English version
Na inkorporování novely ZOK do praxe českých právnických osob bude, až na výjimky, k dispozici celý rok 2021, nicméně novela přináší poměrně zásadní změny a v některých případech je třeba úpravy provést již v průběhu roku 2021. Vzhledem k tomu jsme se rozhodli ještě jednou upozornit na tuto významnou novelu ZOK a níže přinášíme přehled alespoň těch nejdůležitějších změn.
Monistický systém akciové společnosti
Významnou změnou, kterou novela ZOK přináší, je proměna monistického systému vnitřní struktury akciové společnosti. Akciová společnost s monistickou strukturou má počínaje 1. 1. 2021 pouze správní radu a statutární ředitel jako samostatný orgán společnosti byl zcela zrušen.
Novela současně ruší funkci předsedy správní rady. Správní radě tak přísluší obchodní vedení společnosti a správní rada tak plní jak výkonnou, tak i dohledovou funkci v akciové společnosti s monistickým systémem.
Správní rada je volena valnou hromadou společnosti. Stanovy však mohou určit, že právo jmenovat, resp. odvolat jednoho nebo více členů správní rady je spojeno s některou akcií (tzv. vysílací právo – viz níže). Novela ZOK prodlužuje zákonnou délku funkčního období členů správní rady ze stávajícího 1 roku na 3 roky. Novela ZOK výslovně zakotvuje oprávnění valné hromady společnosti udělovat strategické a koncepční pokyny správní radě, jsou-li v souladu s právními předpisy a stanovami společnosti.
Dualistický systém akciové společnosti
Pro přehlednost přinášíme i změny dualistického modelu akciové společnosti, kde je třeba předeslat, že tyto nejsou zdaleka tak zásadní jako u shora uvedeného monistického modelu akciové společnosti. I v případě dualistického modelu je nově upraveno oprávnění společnosti vydat akcie s tzv. vysílacím právem (k tomuto pojmu viz samostatně níže).
Novela ZOK i v tomto případě prodlužuje zákonnou délku funkčního období členů představenstva na 3 roky (sjednocení se zákonnou délkou funkčního období člena dozorčí rady). Novela ZOK výslovně zakotvuje oprávnění valné hromady společnosti udělovat strategické a koncepční pokyny představenstvu, jsou-li v souladu s právními předpisy a stanovami společnosti.
Novela stanoví, že u akciových společností s dualistickým modelem řízení, jež mají více než 500 zaměstnanců, bude 1/3 členů dozorčí rady volena jejími zaměstnanci v pracovním poměru.
Současně platí, že počet členů dozorčí rady musí být dělitelný třemi. Právo volit a odvolávat přitom mají mít pouze zaměstnanci v pracovním poměru. Současně platí, že členem dozorčí rady voleným zaměstnanci může být pouze zaměstnanec, který je v pracovním poměru ke společnosti (nestanoví-li stanovy jinak).
Zákaz konkurence
Novela ZOK přináší možnost odchylné úpravy zákazu konkurence (jednatel, člen představenstva, dozorčí rady, správní rady), kdy je možné zákonný rozsah zákazu konkurence u kapitálových společností nahradit úpravou obsaženou ve společenské smlouvě či stanovách.
Vysílací právo
Novela ZOK nově upravuje možnost spojit s podílem nebo s akcií obchodní korporace právo jmenovat jednoho nebo více členů statutárního orgánu obchodní korporace (jednatel, člen představenstva, člen správní rady).
Vlastníkovi konkrétního podílu, resp. konkrétní akcie tak bude umožněno určit/jmenovat statutární orgán společnosti. Toto tzv. vysílací právo společníka/ akcionáře je však omezeno v tom smyslu, že celkový počet takto jmenovaných členů statutárního orgánu nesmí být vyšší než počet členů statutárního orgánu volených valnou hromadou.
Vysílací právo je možné upravit i v případě akciových společností, kde představenstvo společnosti je voleno dozorčí radou. Vysílací právo je tedy zavedeno jak pro společnosti s ručením omezeným, tak i pro akciové společnosti s dualistickou i monistickou strukturou. Novela ZOK současně upravuje procedurální postup a formální náležitosti pro uplatnění vysílacího práva společníkem/ akcionářem.
Právnická osoba jako člen voleného orgánu
Novela ZOK nově zakotvuje povinnost právnické osoby, jež je členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva, zmocnit bez zbytečného odkladu konkrétně určenou fyzickou osobu, která splňuje předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena voleného orgánu, aby ji v orgánu zastupovala.
Dále novela upravuje i povinnost právnické osoby společně s jejím zápisem jakožto člena voleného orgánu kapitálové společnosti či družstva povinnost zapsat do obchodního rejstříku i svého zástupce.
V opačném případě nelze zápis právnické osoby provést. Nezmocní-li právnická osoba svého zástupce a nebude-li tento zapsán do obchodního rejstříku do 3 měsíců ode dne, kdy vznikla funkce tomuto zástupci, funkce právnické osoby ve voleném orgánu (jiné právnické osoby) zaniká.
Smlouva o výkonu funkce
Smlouva o výkonu funkce upravuje vztah mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu. Dle předchozí právní úpravy platilo, že pokud nedojde k řádnému schválení smlouvy o výkonu funkce valnou hromadou společnosti, je smlouva o výkonu funkce (relativně) neplatná, tj. je neplatná pouze v případě, kdy se její neplatnosti někdo úspěšně dovolá.
Novela ZOK přináší zásadní změnu, kdy v kapitálových společnostech v případě, že smlouva o výkonu funkce (včetně jejích změn) nebude schválena nejvyšším orgánem společnosti (valná hromada), nenabude vůbec účinnosti.
V případě schválení smlouvy o výkonu funkce platí, že smlouva je účinná od ode dne jejího uzavření, či ode dne vzniku funkce v závislosti na tom, který z těchto dnů nastal později, nejvyšší orgán společnosti však může rozhodnout jinak.
Nově je dále upraveno pravidlo, že v případě rozporu mezi společenskou smlouvou a smlouvou o výkonu funkce bude uplatněno ujednání ve společenské smlouvě. Byla-li však smlouva o výkonu funkce schválena většinou vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy, použijí se ujednání obsažená ve smlouvě o výkonu funkce.
Rozhodování per rollam
Metoda rozhodování per rollam, tj. rozhodování mimo valnou hromadu, zůstává novelou ZOK zachována, nicméně přináší určité zjednodušení v těch případech, kdy zákon vyžaduje, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčenou veřejnou listinou (notářský zápis).
Nadále platí, že návrh rozhodnutí per rollam musí mít formu veřejné listiny, avšak společníkům/akcionářům stačí zaslat prostou kopii této veřejné listiny obsahující návrh rozhodnutí. Následné rozhodnutí společníka/ akcionáře již nemusí mít formu veřejné listiny (tak jako doposud) a postačí, aby rozhodnutí společníka/akcionáře bylo opatřeno jeho úředně ověřeným podpisem.
Přítomnost další osoby na valné hromadě
Novela ZOK nově zavádí právo společníka/ akcionáře vzít si s sebou na valnou hromadu kapitálové společnosti (s. r. o., a. s.) další osobu.
Tato přítomná osoba musí být zavázána ke stejné mlčenlivosti jako společník. Žádná další omezení pro přítomnost takové další osoby doprovázející společníka/akcionáře na valné hromadě společnosti novela neupravuje.
Více informací naleznete v právním průvodci BusinessInfo.cz
Aby bylo možné přítomnost další osoby na valné hromadě vyloučit, je potřeba tak výslovně učinit ve společenské smlouvě, resp. stanovách společnosti.
Rozdělení zisku
Novela ZOK nově výslovně upravuje možnost rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů na základě účetní závěrky až do konce účetního období, které následuje po účetním období, za které byla účetní závěrka sestavena. Například tedy bude možné zisk realizovaný za účetní období roku 2020 rozdělit až do 31. 12. 2021.
Zakládání s. r. o.
Novela ZOK zavádí možnost, aby v případě společnosti s ručením omezeným se základním kapitálem do výše 20 000 Kč mohl společník vklad splatit i jinak než na bankovní účet pro tento účel zvlášť zřízený, tj. zejména například v hotovosti přímo správci vkladu.
Lhůta pro provedení změn
Novela ZOK nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2021. Obchodní korporace a družstva jsou povinny ujednání zakladatelských právních jednání a společenských smluv uvést v soulad s obligatorními ustanoveními ZOK do jednoho roku od účinnosti novely, tj. do 1. 1. 2022. Do 6 měsíců od účinnosti novely ZOK musí obchodní korporace taktéž provést zápis skutečností, jež se dosud nezapisovaly do obchodního rejstříku, a založit nové listiny do sbírky listin u příslušného rejstříkového soudu.
Z obecně uvedené doby do 1. 1. 2022 platí již shora zmíněná výjimka týkající se akciové společnosti s monistickým systémem a dále výjimka pro právnické osoby, jež jsou členy voleného orgánu kapitálových společností nebo družstev. V tomto případě je potřeba, aby tyto právnické osoby do 3 měsíců po nabytí účinnosti novely ZOK zmocnily svého zástupce (fyzická osoba) a nechaly jej zapsat do obchodního rejstříku.
V opačném případě funkce takové právnické osoby ve statutárním orgánu (jiné právnické osoby) automaticky zanikne ke dni 1. 4. 2021. Shora uvedené nelze považovat za vyčerpávající přehled všech změn, které novela ZOK přináší.
V případě potřeby podání detailnějších informací o nutných úpravách zakladatelských dokumentů korporací vyvolaných novelou ZOK, o možnostech jejich nově přípustné optimalizace pro činnost korporace, jakož i pro posouzení konkrétního záměru úpravy korporátních dokumentů se neváhejte obrátit na advokátní kanceláře.
Redakčně kráceno. Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Karel Codl
