Její prezident v rozhovoru vysvětluje, proč před dubnovou obhajobou mandátu neplánuje revoluci, ale další ofenzivu opřenou o silné odborné zázemí a konkrétní výsledky pro firmy.

Miroslav Diro: Co dnes ve firmách slyšíte nejčastěji? Liší se nálada v Praze a v regionech?

Zdeněk Zajíček: V základu je podobná. Ať mluvíte s menší firmou v regionu, nebo s velkým zaměstnavatelem, všichni chtějí hlavně předvídatelné prostředí. Firmy se umějí vyrovnat s konkurencí i s proměnami trhu, ale velmi těžko nesou situaci, kdy se pravidla často mění, přibývá administrativy a stát jim bere čas i energii na věci, které nesouvisejí s jejich hlavní činností.

To je dnes jeden z největších problémů podnikání v Česku. Nejde jen o jednotlivé novely, ale o celkový pocit, že místo podpory přichází další povinnost a další nejistota.

MD: Platí to pro živnostníka i pro velkou firmu stejně?

ZZ: Podstata je stejná, dopady jsou jiné. Velká firma má aparát, menší podnikatel mnoho věcí dělá sám vedle zakázek, lidí a provozu. O to víc potřebuje silné zastoupení a instituci, která jeho hlas přenese tam, kam on sám nedosáhne.

Právě v tom je role Hospodářské komory důležitá. Má podnikatelům pomáhat prosazovat podmínky, ve kterých se dá normálně fungovat, více podnikat a méně papírovat.

MD: V čem se Komora za poslední tři roky pod vaším vedením změnila nejvíc?

ZZ: Aktivně jsme nasvítili nová témata, která trápí podnikatele bez ohledu na jejich obor podnikání. Zároveň se snažíme být tvrdým a kvalifikovaným oponentem u legislativních i koncepčních návrhů, které mají dopad na podnikatele, ať už jsou z Evropské unie anebo z České republiky. Nechtěli jsme a nechceme být jen místem, které okomentuje cizí legislativní návrh ve chvíli, kdy už leží na stole, ale snažíme se vstupovat do celého procesu co nejdříve.

MD: Co to podle vás znamená v praxi? Jakou roli má dnes Komora hrát?

ZZ: Chceme být institucí, která sama pojmenovává problémy našeho hospodářství a přichází s inovativními a odvážnými návrhy, troufám si říci reformami. Jsem přesvědčen, že bez reforem se naše země neobejde a že podnikatelé mají být důležitými hybateli těchto reformních a transformačních procesů, protože jsou schopni přinést své zkušenosti a know­how, které sbírají v tvrdé konkurenci po celém světě.

MD: Proč podle vás mají být podnikatelé tak silně slyšet i v debatě o širších reformách státu?

ZZ: Jsou to podnikatelé a jejich zaměstnanci, kdo svými daněmi a odvody financují tento stát, a ten je pak schopen financovat všechno ostatní. Když neprovedeme některé reformy ve vzdělávání, ve zdravotnictví, v důchodovém systému, ve státní správě i samosprávě, nebude tento stát schopen některé věci dál financovat a bude muset zvednout daně a odvody. A to by pro mnoho podnikatelů mohlo znamenat, že odejdou jinam do světa nebo s podnikáním skončí. Anebo budou muset zdražit své služby a výrobky. Ale kdo je pak za tu cenu koupí?

MD: Je dnes podle vás pro takové reformy vůbec politická a společenská vůle?

ZZ: V některých oblastech je změna nevyhnutelná a natolik viditelná, že už není otázka zda, ale kdy. Jinde ale odvaha pořád chybí. I proto chceme být mezi těmi, kdo tato témata otevírají a zároveň navrhují, co by se mělo udělat. Je to především o změně myšlení. Staré recepty a staré procesy nejsou použitelné pro novou, rychle se měnící dobu. Stát by se měl víc opřít o soukromý sektor, který je pod tlakem transformace už dlouho. Spolupráce veřejného a soukromého sektoru na reformách a modernizaci země by se měla stát základem budoucí prosperity.

MD: Kde podle vás leží nejviditelnější výsledky?

ZZ: Za důležitý považuji tlak na snížení byrokracie. Komora shromáždila stovky podnětů členů na rušení zbytečné byrokracie a prosadila i konkrétní změny, například zrušení potravinářských průkazů a periodických prohlídek pro nerizikové profese.

Stejně důležitý je pracovní trh. Komora v průběhu roku pomáhá více než 1 300 zaměstnavatelům se zajištěním několika tisíc zahraničních pracovníků. Významná je i podpora vývozu. To už nejsou jen obecné ambice, ale konkrétní pomoc firmám.

MD: Co podle vás přineslo spojení sil s dalšími podnikatelskými organizacemi?

ZZ: To považuji za velmi důležité. Projekt Česko na křižovatce a navazující krajské debaty ukázaly, že když podnikatelé v důležitých tématech mluví společně, mají mnohem větší šanci něco opravdu změnit. Tento společný postup posílil hlas podnikatelských organizací vůči státu a zároveň upevnil vazbu na regiony.

MD: Proč tolik zdůrazňujete trh práce a odborné vzdělávání?

ZZ: Protože bez lidí nebude fungovat nic dalšího. Chybějí pracovníci v řadě profesí a systém na to reaguje pomalu. Trh práce není jen zákoník práce. Patří sem i rekvalifikace, regulované technické obory, zaměstnávání zahraničních pracovníků a schopnost státu vnímat skutečné potřeby zaměstnavatelů.

Proto klademe velký důraz i na propagaci soutěží EuroSkills, CzechSkills a na mistrovskou zkoušku. Komora současně zajišťuje více než 350 zkoušek profesních kvalifikací. Pro firmu je to praktické téma: jde o to, zda dokáže včas najít nebo doplnit kvalifikovaného člověka do výroby, služeb nebo provozu a zda má zaměstnanec možnost získat potřebné kompetence ve chvíli, kdy se mění požadavky trhu.

MD: Velkým tématem je i energetika. Co v ní firmy nejvíc trápí?

ZZ: Především nejistota. Firmy potřebují vědět, s jakými náklady mohou počítat, v jakém rámci budou investovat a jestli stát dokáže zajistit podmínky pro dlouhodobou konkurenceschopnost. Energetika už dávno není jen odvětvové téma. Je to jedna ze základních podmínek fungování celé ekonomiky.

I proto jsme ji zařadili mezi hlavní priority širší iniciativy Česko na křižovatce. Chtěli jsme tím ukázat, že nestačí posuzovat jednotlivosti. Česká republika potřebuje jasnější představu o tom, co musí udělat v energetice, dopravě, vzdělávání, trhu práce nebo výzkumu, pokud chce v příštích letech obstát.

MD: Silně kritizujete i škodlivou regulaci a gold‑plating. Proč je to tak důležité?

ZZ: Protože právě tady často vzniká zbytečná zátěž, která české firmy oslabuje. Evropské pravidlo bývá samo o sobě složité, a pokud k němu stát nebo zákonodárce přidá ještě další povinnosti navíc, dostávají se české firmy do horší pozice než jejich konkurence za hranicemi. Stát má být při transpozici věcný a zdrženlivý. Nemá přidávat další regulatorní zátěž jen proto, že to je nejsnazší cesta. Má hledat takové řešení, které splní cíl a současně nezkomplikuje každodenní fungování firem víc, než je nutné. Zároveň považujeme za důležité, aby se důsledně vyhodnocovaly dopady nové regulace, aby se pracovalo s kvalitní RIA a aby se evropská pravidla do českého prostředí přenášela minimalisticky.

MD: Zmiňujete stále širší záběr Komory. Znamená to i změnu uvnitř samotné instituce?

ZZ: Ano, a je to logické. Dnešní podnikatelské prostředí je výrazně složitější než před několika lety. Vedle trhu práce a daní vstupují do hry energetika, kyberbezpečnost, evropská regulace, vzdělávání, zdravotní systém, infrastruktura i digitalizace státu. To všechno vyžaduje odborné zázemí a schopnost reagovat rychle a kvalifikovaně.

Jestli má být Komora silná i v další fázi, musí tomu odpovídat i její vnitřní struktura. Proto považuji za správné otevřít debatu o rozšíření vedení, silnějším prezidiu, širším zapojení viceprezidentů i o větším odborném aparátu — samozřejmě pokud se na tom shodne členská základna. Ne jako o formální změně, ale jako o odpovědi na realitu, na transformaci celé ekonomiky a potřebné reformy.

MD:Jaká je tedy vaše vize pro další období?

ZZ: Další směřování Komory vidím ve třech rovinách. Za prvé musíme dál důsledně hájit lepší podmínky pro podnikání a tlačit na menší byrokracii, rozumnější regulaci a lepší fungování státu. Za druhé musíme posílit odborné zázemí Komory, aby v každé klíčové oblasti nabízela skutečně respektovaný a kvalifikovaný hlas nejen tady doma, ale také na úrovni EU. A za třetí musíme ještě víc propojovat regiony, členskou základnu a odborné komunity.

Vedle toho považuji za důležité i další velké téma aktuální budoucnosti: financování a udržitelnost zdravotního systému. To bude mít zásadní dopad na zaměstnavatele, zaměstnance i veřejné finance a zaslouží si otevřenější a věcnější debatu. Chceme být u toho, chceme být aktivními spoluhráči, navrhovateli i oponenty.

MD: Proč by to mělo zajímat i podnikatele,  který řeší hlavně svou firmu?

ZZ: Protože dopad nebude abstraktní. Pokud se bude financování zdravotního systému dál odkládat, tlak se může přenést do vyšších odvodů, vyšších nákladů práce a dalších nejistot pro zaměstnavatele. I proto musí mít podnikatelé v této debatě silné a věcné zastoupení.

MD: V dubnu obhajujete mandát. Proč by vám delegáti měli dát důvěru i pro další období?

ZZ: Myslím, že jsme ukázali, že Komora umí být aktivní, věcná, užitečná a prospěšná. Posílili jsme její veřejný hlas i v oblastech, kde zatím nebyla tak silně slyšet, a přitom se podnikání a podnikatelů tyto oblasti přímo nebo nepřímo dotýkají a zásadně je ovlivňují. Máme za sebou konkrétní výsledky a víme, co je potřeba udělat dál. Nejde o to, měnit směr. Naopak. Jde o to, dotáhnout změny, které jsme začali, do hmatatelných a užitečných výsledků. Jde i o to, vrátit podnikatelům jejich respekt a vážnost. Protože bez jejich odvahy, nasazení, pracovitosti a kreativity by celý náš stát chřadl. Jednoduše řečeno, na podnikatelích záleží.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Miroslav Diro