Zaručený plat představuje státem určený minimální výdělek pro jednotlivé profese, které jsou nově rozděleny do čtyř skupin. U minimální mzdy bylo profesních skupin osm. Od ledna 2026 se zaručený plat zvyšuje o 1600 až 2560 korun (nejvíce ve čtvrté skupině, viz tabulku).

Od roku 2006, kdy byla zaručená mzda zavedena, jde o nejnižší možnou odměnu s ohledem na složitost vykonávané práce a také s ohledem na odpovědnost zástupců jednotlivých profesí.

„To se nezměnilo ani poté, co byla zrušena pro soukromou sféru, což zaměstnavatelé mimochodem ocenili, a zůstal jen zaručený plat pro státní a veřejné zaměstnance,“ shrnuje daňový poradce Michal Dvořáček.

Minimální mzda se příští rok zvýší na 22 400 korun. Jak poroste dál a co ovlivňuje?

Zaručený plat ve státní a veřejné sféře nadále představuje nejnižší stanovenou odměnu pro zástupce jednotlivých profesí, přičemž se předpokládá práce na plný úvazek s pracovní dobou 40 hodin týdně.

Zástupci jednotlivých skupin mají za svou práci garantované minimum

• v 1. skupině prací ve výši minimální mzdy,
• ve 2. skupině 1,2násobku minimální mzdy,
• ve 3. skupině 1,4násobku minimální mzdy
• ve 4. skupině prací 1,6násobku minimální mzdy.

Rozdělení prací do skupin upravují paragraf 7 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a paragraf 5 nařízení vlády 304/2014 Sb.

Skupiny prací podle § 112 odst. 2 zákoníku práce zahrnují práce zařazené do jednotlivých platových tříd.

• 1. skupina zahrnuje práce v 1. a 2. platové třídě,
• 2. skupina zahrnuje práce ve 3. až 5. platové třídě,
• 3. skupina prací zahrnuje práce v 6. až 9. platové třídě,
• 4. skupina prací zahrnuje práce v 10. až 16. platové třídě.

Zdroj: MPSV

Nejnižší úrovně zaručeného platu vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí pro následující kalendářní rok ve Sbírce zákonů každoročně do 30. září. Nejinak tomu bylo i letos.

Zaručený plat chrání zaměstnance před nepřiměřeně nízkým oceněním jejich práce. To zajišťuje i poskytnutí doplatku v případě, že zaměstnavatel nárok lidí na garantované minimum poruší.

Jinými slovy to znamená, že pokud váš měsíční plat nedosáhne příslušné nejnižší úrovně zaručeného platu – a to plat bez práce ve svátek, noční práce či příplatků za práci ve ztíženém prostředí či se zvýšenou zátěží ve zdravotnictví – musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci doplatek. Jinak mu hrozí, že skončí u soudu (viz níže).

Zaměstnancům ve veřejných službách a správě a státním zaměstnancům bude navíc také v roce 2026 za práci ve ztíženém pracovním prostředí příslušet příplatek v rozpětí 5 až 15 procent měsíční minimální mzdy. Při minimu 22 400 korun to znamená, že tento bonus dosáhne 1 120 až 3360 korun měsíčně.

Práce ve ztíženém pracovním prostředí je práce, při které je zaměstnanec vystaven mimořádným obtížím z důvodu působení ztěžujícího vlivu, jako je vysoká koncentrace prachu, chemických látek, hluku nebo vibrací, a to nad stanovené limity.

Zařazování do platových tříd závisí kromě složitosti a odpovědnosti práce také na dosaženém vzdělání. Od toho se následně odvíjí i minimální příjem pro jednotlivé profese.

Základní vzdělání stačí na zařazení do 1. a 2. platové třídy, střední vzdělání pak zaručuje výdělky ve 3. až 9. platové třídě (s maturitou 6. až 9. třídy). S vyšším odborným vzděláním máte nárok na odměny v 9. a 10. platové třídě. Vysokoškolské vzdělání pak pomáhá zaměstnancům k zařazení do 10. až 16. třídy (magisterské a vyšší vzdělání 13. až 16. třídy).

Historie zaručené mzdy

Zatímco minimální mzda funguje v českých zemích od roku 1991, zaručená mzda pro jednotlivé profese byla zavedena před dvaceti lety za vlády ČSSD, a to novelizací Zákoníku práce.

Až do roku 2013 se v jednotlivých skupinách její výše neměnila. Za posledních deset let se naopak zvyšovala každoročně, a to obvykle u všech zaměstnanců. Často se měnilo také zařazení profesí do jednotlivých skupin.

Od roku 2025 už má Česko pouze zaručený plat. Jak bylo řečeno výše, pokud v současnosti nedosahuje odměna nejnižší stanovené úrovně podle zákoníku práce, musí firma zaměstnanci rozdíl doplatit.

Neexistuje žádný důvod, aby v podnikatelském sektoru byly pevně stanoveny další sazby kromě minimální mzdy

Vladimír Dlouhý, ekonom

„Neplatí to pouze v případě, že byla jeho mzda sjednána v kolektivní smlouvě, kde platí jiná pravidla. Pokud zaručený plat nedosáhne stanoveného minima, musí se zaměstnavatel postarat o nápravu a poskytnout zaměstnanci doplatek. Jinak se ošizený pracovník může domáhat svých práv u soudu,“ dodává poradce.

Zaměstnavatelé, respektive jejich zástupci z podnikatelských svazů a organizací dlouhodobě označovali zaručenou mzdu za přežitek. Vláda se tedy nakonec rozhodla vyjít vstříc jejich požadavku, aby byla garantovaná mzda pro určené profese zrušena minimálně pro soukromý sektor.

„Vláda tak podpoří zvyšování produktivity. Neexistuje žádný důvod, aby v podnikatelském sektoru byly pevně stanoveny další sazby kromě minimální mzdy,“ sdělil exprezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Měsíční minimum vždy vycházelo z týdenní pracovní doby 40 hodin při práci na plný úvazek. Nejinak je tomu i u zaručeného platu ve státním a veřejném sektoru. Na garantovaný plat tedy nedosáhnou lidé s polovičními úvazky. Pokud má jejich pracovní týden 20 hodin, je i jejich nejnižší možný výdělek (oproti zaručené mzdě) poloviční. Podrobnosti najdete v paragrafu 112 odstavci 6 zákoníku práce.

Jakub Procházka