Zažil pád na dno. Na vrchol ho dostal japonský čaj matcha

Když bylo Petru Patočkovi dvacet let, rozhodl se pustit do podnikání. Jako živnostník si otevřel restauraci a v prvních letech se mu velmi dobře dařilo. „Ale vzhledem k mému věku a nedostatku zkušeností, mi vše přerostlo přes hlavu a začal strmý pád. Bral jsem práci spíše jako zábavu a občasné alkoholové peripetie zdárnému vývoji také nepřispívaly. Vše vyvrcholilo v mých 29 letech, kdy jsem boj definitivně vzdal a s dluhem 2,5 milionu jsem začal vážně uvažovat nad tím, zdali je vůbec reálné se z takového problému někdy dostat. Zcela zlomený a s obavami o svou budoucnost jsem se odstěhoval do Prahy, kde jsem se snažil začít nový život,“ popisuje Petr Patočka začátky svého podnikání.

Jeho pád se odrazil nejen na jeho financích, ale i vztazích. „Rodina a pár kamarádů se mi snažili pomoci, ale vzhledem k velikosti problému to nebylo v jejich silách. Samozřejmě jsem také o několik kamarádů přišel. Většina z těch, co mě v době hojnosti plácali po ramenou, se pak ke mně otočila zády. Pokud nic nemáte, zůstanou jen ti praví přátelé,“ pokračuje Petr Patočka.

Když z rodné Smržovky doslova utekl do Prahy, začal pracovat jako vedoucí provozovny jedné bageterie. Bylo to jediných šest měsíců v jeho životě, kdy byl někde zaměstnaný. „Ale když za mnou po půl roce zkušební doby přišli s tím, že chtějí podpis na dobu neurčitou, tak jsem to nepodepsal. Když se na to podívám zpětně, absolutně nechápu, kde jsem vzal tu odvahu. Byl to obrovský risk, protože v tu dobu jsem jiný příjem neměl,“ vzpomíná Petr Patočka. Pokračovat v zaměstnání podle něj nebylo v jeho situaci řešením. Měl sice velmi slušnou výplatu, ale kvůli splácení dluhu mu z ní téměř nic nezbylo. „Bylo to děsivé období. Při tehdejší výplatě bych vše splatil zhruba za 20 let. Věděl jsem, že tudy cesta nevede,“ zmiňuje Petr Patočka.  

Měsíc sám se sebou

A tak se 31. srpna roku 2009 zavřel v pronajatém bytě a začal usilovně hledat možnosti svého dalšího působení. „Jediné, co jsem si exekutory nikdy nenechal vzít, byl notebook, a jediné, co jsem vždy pravidelně platil, byl internet. Měsíc jsem brouzdal internetem a hledal možnosti nějaké realizace a narazil jsem na kvetoucí čaje. Okamžitě jsem věděl, že je to ono. Zkušenost z gastro sektoru mi dávala jakousi výhodu, věděl jsem, co na majitele a personál podniků, kde jsem chtěl čaje nabízet, bude platit. Zkušenost s restaurací se mi poprvé hodně vyplatila,“ podotýká Petr Patočka.   

Přesně po měsíci, 30. září 2009, se sešel se svým současným společníkem Jiřím Devátem a představil mu koncept nákupu a prodeje kvetoucích čajů. „Jirka mi přesně na mé třicáté narozeniny zavolal, že se mu koncept líbí a že to chce zkusit. V tu chvíli jsem dostal obrovský nával energie začít znovu a rozjelo se dnes již desetileté partnerství. Začátky byly samozřejmě krušné. Co se vydělalo, padlo na dluhy a Jirka musel pravidelně svou investici navyšovat. V jednu chvíli už to chtěl vzdát, ale přišel další zásadní zlom. Tím byl v roce 2012 čaj matcha,“ pokračuje Petr Patočka.  

Dvacet hodin denně

Po uvedení tohoto produktu na trh začala firma exponenciálně růst a v roce 2015 Petr Patočka definitivně doplatil veškeré své dluhy a jeho společníkovi se vrátila vložená investice se ziskem více než 100 procent. „Dnes se to možná zdá jako velice jednoduchá cesta, ale skutečně tomu tak nebylo. Pracoval jsem i 20 hodin denně, obrovskou oporou mi v tu dobu byla moje nynější manželka Andrea. Připravila mi domácí prostředí, které k tomuto výsledku velmi výrazně pomohlo. Rok 2015 se stal zlomovým i v tom, že firma byla dle dohody s Jiřím Devátem kompletně přepsána na mě a Jirkovi jsem v ní nechal desetiprocentní podíl,“ popisuje Petr Patočka cestu, kterou se ubírala jeho současná společnost Kyosun.

V současnosti se obrat Matcha Tea počítá na desítky milionů ročně. Z tohoto pohledu zní neuvěřitelně, že rozjezd byznysu s kvetoucími čaji začal Petr Patočka s investicí půl milionu a do vlastního Matcha Tea pak jen se 150 tisíci korunami. „Je to velký úspěch, za kterým stojí obrovské úsilí nejen mé, ale i mých bývalých a současných kolegů,“ ocenil Petr Patočka své spolupracovníky.

Vytvořil nový trh

K růstu firmě pomohlo i to, že do oboru na českém trhu dlouho nevstupovali další hráči. „Dodnes nerozumím tomu, jak je možné, že konkurence spala až do roku 2016. My začínali v roce 2012 a rok 2016 byl prvním rokem, kdy jsme šli obratově nad 25 milionů. V roce 2017 se již nějaké další firmy začaly objevovat, ale dodnes držíme pozici lídra, co se týče dovozů tohoto produktu,“ porovnává Petr Patočka s tím, že mu zdravá konkurence nevadí, ale zlobí ho firmy, které prodávají falešné náhražky tohoto čaje.

Čím je originální čaj matcha  tak unikátní? Suší se jen nejmladší lístky čajovníku, který se navíc před sklizní zastíní, takže rostlina začne produkovat výrazně více zeleného chlorofylu.  Lístky se rozemelou na jemný prášek, při výrobě matcha nedochází k fermentaci, tedy oxidaci, nepřidávají se žádná barviva, přísady, ani konzervační látky. Díky způsobu pěstování, sklizně a zpracování obsahuje Matcha Tea 137 krát větší množství antioxidantů než běžný zelený čaj.

Přestože na českém trhu se tento typ čaje prodává jen pár let, v Japonsku jde o tradiční nápoj. „Matcha Tea je produkt, který je to už přes 800 let. My jsme ho inovovali a začali ho nabízet jinak. Moderněji. Primární sázka byla na to, že je to fantastický produkt s vynikajícími benefity pro lidský organismus,“ vysvětluje Petr Patočka, jak se mu podařilo prorazit na trhu s výrobkem, který není v pravém smyslu horkou novinkou.  

Zaostřeno na obaly

Přesto je podle Petra Patočky na prodeji matcha čaje ještě co vylepšovat. „Téma, které se dnes hodně řeší, jsou obalové materiály a kvalita potravin. Kvalitní potraviny máme, ale u obalů musíme situaci zlepšit. Nicméně není to tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Máme velice vysoké nároky na kvalitu stávajících obalových materiálů a prozatím jsme nenašli vhodnou a zároveň plně ekologickou variantu. V současnosti určité řešení testujeme,“ naznačil zakladatel společnosti Kyosun.

Firma primárně funguje jako výrobně distribuční společnost. Jejími zákazníky jsou distributoři rozvážející zboží do prodejen zdravé výživy, lékáren, obchodů s čajem a podobně.

Zároveň se doplňkově věnuje i přímému prodeji spotřebitelům, což tvoří zhruba 15 procent jejího obratu.

Přestože si zakladatel společnosti prošel náročnými životními etapami, neměnil by podle svých slov nic. „Nechci, aby to vypadalo samolibě. Špatné období mi dalo zkušenosti k tomu, abych uspěl dnes. Za tyto zkušenosti jsem nesmírně rád,“ konstatuje Petr Patočka, který za klíčový základ svého úspěchu pokládá vytrvalost.

Cení si také toho, že dokázal přesvědčit trh o tom, že lze prodávat i typ čaje, který stojí zhruba desetkrát více, než čaje běžné. A že se jeho výrobek stal třikrát po sobě Produktem roku.

Přestože se ve svém oboru dokázal prosadit tak, jako málokdo, stále se snaží inspirovat kolem sebe. „Sleduji různé start-upy a některé aktivity nynějších mileniálů jsou opravdu obdivuhodné,“ uzavírá zakladatel společnosti Kyosun.  

Dalibor Dostál