English version
Celkové saldo zahraničního obchodu se zbožím nepříznivě ovlivnila zejména meziročně horší bilance obchodu s elektrickými zařízeními o 4,6 mld. Kč a z mírného aktiva se tak stalo pasivum. Dále se prohloubil schodek obchodu s ropou a zemním plynem o 3,6 mld. Kč a základními farmaceutickými výrobky o 3,1 mld. Kč.
Příznivý vliv na celkové saldo měl naopak zejména vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly o 9,6 mld. Kč (vývoz vzrostl o 22,9 mld. Kč) a stroji a zařízeními o 1,7 mld. Kč. Deficit obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji se zmenšil o 2,4 mld. Kč. „Ani říjnové výsledky nepřinesly v zahraničním obchodě se zbožím žádné podstatné změny oproti minulým měsícům. Pokračoval dvouciferný růst vývozu i dovozu, hlavní příčinou schodku obchodní bilance jsou stále vysoké ceny dovážených energetických komodit a vstupů. Zaznamenali jsme i výraznější prohlubování deficitu obchodu s Čínou,“ říká Miluše Kavěnová, ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu.
V lednu až říjnu vykázala obchodní bilance schodek 174,3 mld. Kč, zatímco ve stejném období roku 2021 skončila přebytkem 3,4 mld. Kč. Od začátku roku vzrostl meziročně vývoz o 13,8 % a dovoz o 19,3 %.
Za schodkem stojí hlavně dovoz drahého plynu a ropy
Podle Jiřího Poura, ekonoma UniCredit Bank, vykázala obchodní bilance v říjnu podstatně hlubší deficit, než očekávali analytici. „Podobně jako v předchozích měsících byla bilance zatížena dovozem ropy a zemního plynu, i když v meziročním srovnání bylo zhoršení bilance z tohoto titulu mírnější než v předchozích měsících. Jednotková cena dovezeného plynu byla meziročně vyšší o 20 procent a v případě ropy a souvisejících produktů o 38 procent,“ uvedl Pour.
Podle Tomáše Volfa ze společnosti Citfin se Česko z deficitu zahraničního obchodu jen tak nevymaní. „Za posledních sedmnáct měsíců se zahraniční obchod dostal do přebytku pouze dvakrát, přičemž posledních devět měsíců jsme kontinuálně v červených číslech. Tato nelichotivá bilance hned tak neskončí a ČR je tak stále importní ekonomikou. Českým exportérům znesnadňuje pozici na zahraničních trzích silná koruna. I když nyní o domácí měně nehovoříme jako o zvlášť silné, rozhodně nepůsobí proexportně. Dnes se pohybuje v blízkosti 24,30 EURCZK, ale ještě před rokem vývozci za jedno euro dostali 25,40 korun,“ podotýká Volf.
„Silná domácí měna krátí zisky právě vývozcům, kteří za své vyvezené zboží dostávají méně a méně korun. Další velké posílení by se však konat nemělo. ČNB se sazbami nahoru už s největší pravděpodobností nepůjde a domácí měna by se měla postupně začít stáčet k 25 korunám za euro, což by mohlo situaci exportérů mírně zlepšit,“ dodává analytik.
Export sám o sobě roste
Ředitel proexportní agentury CzechTrade Radomil Doležal připomíná, že vývoz jako takový utěšeně roste. „Meziročně export v říjnu narostl o 17,2 %. Je to dáno také vyššími vývozními cenami. Nárůst je vidět i oproti roku 2019, a to o 15,1 %. Exportu se i přes veškeré překážky stále daří. Podíváme-li se na aktuální statistiku zahraničního obchodu ze sektorového pohledu ukazuje se, že mobilita, doprava a infrastruktura zůstávají pro české firmy perspektivní. Vývoz motorových vozidel vzrostl o 22,9 mld. Kč a vývoz elektrických zařízení o 8,6 mld. Kč. Meziroční nárůst zaznamenává i sektor potravin a nápojů. Právě tuto oblast jsme v listopadu podpořili založením nové potravinářské aliance,“ uvedl Radomil Doležal.
Zdroje: ČSÚ, analytici
