Zahájili českou éru bezobalových obchodů. Teď už mají třetí obchod

I když je Bezobalu neziskovou organizací, s podnikáním již nasbíralo bohaté zkušenosti. Jednu prodejnu provozuje přímo, další dvě prostřednictvím své společnosti Nekonzum. Kromě vlastních obchodů radí také dalším zájemcům a vychovává si tak vlastní konkurenci.



Foto: BezobaluObaly představují jednu z významných zátěží pro životní prostředí. Jejich životnost je velice krátká, než si zákazník odnese výrobek z prodejny domů. Pak už představují jen náplň pro skládku odpadů nebo v lepším případě kontejnerů pro třídění.

V současnosti je tak stále populárnější koncept bezobalového prodeje. Testují se řešení pro sítě obchodů, včetně nadnárodních korporací, zapojit se snaží také tuzemské e-shopy. V praxi ale zůstává tento přístup zatím stále doménou malých obchůdků. Na začátku přitom stála prodejna v pražské Bělehradské ulici. „Tato prodejna zůstane už asi navždy výjimečná. Svým umístěním a tím, že se jedná o obslužnou prodejnu, získává spíše komunitní punc. To podporuje i existence minizahrádky a veřejný komposter, o který tu pečujeme,“ říká Veronika Nováčková, ředitelka neziskové organizace Bezobalu.

Další dvě prodejny, na Hradčanské a nově otevřená na Floře na Vinohradech, pak již organizace provozuje prostřednictvím své dceřiné společnosti Nekonzum.  „Třetí prodejna vznikla zejména proto, aby bylo nakupování kvalitních potravin a ekodrogerie do vlastních nádob možné i v Praze 2, 3 a 10. Ale samozřejmě, že jsme si na ‚Flořáku‘ přichystali i dostatečně lákavou nadstavbu. Na profesionálním mlýnku si tu můžete umlít čerstvé ořechové máslo. Začínáme s bio arašídy. Kdo se občas shání po stoprocentním arašídovém másle, ten se určitě zaraduje, protože to nebývá tak snadné, jak by se mohlo zdát. A u nás bude máslo čerstvé, v bio kvalitě, nakoupíte ho, kolik je třeba a ještě u toho nevzniknou zbytečné obaly a odpadky,“ popisuje Veronika Nováčková. 

I když prodejna na Vinohradech ještě voní novotou, přemýšlí již Veronika Nováčková o dalších možnostech. „Určitě bychom se rádi dál rozvíjeli. Naši příznivci nám stále píšou, že by se jim moc líbila prodejna v okolí Anděla nebo na Florenci. Je tu mnoho míst s potenciálem pro vznik obchodu. A vzhledem k tomu, kolik různých bezobalových obchodů už vzniklo v okolí Prahy i po celé České republice, líbilo by se nám také pustit se do velkoskladu,“ uvažuje Veronika Nováčková. Velkosklad by podle ní usnadnil administrativu ostatním obchodům a přispěl ke zvýšení kvality potravin nabízených v ostatních bezobalových obchodech.

Inspirace v zahraničí

Veronika Nováčková, ředitelka Bezobalu. Foto: BezobaluKdyž v roce 2013 první prodejna Bezobalu začínala, neměli její zakladatelé s podnikáním žádné zkušenosti. „Bezobalu vzniklo jako odpověď na touhy zakladatelů věnovat se smysluplné práci. Přeci jenom spotřebitelské chování a osobní život, to je jedna věc a v téhle oblasti máme každý blízko k myšlenkám udržitelnosti, „Zero Waste“ nebo kvalitního stravování. Ale míra společenského dopadu a možnost pozitivně ovlivňovat jednání okolí je o poznání větší skrze práci organizací, firem a spolků,“ podotýká Veronika Nováčková.

Otevření obchodu s nabídkou prodeje potravin a drogerie bez obalu bylo podle ní tehdy velkou výzvou, protože takováto nabídka na trhu zcela chyběla. „Stejně tak jako šířeji usazené povědomí o problematice předcházení vzniku odpadů. V té době se pozornost široké veřejnosti koncentrovala spíše na třídění, na prevenci ale prakticky vůbec. A to je stav neslučitelný s udržitelnou budoucností člověka,“ popisuje ředitelka Bezobalu. 

V prvních dvou letech vzniku projektu se jeho zakladatelé soustředili především na legislativní a hygienické podmínky stejně jako na příklady dobré praxe ze zahraničí, kde se inspirovali. „Po zdárném otevření obchodu jsme díky neziskové organizaci začali šířit osvětu právě v oblasti Zero Waste, tedy nulového odpadu, který je základem pro myšlenky vztahující se k minimalizaci vzniku odpadu,“ zmiňuje Veronika Nováčková.

Na začátku zakladatelé Bezobalu neměli žádné podnikatelské zázemí. „Bylo to prošlapávání a získávání nových zkušeností na zcela neprobádaném území České republiky. Naštěstí bylo kde se inspirovat v zahraničí a kde získat podpůrné konzultace pro startupy,“ vzpomíná Veronika Nováčková. 

Testovací prodejna

Foto: BezobaluPostupně hledali cesty možné realizace a upřesňovali si, jakým způsobem chtějí projekt převést do praxe. „Protože bezobalové nakupování bylo v Česku úplnou novinkou, bylo nám jasné, že tato aktivita musí jít ruku v ruce s osvětovou činností. Proto jsme náš projekt, který vyrostl z komunity nadšenců, směřovali nejprve k založení neziskové organizace. Po dvou letech vývoje a výzkumu se podařilo otevřít první testovací prodejnu, která se stala základem pro veškeré další šíření myšlenky,“ pokračuje ředitelka organizace. 

Bezobalu přitom nabízí přínosy v mnoha ohledech. „My sami jsme asi nejvíc vděční za to, že se nám podařilo celý tento koncept dovést do téhle fáze, ačkoli jsme začínali na startovní pozici, kdy tu nebylo rozšířené povědomí o problematice vzniku odpadů a zero waste životním stylu, a také nás čekal kus cesty na poli legislativy,“ pokračuje Veronika Nováčková. 

Návrat ke kořenům prodeje přitom zákazníkům také vrací důvěru ke zboží, které vidí v regálech. „Ačkoli se na nákup v bezobalové prodejně musí člověk připravovat a plánovat ho, dovolím si tvrdit, že největším přínosem pro zákazníky je pohodlí a jistota. Ve světě zahlceném klamavou reklamou, potravinovými náhražkami a regály plnými často ošizeného jídla zabaleného do vizuálního chaosu nápisů, obrázků a značek, je tu najednou obchod, kde se provozní starají o to, aby se do násypníků dostávaly zejména organické potraviny, prověřují dodavatele, neslevují z požadavků na bezobalové dodávky do skladu,“ zmiňuje Veronika Nováčková.

Bezobalové prodejny se pro nakupující stávají také ostrůvky „spotřebitelského bezpečí“, kde si lidé alespoň na chvíli nemusejí hrát na detektivy luštící škodlivé přísady uvedené malým písmem kdesi na obalu.  „Mnoho zákazníků si pochvaluje, že si u nás odpočine od takové té dnes běžné paralýzy při nakupování. Kdo se zajímá o to, co kupuje, možná to zná – přečíst složení, možná zklamaně sahat po dalších značkách nebo variantách produktu, rozhodnout se, jestli jsem ochotný akceptovat obal… Když kupujete v Bezobalu čočku, vidíte v násypníku čočku. Když kupujete vločky, vidíte vločky. Co dáte do košíku, to tam dáváte s vědomím, že je to kvalitní,“ pokračuje ředitelka organizace. 

Školí si vlastní konkurenci

Foto: BezobaluMezi zákazníky bezobalových prodejen patří především mladé maminky a  ženy ve středním věku. Často jde ale také o studenty. „Všeobecně se dá říct, že jde o lidi, kteří vnímají odraz svého jednání na společnost jako celek. Většina z nich se zajímá o kvalitní stravování, řeší vztah k vnějšímu prostředí a přírodě,“ zmiňuje Veronika Nováčková. Denně si do prodejen Bezobalu přijde nakoupit na 335 zákazníků, těm jsou k dispozici dvě desítky zaměstnanců. 

Na rozdíl od klasických podnikatelů jim nevadí, pokud si ve stejném oboru někdo otevře další prodejnu. Právě naopak. „My asi nemáme konkurenci. Nebo ji tak prostě nevnímáme. Co se týče ostatních bezobalových obchodů, ani je tak vnímat nemůžeme. Naším cílem není a nebylo mít monopol na bezobalové nakupování a bohatnout na tom. Jde nám o prevenci vzniku odpadů a o to, aby věci dávaly smysl. A tak si vlastně takzvanou ‚konkurenci‘ sami vychováváme. Opravdu. Školíme zájemce o otevření bezobalových obchodů a nabízíme jim své několik let budované know-how z oblasti legislativní, finanční, marketingové i dodavatelské,“ popisuje Veronika Nováčková.

V roce 2017 organizace vytvořila „Manuál pro zájemce o otevření bezobalového obchodu“. Jedná se o volně dostupnou příručku, která obsahuje teoretické základy potřebné pro otevření a vedení bezobalové prodejny. Připravili také koncept školení a začali s přednáškami.

Největší výzva? Máslo

Sypané zboží prodávají kromě specializovaných bezobalových prodejen také další typy obchodů, například cukrárny nebo prodejny oříšků či čajů. Zákazníci přitom občas upozorňují, že i když v prodejně je vystaveno zboží v pěkných skleněných dózách, při pohledech do skladových prostor jsou vidět jednorázové plastové pytle naplněné zbožím. V obchodech Bezobalu se však vyhýbají zbytečným obalům i na úrovní prodejna-dodavatel.

„Zboží k nám putuje ve vratných boxech nebo barelech. Prázdné boxy si dodavatel bere zpět a znovu je doplňuje. Možné to zatím není snad pouze u másla,“ vysvětluje Veronika Nováčková. Část zboží do obchodu chodí v objemných papírových pytlích. „Ty následně upcyklujeme, respektive, poskytujeme je na výrobu takzvaný Relubag, nebo nabízíme spřátelené firmě, která je využívá k balení zboží ve svém eshopu. Sklo máme pouze vratné,“ říká Veronika Nováčková.

Naopak není příznivcem bioplastů, jednak proto, že některé z nich se kvůli nevyjasněným pravidlům mohou rozkládat na takzvané mikroplasty, navíc opět podporují jednorázové obaly. Pokud má prodejna opravdu zájem, dokáže vymyslet bezobalové řešení téměř pro cokoliv.

„Zdá se nám, že problémem nemusí být nic. V dnešní době se už dá s dodavateli vyřešit ledacos, záleží pouze na tom, jak velké objemy zboží jsme schopní odebírat a za jakou cenu je chceme zákazníkům nabídnout. U některých produktů jsme už hodně pokročilí, u jiných cesty ještě hledáme,“ zmiňuje Veronika Nováčková. Naopak nejzbytečnější jsou podle ní obaly na zboží, které již samo o sobě slupku má. „Mám na mysli ovoce nebo zeleninu, které další obal opravu nepotřebují a používání mikrotenových sáčků nebo přímo balení do fólií je způsobeno jen poptávkou zákazníků nebo nákupy bez přemýšlení,“ zdůrazňuje ředitelka Bezobalu. 

Desítky následovníků

Foto: Bezobalu„O školení byl a je veliký zájem. Jen v minulém roce jsme proškolili 43 účastníků. Bohužel je nad naše možnosti sledovat, kolik zájemců nakonec opravdu otevřelo, a to přestože se snažíme být s aktivními účastníky co nejvíce v kontaktu. Naším školením sice zdaleka neprošli všichni provozovatelé bezobalových obchodů, ale mnohé napoví následující: před pěti lety jsme otevírali v Praze první bezobalovou prodejnu v republice. Nyní je jich tu přes šedesát, možná už k sedmdesáti,“ konstatuje Veronika Nováčková.

Zájemci, kteří prošli školeními, stojí například za obchody Bio Koko v Děčíně, pardubickým Koloniálem beZobalka, pražským Neobaleno nebo jihlavskou prodejnou Černý bez.

Trochu jiný pohled má ředitelka organizace na „bezobalové“ snahy, ke kterým v současnosti přistupují některé e-shopy. „Ve své podstatě se nejedná o bezobalový prodej. Tedy ne, že bychom proti rozšíření nabídky online supermarketů o rozvažované položky něco měli. Snahy o minimalizaci plastových obalů si ve své podstatě ceníme. Jen tu dochází ke zkreslení v názvu. Ty potraviny vám domů nevezou bez obalu, ale v papírovém pytlíku,“ porovnává Veronika Nováčková. Naopak kladně hodnotí iniciativu dalšího e-shopu, který skutečně zavedl vratné, skleněné obaly.

Materiálově jde podle ní zřejmě o posun, co se týká zátěže pro přírodu. „Ale pořád tu jsou energetické vstupy a hlavně, je to jednoznačná podpora jednorázovosti, a to je přesný opak toho, o co jde nám. Nejvíc se v zodpovědnosti posuneme, když utlumíme jednorázovost,“ zdůrazňuje Veronika Nováčková.

Oříšek pro řetězce 

Foto: BezobaluBezobalový prodej podle ní v budoucnu zamíří k zákazníkům různými cestami. „My jdeme cestou lokálních obchodů, které nabízejí zboží vysoké kvality a nutriční hodnoty. Prioritou je rovněž bezobalová distribuce od dodavatelů a zároveň eliminace vzniku jednorázových obalů, díky zákazníkům, kteří k nákupu používají své vlastní obaly. Oproti nákupu v supermarketech si u nás zákazníci užijí příjemné atmosféry, informovaného a vědomého nakupování,“ popisuje Veronika Nováčková.

Snaha o zavedení tohoto konceptu do řetězců zaměřených na hromadný prodej bude podle ní fungovat obtížně. Ukazují to i současné pokusy spojit bezobalovost s řetězci. „Technologie Miwa od počátku staví na jiných hodnotách, oslovuje masy a bohužel zatím nefunguje opravdu bezobalově. Věřím, že myšlenka předcházení vzniku odpadů nás spojuje. Cesta k masám a podpoře konzumního způsobu života však není naším cílem,“ podotýká ředitelka Bezobalu. 

Malé bezobalové obchody jsou založeny na odpovědných zákaznících.  „Působíme osvětově tak, aby lidi věděli, proč k nám chodí nakupovat a mohli inspirovat další. Chceme-li ale kultivovat trh bezobalových obchodů, podporovat ekologické hospodaření a celkově udržitelnější a odpovědnější způsob života jednotlivců ale i firem, bez legislativních zásahů se neobejdeme. K legislativním vyjednáváním by měla dopomoci i asociace bezobalových obchodníků na jejímž založení pracujeme,“ předesílá Veronika Nováčková.

Dalibor Dostál

Společnost Bezobalu v kostce

Společnost Bezobalu je nezisková organizace zaměřená na šíření myšlenky a dobré praxe v oblasti minimalizace vzniku odpadů. K tomu slouží zatím tři pražské prodejny, jednu provozuje přímo a dvě prostřednictvím společnosti Nekonzum, s nebalenými potravinami a kosmetikou a řada osvětových aktivit. Mezi širokou veřejnost šíří myšlenku Zero Waste (nulový odpad).

 

• Oblasti podnikání: Služby | Voda, odpady a životní prostředí

Doporučujeme