Červencový blackout podle zástupců společnosti Resacs ukázal, že i v době sofistikovaného risk managementu existují události, které nelze jednoduše „přenést na pojišťovnu“.

Blackout je totiž z hlediska rizika natolik ničivý a pravděpodobný, že jeho plošné pojištění by bylo extrémně drahé a pro firmy nedává ekonomický smysl. Pro podniky to představuje zásadní lekci: pokud se chtějí chránit, musejí hledat řešení jinde než v pojistné smlouvě.

Letos sice nepřišly povodně, ale Českem otřásl jiný fenomén – masivní výpadek dodávek elektřiny, který během několika minut zastavil výrobu, ochromil logistiku a ukázal, jak křehká je energetická stabilita moderních podniků. Zároveň odkryl i další zásadní fakt. Proti tak rozsáhlému blackoutu se podniky v praxi pojistit nemohou.

Blackout může přijít z cloudu. Rusko a Čína už testují útoky na evropské střešní soláry

Přestože obecně lze pojistit většinu nahodilých škod, u některých typů událostí je riziko tak vysoké, že je pojištění ekonomicky neakceptovatelné. A právě blackout do této kategorie patří. Pojistit lze jednotlivé následky — přepětí, podpětí, zkrat nebo výpadek chlazení — nikoli však samotný blackout v neomezeném rozsahu.

„Aby bylo takové pojištění dostupné, musela by zásadně klesnout pravděpodobnost výpadků v evropské přenosové soustavě nebo by musel vzniknout nový typ sdíleného rizika na úrovni celého trhu. To však dnes není reálné. Pravděpodobnost rozsáhlých poruch roste a velké podniky by musely platit pojistné v řádech, které nedávají smysl. Výpadek výroby totiž dokáže způsobit škody v desítkách milionů korun už během několika hodin — a právě tato čísla jsou důvodem, proč pojišťovny podobná rizika nekryjí,“ říká Pavel Bursa ze společnosti Resacs.

Blackout: Křehkost energetické stability se ukázala okamžitě

Výpadek, který zasáhl část republiky na začátku července, připomněl firmám, jak zásadní je stabilní napájení. Zastavily se výrobní linky, vypadly servery i bezpečnostní systémy, přerušily se logistické toky a provozy závislé na robotice utrpěly náhlé odstávky.

Blackout ohrožuje i firmy: Jak se vyhnout fatálním problémům?

„Výpadek napájení není pouze technická komplikace – pro průmysl představuje přímé ztráty. V automotive může krátké přerušení způsobit narušení výrobní sekvence, jejíž znovuspuštění je časově i technologicky náročné. V potravinářství blackout ohrožuje skladování i kvalitu surovin, v mlékárnách nebo pekárnách může vést ke zmetkovitosti i likvidaci zásob. U plastikářských nebo chemických provozů zase hrozí poškození technologií či formovacích zařízení. A v IT nebo zákaznických službách znamená výpadek ztrátu dat, přerušení komunikace a výpadky klíčových systémů,“ popisuje Pavel Bursa.

Odlišnou zkušenost měly podniky, které mají instalovaná vlastní bateriová úložiště. Ty byly schopné udržet provoz bez přerušení – výroba pokračovala, servery běžely a objednávky byly expedovány podle plánu. Klíčovou výhodou bateriových systémů je podle Bursy jejich schopnost okamžité reakce, kdy přebírají zátěž během zlomků vteřiny.

Na rozdíl od dieselových generátorů, které potřebují několik minut k nastartování, tak nedochází k restartům strojů, pádům serverů ani narušení technologických procesů. Blackout je kritický zejména pro přesnou strojírenskou výrobu, balicí linky, farmaceutickou produkci či provozy závislé na robotech a kontinuálním běhu technologií.

Firmy potřebují krizový scénář, který bude obsahovat postupy pro zaměstnance v případě výpadku proudu, seznam odpovědných osob, kontakty na dodavatele i krizové složky a informace o umístění záložních zdrojů, zásob a klíčových dokumentů

Michal Španěl, JenPrace.cz

„Klíčové je zajistit nejen samotnou zálohu příkonu, ale také dostatečnou kapacitu bateriového úložiště. Pokud se baterie využívá souběžně pro více účelů – například pro ukládání přebytků z fotovoltaiky, spotové řízení, peak shaving nebo krytí mikrovýpadků – je nutné správně nastavit priority tak, aby se jednotlivé scénáře nepřekrývaly a v baterii vždy zůstala rezerva pro zálohování,“ prozrazuje Bursa.

„Blackout z poslední doby skutečně ukázal, že podcenění příprav se nemusí vyplatit. Firmy proto potřebují jasně definovaný krizový scénář, který bude obsahovat postupy pro zaměstnance v případě výpadku proudu, seznam odpovědných osob, kontakty na dodavatele i krizové složky a také informace o umístění záložních zdrojů, zásob a klíčových dokumentů,“ dodává datový analytik JenPráce.cz Michal Španěl.

Nedostupné mobilní sítě

V době blackoutu nemusejí být dostupné ani Mobilní telefonní sítě a internet. Pro zajištění přísunu informací odborníci doporučují pořídit si nouzový radiopřijímač s plně nabitými bateriemi nebo s ručním či solárním nabíjením.

„Některé takové přístroje jsou vybaveny i světelnými zdroji a mohou sloužit jako nouzové lampy. Dále je dobré mít zásobu baterií či dostatek energie v powerbankách, které dokáží dobít nejen mobilní telefony, ale i jiná zařízení, jako jsou tablety nebo malé spotřebiče. Pro maximální soběstačnost lze doplňkově využít i multifunkční solární nabíječky, které pracují nezávisle na elektrické sítě a zajišťují energii i v dlouhodobějších krizových situacích,“ popisuje Jan Dvořák z Počítačové školy GOPAS.

Moderní technologie dnes nabízejí i nová komunikační řešení typu Meshtastic nebo GoTenna, která se spárují s mobilem a vytvoří vlastní síť, fungující i v případě, že je služba mobilního operátora nefunkční. 

Redakčně upravená tisková zpráva