English version
Z České republiky odchází zejména mladí a vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří nemají rodinné závazky. Emigranti z Česka se přitom významně odlišují od pendlerů, což jsou naopak typicky starší lidé 40 let a méně vzdělaní, vyplývá z výzkumu odborníků Národního institute SYRI.
Emigraci z Česka je věnována dosud malá pozornost, problémem je zejména fakt, že přesná data nelze v podstatě zjistit, upozorňuje ekonom SYRI Martin Guzi. „Nevíme kolik lidí z Česka odchází a kolik lidí se vrací, protože současná čísla jsou určitě podhodnocená. Ten problém je ale významný, protože odchází mladí a vysokoškolsky vzdělaní, tedy v podstatě perspektiva národa,” uvedl Guzi.
Nejčastější cílové země jsou Německo, Nizozemsko či Velká Británie
Přes 90 procent z emigrantů směřuje do bohatších zemí, kde mohou uplatnit své technické a technologické znalosti. Lákají je také lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Často jde o lidi, kteří jsou vysoce specializovaní a v ČR nenajdou uplatnění. Čeští emigranti směřují nejčastěji do zemí jako je Německo, Nizozemí, Rakousko a Velká Británie.
Rapidní úbytek obyvatel zaznamenává většina zemí východní Evropy. Co to znamená pro jejich ekonomiky?
Více čtěte zdarma v plné verzi článku na sesterském webu EXPORTMAG.CZ.
Přesná čísla ale nejsou k dispozici, což znesnadňuje možnost situaci lépe popsat. „Nedokážeme jednotlivá data přiřadit ke konkrétním lidem a osobám, všechna zveřejňovaná čísla jsou významně podhodnocená,“ upozorňuje výzkumník, že klíčem je získávat data rovnou v zahraničí, případně pak využít informace od zdravotních pojišťoven. Každý občan si totiž po návratu do ČR z ciziny tuto povinnost musí vyřídit.
Pendleři nejsou až takový problém
„Další cestou je sledování finančních toků, které směřují z ciziny do ČR, jako podpora například rodinných příslušníků. Podíl těchto operací na českém HDP výrazně stoupá, přitom ale počet emigrantů neroste a po krizi výrazně klesnul,“ zmiňuje Guzi s tím, že emigrace je větší problém než množství pendlerů, kteří jezdí přes hranice za prací. V jejich případě jde totiž nejčastěji muže ve věku 40-50 let, kteří nemají vysokoškolské vzdělání. „Nejde tak o riziko pro budoucnost ČR nebo pro demografický vývoj,“ dodal Guzi.
Tisková zpráva Národního institutu SYRI
