„Navrhované projekty mají zajistit kvalitní připojení k vysokorychlostnímu internetu pro tisíce lidí. Díky dotacím by tak měli mít obyvatelé České republiky i z těch nejvzdálenějších koutů naší země k dispozici rychlý a funkční přístup k moderním službám. Bez dotační podpory by řídce osídlené oblasti, o které investoři dosud neprojevili zájem, zůstaly trvale znevýhodněny a byly vyloučeny z možností podílet se na hospodářském rozvoji státu,“ říká ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Právě předložené dotační projekty mají toto riziko eliminovat.“
Projektové žádosti v následujících týdnech posoudí hodnotitelé. Mimo jiné ověří, zda splňují pravidla dotačního programu Vysokorychlostní internet realizovaného v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) a přidělí body dle dříve schváleného modelu hodnocení.
„Množství žádostí i jejich rozsah ukazují, že dotační podporu je možné nastavit tak, aby byla pro podnikatele atraktivní, splňovala potřebná pravidla a byla skutečným přínosem pro obyvatele. Pomohla konkrétním oblastem a lidem, kteří by se bez dotací k vysokorychlostnímu internetu dostali daleko složitěji a později,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro řízení sekce fondů EU Marian Piecha a dodává: „Počet žádostí překonal naše očekávání, výzva tak pro nás bude inspirací pro nastavení další podpory v telekomunikacích.“
Výzva byla vyhlášena v únoru 2019. Cílila na tzv. bílá adresní místa obytných budov, kde vysokorychlostní internet není k dispozici. V bílých oblastech není v současné době k dispozici dostatečně rychlé připojení na internet (alespoň 30 Mbit/s) a žádný podnikatel neprojevil zájem tam takové služby do konce roku 2021 nabídnout. V ostatních oblastech České republiky potřebná infrastruktura buď existuje, nebo ji investoři hodlají do konce roku 2020 vybudovat.
Díky vysokorychlostními internetu budou mít lidé v dosud nedostatečně pokrytých oblastech k dispozici řadu služeb on-line. Podle expertních studií přitom větší využívání internetových služeb o 10 % může znamenat nárůst hrubého domácího produktu (HDP) minimálně o 1 %. Zvýší se totiž produktivita práce, aniž by byly potřeba další přírodní nebo lidské zdroje.