Celkové saldo zahraničního obchodu se zbožím příznivě ovlivnil zejména meziročně vyšší přebytek obchodu se stroji a zařízeními o 3,6 mld. Kč a nižší deficit obchodu s ropou a zemním plynem o 1,8 mld. Kč, který byl způsoben poklesem dovezeného množství. Snížil se též deficit obchodu s elektrickými zařízeními o 1,1 mld. Kč. 

Nepříznivý vliv na celkovou bilanci mělo hlavně prohloubení deficitu obchodu s koksem a rafinovanými ropnými produkty o 7,3 mld. Kč, zhoršení salda obchodu s kovodělnými výrobky o 2,6 mld. Kč a snížení přebytku obchodu s motorovými vozidly o 2,4 mld. Kč.

Přebytek bilance zahraničního obchodu se státy EU se v dubnu meziročně snížil o 6,6 mld. Kč. Deficit obchodu se státy mimo EU se prohloubil o 5,1 mld. Kč. Meziročně vzrostl vývoz o 5,7 % na 434,1 mld. Kč a dovoz o 8,9 % na 427,3 mld. Kč. Duben 2026 měl stejný počet pracovních dnů jako duben 2025.

„Jelikož v dubnu vzrostla meziroční hodnota dovozu více než u vývozu, přebytek obchodní bilance se snížil. Meziročně jsme zaznamenali nejvyšší nárůsty hodnoty dovozu u koksu a rafinovaných ropných produktů o 6,9 mld. Kč a počítačů, elektronických a optických přístrojů o 5,1 mld. Kč,“ říká Miluše Kavěnová, ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ. 

V lednu až dubnu 2026 dosáhl přebytek obchodní bilance 77,3 mld. Kč, což představovalo meziroční pokles o 17,4 mld. Kč. Od začátku roku stoupl vývoz o 3,4 % a dovoz o 4,8 %. Meziměsíčně po sezónním očištění se zvýšil vývoz o 1,2 %, dovoz o 4,3 %.

Obchodní bilanci táhl dolů rychlejší růst dovozů

„Čísla zahraničního obchodu ukazují, že i na začátku druhého kvartálu se českým exportérům velmi dařilo uplatňovat své produkty na zahraničních trzích, přičemž podobně vysoké dynamiky reálného vývozu pozorujeme od listopadu loňského roku. Podobně jako v předchozích měsících táhl obchodní bilanci dolů vysoký import, který je posilován jak snahou firem hromadit zásoby ´na horší časy´ v kontextu konfliktu na Blízkém východě, tak zřejmě i investicemi do fixního kapitálu,“ uvádí v komentáři ekonom UniCredit Bank Jiří Pour.

„Samotný výkon českých exportérů zůstává solidní, problémem je rychlejší růst dovozů, především výrazně vyšší ceny ropy však srazily celkovou bilanci na jednotky miliard korun. Česká ekonomika je navíc velmi náročná na dovážené energetické suroviny. Pokud lze někde hledat pozitiva, pak v tom, že výrobní sektor v ČR i v Německu zůstává navzdory vysokým cenám energetických komodit zatím poměrně odolný. Indexy PMI ve výrobním sektoru setrvávají nad neutrální 50bodovou hranicí, tedy v pásmu expanze. Zahraniční poptávka zůstává solidní, ačkoli v květnu došlo k jejímu mírnému zhoršení,“ uvádí místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.

„Vyhlídky nejsou stále růžové. Právě vysoké ceny energií představují i z pohledu exportérů největší riziko, a to v kombinaci s výpadky v dodavatelských řetězcích a nedostupností některých materiálů. Pokud by vysoké ceny energií měly trvalejší charakter, ČR by jako čistý dovozce energií čelila zhoršení směnných relací a tlaku na růst hodnoty dovozu. To by v letošním roce, především v jeho druhé polovině, významně tlumilo přebytek obchodní bilance. Déletrvající vysoké ceny energií by zároveň mohly postupně negativně dopadat na zahraniční poptávku i na exportně orientované tuzemské výrobní podniky. A jak se zdá, k rychlému konci zatím nevede ani válečný konflikt na Blízkém východě, což bude mít za následek udržování cen energetických komodit na vyšší úrovni a zcela určitě se to negativně propíše do obchodu mezi Evropou a Asií přes Hormuzský průliv,“ dodává Daněk.

České firmy míří za hranice ambiciózněji než dříve. CzechTrade eviduje rekordní zájem o exportní podporu

CzechTrade: Vedle evropských destinací je patrný také růst exportu na některé mimoevropské trhy

Pozitivní zprávou je podle Czechtrade především vývoj na hlavních evropských trzích. Nejvyšší absolutní přírůstky exportu zaznamenaly Rakousko (o 3,9 mld. Kč), Francie (o 3,3 mld. Kč), Itálie (o 3,3 mld. Kč) a Německo (o 2,5 mld. Kč), což potvrzuje pokračující oživení poptávky na klíčových trzích českých exportérů.

Vedle tradičních evropských destinací je patrný také růst exportu na některé mimoevropské trhy. Nejvyšší meziroční nárůst byl zaznamenán do Ázerbájdžánu, na Filipíny a do Vietnamu. Přestože podíl těchto zemí na celkovém českém exportu zůstává relativně nízký, potvrzuje se zájem českých firem o rozvoj obchodních aktivit i na méně tradičních trzích. Ty mohou být zajímavým doplňkem k zavedeným exportním destinacím a přispívat k dalšímu růstu českého exportu.

„Zkušenosti CzechTrade ukazují, že firmy se stále častěji nezaměřují pouze na jednorázový vstup na zahraniční trh, ale usilují o budování dlouhodobé přítomnosti, strategických partnerství a stabilních prodejních kanálů v perspektivních regionech. Rostoucí význam získávají zejména asijské trhy, které nabízejí zajímavé příležitosti jak pro průmyslové dodavatele, tak pro výrobce finálních produktů a spotřebního zboží. Takovým příkladem je Jižní Korea, do níž český export v dubnu meziročně vzrostl o 47 % a kde se vedle průmyslové spolupráce otevírají nové příležitosti také v oblasti e-commerce. Jednou z aktuálních příležitostí je spolupráce s jihokorejskou společností Coupang, pro kterou CzechTrade v červnu organizuje sourcingové setkání pro české dodavatele. Firmy budou moci jednat přímo s nákupčími této významné e-commerce platformy a ověřit potenciál svých produktů na korejském trhu,“ říká Rudolf Klepáček, generální ředitel CzechTrade.

Zdroj: ČSÚ a komentáře