde lze nahradit nevytížené autobusy, které vozí více vzduchu než pasažérů. Na poptávkovou dopravu stačí třeba jen osmimístné dodávky. Přitom cestující platí jízdné v ceně lístků hromadné dopravy, nastupují mimo zastávky tam, kde potřebují, a místo i čas odjezdu si zajistí prostřednictvím mobilní aplikace. 

Vozidlo poptávkové dopravy tak od místa výjezdu do cílového bodu, kde obvykle staví navazující autobusy MHD nebo vlakové spoje, přejíždí v dané lokalitě z místa na místo podle toho, kam si jej jednotliví pasažéři přivolají. Pro dopravní obslužnost v Česku je to významný posun, který zatím Citya připravila pro 12 českých obcí či měst a pro dalších 47 chystá dopravní studii. V některých lokalitách, jako třeba v Bystřici u Benešova, je podle Janíka poptávková doprava dvěma mikrobusy jedinou možností, jak zařídit obslužnost. Zavedení autobusů by se tady nevyplatilo.

Kromě toho Citya pro dopravní podniky Brna nebo Českých Budějovic připravila logistiku převozu seniorů a lidí s postižením. A firma pracuje také pro nemocnice, kde optimalizuje neakutní ambulantní převozy, aby „bílé“ sanitky, tedy ne ty žluté rychlé, přepravovaly najednou několik pacientů.

Se mnou přijde zákon

„Říkám si, že když člověk jako já, který nemá žádné kontakty na politiky a nikdy politiku nedělal, dokáže změnit zákon, pak to může udělat každý. Takže jsme na tom v Česku s demokracií velmi dobře,“ pochvaluje si Janík a vysvětluje, jak jeho firma na to šla odspodu – přes starosty, radní měst či dopravní podniky. „Ptali jsme se jich, zda by naše řešení dokázali použít, jestli by jim pomohlo, zjišťovali jsme potenciál. A pak jsme se vydali na ministerstvo dopravy za Ondřejem Michalčíkem, ředitelem odboru veřejné dopravy. Vysvětlili jsme mu, co chceme dělat, a ono ho to zaujalo.“

Startup Citya si neplatil žádného lobbistu. „Prostě přes problémy konkrétních lidí jsme se dostali až k ministru dopravy Martinu Kupkovi, ten si to vzal za své a dnes je zákon venku. Obrovsky to pomůže především obcím a menším městům. Doposud se jízdné za poptávkovou dopravu platilo zvlášť, nebylo možné ho integrovat ani do týdenních nebo měsíčních kuponů na autobus. To bylo dost nekomfortní pro cestující i rozpočty obcí a měst,“ líčí Janík co dalšího se s novelou zákona změnilo. 

Když mu předloni ministr Kupka předával ocenění Osobnost roku v soutěži Chytrá města, řekl, že odpověď pro efektivnější veřejnou dopravu se bude skrývat v datech. A to je podle Janíka podstata snahy Citya: aplikovat moderní technologie na veřejnou dopravu, zlepšit tak její dostupnost i komfort a snížit obcím, městům či krajům náklady na MHD a linkové autobusy o desítky procent, tedy až o desetimiliony korun ročně. Při neustálém růstu cen jízdného je to jako kdyby Citya šlapala inflaci na brzdu. Poptávková doprava má navíc potenciál snížit zátěž českých silnic, protože lidi závislé kvůli nedostupnosti veřejné dopravy na cestování vlastními auty, může vyzvednout jen několik desítek metrů od domu na „vitruální zastávce“. Pevnou zastávku poptávková doprava nepotřebuje.

Česko chce být lídrem v chytrých řešeních pro města a obce. Startupům rozdá dva miliony eur

Nedostupnost linkových spojů především v příhraničních regionech má dokonce svůj termín – dopravní chudoba. „Týká se dvou typů lidí: jedni na dopravu opravdu nemají peníze a proto si nemůžou dovolit cestovat za službami nebo do práce. A druzí musí 40 nebo 50 procent příjmů domácnosti vydat na dopravu. Není to ale proto, že by hromadná doprava byla drahá, je spíš levná, jenže v okrajových částech není dostupná a potom rodina musí mít třeba dvě vozidla, aby se někam dostala,“ vysvětluje Janík. Pomoci jim ale může právě poptávková doprava.

Podporu měla Janíkova vize také od senátorů a poslanců, kteří jsou zároveň starosty. Právě čeští starostové jsou nejčastějšími klienty Citya. Na jejich politické příslušnosti nezáleží. „Vlastně ani nevím, kdo z nich byl zvolen za kterou stranu,“ dodává Janík. Pro Citya jsou to zákazníci, kteří potřebují řešit veřejnou dopravu třeba ve čtvrtích, kam se stěhují mladí lidé, nebo když si senioři na radnici stěžují na nedostupnost spojů. A Citya navrhne, co s tím.

Nejsme kanibalové

Vypadá to jako společensky prospěšný úkol, za kterým se ovšem podle Janíka skrývá tvrdý byznys, protože Citya se pohybuje mezi velkými hráči, národními dopravci. „A těm svým způsobem kazíme byznys protože říkáme městům a krajům: přemýšlejte nad svou dopravou, jestli jezdí efektivně, jestli autobus není prázdný. Pojďte to řešit, přinese vám to lepší služby, vyšší komfort pro obyvatele a ušetříte. Dopravci to ale neradi vidí, chtějí, aby měli autobusy velké, prázdné a na deset let nakontraktované. A to se bavíme o miliardách korun, které v tom jsou,“ líčí Janík. Ale zdůrazňuje, že Citya nechce veřejnou dopravu kanibalizovat, jen zefektivnit. 

Děláme udržitelný byznys, který pomáhá společnosti. To je nové podnikání mé generace.

Dominik Janík

Tvrdý byznys ovšem neznamená bezohledný. Ostatně Janík studoval psychologii a ekonomii, a i když ani jeden z oborů nedokončil a pustil se rovnou do podnikání, jako by se v projektu Citya oba tyto přístupy protnuly. První je citlivý k člověku, druhý říká, že při uspokojování lidských potřeb se nesmí prodělat. A Janík vidí ve svém projektu, který lidem rozšiřuje možnosti cestování, potenciál vysokých zisků, i když do černých čísel by se Citya měla dostat teprve letos.

„Děláme udržitelný byznys, který pomáhá společnosti. To je nové podnikání mé generace,“ vymezuje se dvaatřicetiletý Janík vůči „klasickému byznysu“, který se svůj komerčně drsný přístup snaží různě kompenzovat, třeba sázením stromů. „Naší snahou je kombinace obojího – vydělat peníze a zároveň společensky prospět.“ A k tomu je podle Janíka doprava příhodným oborem, podobně jako energetika nebo zemědělství. „A dnes to může být i zbrojařství,“ dodává s odkazem na posilování obrany proti ruským hrozbám.

A kde je řidič? V Brně vyvíjejí Roboauto, systém pro autonomní řízení

Rychle, ne zběsile

Janík říká, že podobné aplikace, které vytvořila Citya, se ve světě vyvíjejí už asi patnáct let. „Umí je spousta firem nebo univerzit. Jsme ale jediní v Evropě, kterým fungují během sekundy,“ tvrdí. Systémy Citya v nichž se najednou schází stovky tisíc požadavků, využívají velkých výpočetních výkonů, strojového učení a velmi chytrých rozhodovacích algoritmů. Ale to nestačí. „Všechno je potřeba správně poskládat, aby to fungovalo opravdu rychle,“ upozorňuje Janík na podstatu úspěchu Citya.

Původní logiku, jak má systém fungovat, vymyslel Janík sám, ačkoliv informační technologie nestudoval a „ajťákem“ se stal spíš ze zájmu. Dnes má Citya tým vývojářů specializovaných na algoritmizaci. A původně „typický start-up“, jehož lidé podle šéfa „pracovali od rána do noci i o víkendech“ má dnes jedenáct zaměstnanců, ačkoliv byl donedávna o něco početnější. 

„Dospěli jsme ale do fáze, kdy jsme spoustu technologií zautomatizovali, protože datový modeling a dopravní plánování už máme kompletně hotové. Naši inženýři se tedy věnují jen kreativní práci, aby byl systém robustnější, výkonnější, stabilnější a dokázal pokrýt co nejvíce potřeb klientů,“ říká a dodává: „Zákazníka ale nezajímá, jestli máte nejlepší algoritmus na světě, nejlepší aplikaci. Zajímá ho, zda vyřešíte jeho problém a nebude to příliš drahé. Toho nedosáhnete jinak než právě softwarem, který je škálovatelný za minimum nákladů, správně napsaný a výkonný, abyste neplatili šílené částky za poskytování cloudu a routingy. A to se nám povedlo.“ 

Jeho firmě tak prý s růstem počtu zákazníků už náklady nestoupají, což Citya umožňuje prodávat produkty za přijatelné ceny. Je to výhodné pro obě strany: Citya dosáhne zisku a klient ušetří náklady na veřejnou dopravu, nebo za ušetřené peníze může dopravně obsloužit více lidí. „Naše náklady jsou relativně malé a naše maržovost dravá,“ shrnuje to Janík.

Citya tak už k růstu nepotřebuje další investice a stále „žije“ z té prvotní od společnosti Go Invest, která činila dva miliony eur – tedy asi padesát milionů korun.

To by nás zabilo

Citya se sice zatím orientuje především na Česko, působí ale také ve dvou polských a dvou slovenských městech a zajímá se o další středoevropské a východoevropské země. Původní plán však byl podle Janíka jiný: „Nabrat investici, jít do Ameriky a otevřít tam pobočku.“ Začít chtěli v texaském městě El Paso, kde jejich spolupracovník Tomáš Horák, vedoucí Katedry chytrých měst a regionů Fakulty dopravní Českého vysokého učení technického, vyučoval na tamní univerzitě dopravní inženýrství. Vypadalo to lákavě. Podpořit Citya chtěly dva fondy, z nichž jedním byl inovační fond města El Paso. Dokonce Janíkovi navrhli, že Citya poskytnou sedminásobek investice, na kterou start-up uzavře smlouvu s potenciálními klienty. Pokud by tedy Citya získala roční kontrakt za milion dolarů, dostane sedm milionů.

„Jenže kdybychom to udělali, byli bychom přefinancovaní, museli bychom zdražovat, zvyšovat ziskovost, to by nám ubíralo z naší rychlosti. Měli bychom podobné problémy jako naše americká konkurence,“ říká Janík k tomu, proč ostražitě zařadil zpátečku. Podle něho se obdobným projektům jako Citya věnují v USA tři firmy, které ale nabraly stovky milionů dolarů investic, teď jsou extrémně drahé a většina evropských měst a krajů si jejich produkty nemůže dovolit. „Ale Amerika nám neuteče,“ podotýká s tím, že projekt v El Paso odložili na dobu, až se Citya v Evropě stabilizuje a bude růst.

Pro Citya je podle Janíka podstatné, aby firmě za licence a datové služby zákazníci obratem platili, protože start-up si kvůli nedostatku volných peněz nemůže dovolit čekat. Tak to funguje v Česku, ale podle jeho zkušeností už ne v západní Evropě, kam Citya proto zatím expandovat nehodlá.

S luxusní kůží na trh. Belleder našel způsob, jak využít materiál, který se nesveze v Rolls-Roycu

Zvláště po zkušenostech z Bavorska, kde start-up chystal projekty zprostředkované českým ministerstvem průmyslu. „Ale už proces zahájení projektu, nás naprosto odradil. Byrokracie byla pro Citya jako pro malou firmu nepřekonatelná,“ říká Janík. Adaptace nových služeb je podle něho na západě, především v Německu, Rakousku, ve Francii, extrémně pomalá. Roli v tom hraje i „důvěra“ ve východní firmy. Také onlinové platební metody nejsou podle Janíkových zkušeností na západě tak rozšířené jako v Česku, stále se ve velké míře používá hotovost. 

„Především ale specialitou západu je to, že většina projektů, jakým se věnujeme, je tam podporována různými fondy Evropské unie. To je extrémně náročné na počet lidí, kteří se o to musejí starat. A nám to nedávalo smysl, protože na to Citya nemá velikost ani finanční stabilitu. Potřebujeme se věnovat zákazníkům, kteří nám platí hned. Nepůjdeme do mnohaletých projektů s Evropskou unií, které možná nedopadnou. To by nás zabilo,“ vysvětluje Janík s tím, že všechny stávající projekty Citya jsou financovány přímo zákazníky. Žádný z nich si prý nevzal dotaci nebo jinou podporu. „Od začátku klientům říkáme: vyřešíme vám neefektivitu veřejné dopravy, ušetříte, ale musíte nám zaplatit.“ 

Ivan Hartman