Zaměřeno na studny. Sehnat technologie není těžké, lidé ale chybí

Osudy firem bývají různé. I relativně mladá firma může být výjimečná, stačí dobré nápady, kvalitní byznysplán a chuť něco dělat. Takhle lapidárně by se dal vykreslit příběh brněnské společnosti Inten Group a jejího majitele Jana Odehnala.

Vrtání studny, ilustrační foto
Archiv Inten Group

Ten před devíti lety založil malou stavební firmu. Když mu firma, najatá na speciální zakládání u jedné ze staveb, zničila půl zemní desky, rozhodl se, že raději bude i tuhle část stavby napříště řešit vlastními silami.

„Pak už byla naše cesta vlastně trvale vzestupná, z jedné vrtačky byly tři, přibývaly další stroje a další specializace a dnes si troufnu říct, že patříme mezi sedm osm firem v republice, které se na speciální zakládání specializují. Ve spolupráci se zemními stroji a specialisty Inten Group tvoříme tým, který se při stavbě perfektně doplňuje. Samozřejmě do ideálního stavu, kdy bude mít každý stroj svého strojníka, to sice má daleko, ale to je v Česku poměrně velký problém.

Nejsou lidi, zvlášť chybí na speciální práce. Škola na to žádná není, jedinou cestou je vychovat si vlastní lidi. A upřímně, mladá generace se ke stavařině zrovna nehrne. Nedávno jsem přijímal stavbyvedoucího, to je hezká historka. Mladý kluk, možná šikovný, ale jeho představa byla, že bude dělat od pondělí do středy. Nepotřebuju stavbyvedoucího na to, abych za něj musel dva dny v týdnu dělat já,“ shrnuje Jan jeden z největších problémů specializovaných firem.

Zahraniční dělníci pro něj na odborné pozice řešením nejsou, nemají v genech starou dobrou strojařinu, se kterou se řada českých a moravských kluků už prostě narodí.

Souboj s pandemií

Z původně nouzového řešení u jedné stavby se nakonec stala jedna z profilových činností a vznikla dceřiná společnost Pilot Servise, která se specializuje na speciální zakládání na pilotech. A to je technologie využívaná u stovek průmyslových staveb po celé zemi.

Poptávku drží také fakt, že i velké firmy typu Metrostav a jim podobných už většinou tyto činnosti zajišťují výhradně subdodavatelsky. „Zájem převyšuje naše možnosti, ale nemám potřebu hnát se bezhlavě za růstem, který pak neustojím. Vlastní letadlo nepotřebuju a chci, aby mě práce bavila a abych si za ní mohl stát,“ říká Jan. Raději než do letadla investuje znovu do špičkových technologií. Dopady firma pocítila, ale dramatické nebyly.

V podstatě se to projevilo tak, že vrcholový management si vzal na dva měsíce dovolenou. „Všechno se v březnu stoplo, vyčkávali investoři i banky. To trvalo zhruba do konce prázdnin. Co bylo nasmlouvané na jaro, to jelo. Ale co bylo v plánech až na podzim, častokrát bylo pozastaveno. Ale třeba i z takových důvodů, že se nepodařilo dovyřídit stavební povolení, protože usnuly i úřady.

Takže propad ano, ale nebyly to zrušené projekty, jen se to posunulo na leden letošního roku. Ale to se objevují jiné problémy, zoufalý nedostatek lidí a strmý růst cen. Jestli se dnes bavíme o inflaci, tak bych si tipnul na sedm osm procent za letošní rok. Produkty hutí o sto procent. Jsou dneska položky, které musíme dotovat. V zemařině je jen nafta, takže růst cen tolik nepocítíme, ale u pilotů je třetina železa, třetina betonu a třetina práce a tam je nárůst opravdu drsný.“

Rok investorů skončil

Speciální zakládání má svá specifika. Jedním z nich jsou nákladné technologie – jednoúčelový špičkový stroj, který vlastně neumí nic jiného než vyvrtat díru, vyjde i na jeden a půl milionu eur.

„Technologie jsou sice nákladné, ale není problém koupit tři vrtačky, mnohem závažnější je opravdu otázka, kdo s nimi bude dělat. Jedna věc je, že kolona, kterou šroubujeme do země, stojí třeba sedm milionů. A když to někdo neumí, taky ji tam může nechat. Ale druhá věc je, že speciální zakládání, hloubkové vrty a piloty jsou nedílnou součástí výškových staveb. A je to obrovská odpovědnost, musí to být perfektně odvedená práce, nemůžu riskovat, že za půl roku přijde někdo, že ve třináctém patře je trhlinka, protože je nekvalitní založení,“ vysvětluje nároky Jan. A znovu se vrací k tématu nejbolestivějšímu, kvalitnímu zaměstnanci.

Jak na zelenou továrnu pro třetí tisíciletí? Klíčová je voda i produkce odpadů

„Loňský rok se všechny firmy v panice snažily nabrat veškeré možné zakázky, byl to rok investorů. Ale letoškem cítím, že se to obrací, i velké firmy zjišťují, že nemají s kým dělat. Lidé zkrátka došli. K odborným pracím mi sice zahraniční zaměstnanci nesedí, protože opravdu nemají potřebnou kvalifikaci, ale na běžné stavební práce jiné než zahraniční dělníky v podstatě neseženete. A jestli je sem nepustíme, nebude tu mít kdo stavět.“

Ekologické normy od stolu

Zkušenost Jana Odehnala potvrzuje, že ani stavebnictví není vůči environmentálním tlakům imunní. Prozrazuje však také, že řada pravidel jsou spíše pravidly pro politické body, dělanými úředníky od stolu a bez znalostí. „Já ekologickým parametrům můžu stokrát fandit, ale když si srovnám dvacet let staré stroje s normou Euro 0 s novými, které vyhovují Euro VI, tak je to šílené.

Nikdy mi nikdo nevysvětlí, proč má mít bagr filtr pevných částic. To je komponenta, která potřebuje čas od času vypálit, což uděláte v osobním autě, ale ne v bagru, který jede den na volnoběh. A když se nevypálí, spadne vám bagr do nouzového režimu a neuděláte nic. Bagr stojí a vás to stojí čas a peníze.“

Studny tak trochu pro radost

Přes určité výhrady majitele k pochybným ekologickým směrnicím má Inten Group jeden projekt, který je ukázkově environmentální. A zase vznikl vlastně náhodou.

„Kolega stavěl dům a potřeboval studnu. Poptali jsme patnáct firem, odpověděly dvě a volný termín měly za rok a půl. A tak mě napadlo, že by to bylo hezké zpestření. Velká stavařina, to jsou tvrdé lokty a spousta problémů, víc boj než radost. Ale přijet k někomu na zahradu a vyvrtat mu do hloubky dvě stě metrů studnu, aby měl vodu, to je určitě zajímavé i finančně, ale hlavně je to fajnová práce pro radost. A že jsme se tím projektem, který má naše druhá dceřiná firma, strefili do zájmu, o tom svědčí poptávka, jsou dny, kdy se ozve i deset lidí,“ vysvětluje Jan Odehnal.

Inten Group

Brněnská stavební firma založená v roce 2012. Dnes se specializuje především na zemní a výkopové práce a infrastrukturu. Má dvě dceřiné společnosti – Pilot Servise na speciální zakládání staveb a Vaše studna pro vrtané studny. A pokud se vše podaří, brzy se součástí skupiny stane i moderní developerský projekt.

A doplňuje zkušenosti, že voda je opravdu tématem budoucnosti: „Studny tu vrtá řada firem, některé jsou dobré, jiné mají starší vybavení a zvládnou vrtat tak do třiceti metrů. Jenže vody v posledních patnácti letech opravdu významně ubylo. Teď je jí sice údajně dost, ale nespoléhal bych na to, jsem si jistý, že její cena poroste. Jsme jednou z mála zemí, kde pitnou vodou zaléváme zahrady. Můžu porovnávat z praxe, jestliže před dvaceti lety skutečně byla voda ve třiceti metrech, dneska vrtáme v průměru do osmdesáti.

A my dokážeme opravdu až dvě stě, na studny máme asi to nejlepší, co lze v republice najít.“ Mohlo by se zdát, že když už někdo umí piloty, je vrtání studny jen takovou bokovkou. Opak je pravdou, v obou případech jde sice o díru do země, ale každá vzniká jinou technologií. Aparatura na studnu potřebuje především výkonný kompresor. „A zkuste sehnat kompresor na třicet barů, který dává osmadvacet kubíků za minutu, aby to nebyl náklaďák. To umí asi jediná firma na světě,“ s hrdostí vysvětluje Jan. Hrdost je na místě, takový fukar vyjde na šest milionů korun.

Strasti zákona

Z radosti nad vyvrtanou studnou vznikl projekt Vaše studna. Trochu jej komplikuje zákon. Zatímco před lety platila pro studny ohlašovací povinnost, dnes je třeba stavební povolení. A nová legislativa na sebe dává čekat. „Já bych na nový zákon ale úplně nespoléhal. Četl jsem původní návrh a četl jsem i ten poslední, protože je to znovu horké téma ve sněmovně, a musím říct, že jak se mi původní návrh líbil a měl jsem pocit, že jde správným směrem, o tom posledním si to nemyslím ani v nejmenším. Spíš mi připadá jako takový zvláštní paskvil, z někdejšího záměru sice něco zůstalo, ale je tam spousta podivných věcí, které jdou proti původnímu smyslu.“

Ani nefunkční legislativa ale Jana od nových projektů neodradí. A tak se snaží povinnosti v rozběhnutých částech skupiny předávat svým následovníkům a sám se chce věnovat rozvojovým projektům, aktuálně jednomu developerskému v Mikulově. Čímž se vracíme na začátek – i relativně mladá firma může být výjimečná. Stačí dobré nápady, kvalitní byznysplán a chuť něco dělat.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban




• Témata: Uspěli v podnikání
• Oblasti podnikání: Stavebnictví a stavební materiály
• Teritorium: Česká republika