Čerstvá data z průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), kterého se zúčastnilo 448 zaměstnavatelů a který se uzavřel 1. července 2026, ukazují, že stát namísto modernizace uvalil na firmy další těžkou byrokratickou zátěž.

Pro drtivou většinu podnikatelů (98,4 procent) nepřineslo JMHZ doposud vůbec žádné zjednodušení. Naopak celých 89,7 procent firem hlásí, v rozporu se sliby státu, nárůst administrativní zátěže, přičemž pro 64,2 procent z nich se tato zátěž zvýšila výrazně.

Digitální paradox: Podnikatelé modernizaci chtějí, stát ale nezvládl exekuci

Průzkum AMSP ČR odhalil hluboký rozpor mezi ochotou firem inovovat a neschopností státního aparátu dodat funkční řešení.

„Ačkoliv 42,5 procent firem digitalizaci obecně podporuje a vidí v ní dlouhodobý smysl, stát jim proces znechutil nefunkčním systémem. Problém není na straně firem, naši podnikatelé nejsou žádní zpátečníci. Stát ale naprosto selhal v exekuci celého projektu a udělal z firem pokusné králíky,“ komentuje výsledky Josef Jaroš, předseda představenstva AMSP ČR.

Lonková: Start JMHZ byl tragický, problémy nelze přejít. Firmy i účetní potřebují čas

Svědčí o tom i fakt, že první měsíční hlášení dokázalo bez problémů a napoprvé podat pouhých 10,1 procent firem. Zbytek musel podání opakovaně opravovat (59,5 procent) nebo situaci zoufale řešit přímo přes podporu MPSV, protože systém hlášení odmítal vůbec přijmout (30,4 procent).

Hlavní zjištění průzkumu: Hodiny navíc a nečekané výdaje

Podnikatelé v anketě popsali konkrétní dopady, které jim nový systém způsobil:

• Stovky hodin ztraceného času: Celých 74,3 procent firem strávilo zavedením JMHZ a dohledáváním nových údajů (zejména u DPP a DPČ) více než 8 hodin čistého času navíc oproti předchozímu stavu.
• Finanční facka pro rozpočty: Zavedení systému se neobešlo bez dodatečných nákladů. Celkem 55 procent podniků muselo vynaložit více než 5 000 Kč na aktualizace účetních softwarů či vícepráce externích účetních. Dalších 29,8 procent firem to stálo do 5 000 Kč.
• Absolutní technologický chaos: Jako největší problémy firmy označily nesrozumitelnost chybových hlášení (79 procent) a technické výpadky systému MPSV (57,3 procent).

Co požadují malé a střední firmy?

Podnikatelé poslali ministerstvu jasný vzkaz, co by jim v této kritické situaci nejvíce pomohlo. AMSP ČR na základě těchto dat požaduje od MPSV okamžité zavedení následujících opatření:

1. Moratorium na pokuty (požaduje 36,5 procent firem): Okamžité zajištění delšího přechodného období, během kterého nebudou firmy likvidovány tresty za neúmyslné chyby v hlášeních.
2. Lidskou komunikaci (požaduje 26,6 procent firem): Dodání srozumitelných, lidsky napsaných manuálů a metodických videonávodů přímo ze strany MPSV. V současnosti totiž většina firem vládním návodům vůbec nerozumí.
3. Výjimky pro nejmenší (požaduje 15,7 procent firem): Zavedení zjednodušeného nebo výjimkového režimu pro mikrofirmy do 9 zaměstnanců.

Podnikatelé navíc upozorňují, že dokud do systému nebudou zapojeny i zdravotní pojišťovny, jde o jednostrannou zátěž bez jakýchkoliv benefitů.

Firmy řeší JMHZ hlavně operativně, nejvíc je trápí technická a metodická nejistota

„Data průzkumu mluví jasně: pro 89,7 procent firem JMHZ nezjednodušilo vůbec nic, naopak přineslo více administrativy a nečekané náklady. Záměr za tímto projektem byl správný a my jej jako AMSP ČR jednoznačně podporujeme. Ale v této podobě je JMHZ pro malé a střední podniky skutečnou zátěží a nikoliv zjednodušením. Navíc tuto zátěž nesou malé a střední firmy na vlastních bedrech bez jakékoli kompenzace. MPSV problémy vidí a reaguje, ale tempo oprav neodpovídá tempu, jakým firmy trpí,“ uvádí Gabriela Hrbáčková, místopředsedkyně představenstva AMSP ČR.

„Výsledky tohoto průzkumu využijeme jako klíčový argument při tvrdém vyjednávání s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Systém se v této podobě ukázal jako nefunkční kočkopes. Stát musí okamžitě jednat, opravit své systémy a přestat přehazovat vlastní neschopnost na bedra českých zaměstnavatelů,“ uzavírá Josef Jaroš z AMSP ČR.