Zdraví zaměstnanců tématem firem. Sick days i další zdravotní benefity přesto chybí většině pracovníků

Péče o zdraví zaměstnanců se pro firmy postupně mění z benefitu na nástroj prevence, který může pomoci omezovat nemocnost, dlouhodobé absence i dopady psychické zátěže.

Nabídka zdravotních benefitů přesto na českém trhu práce zdaleka není samozřejmostí. Podle průzkumu Grafton Recruitment například dny zdravotního volna nemá k dispozici zhruba polovina kancelářských pracovníků a více než 70 % zaměstnanců v dělnických profesích.

Ilustrační fotografie spokojeného smajlíka
Ilustrační fotografie

Nadstandardní lékařskou péči má k dispozici jen 12 % kancelářských pracovníků a programy na podporu duševního zdraví přibližně pětina zaměstnanců napříč obory i pracovními pozicemi.

Zdraví zaměstnanců je i otázkou fungování týmů

Zdravotní benefity mohou firmám pomáhat nejen při náboru, ale také snižovat absenci a podporovat dlouhodobou pracovní schopnost zaměstnanců. Podle OECD analýza 62 studií ukázala, že programy podporující zdravý životní styl na pracovišti mohou v průměru snížit absenci kvůli nemoci o 25 %.

Impuls k rozšiřování zdravotních benefitů může od roku 2027 přinést chystaná změna daňových pravidel. U vybraných preventivních služeb, například nadstandardních preventivních prohlídek, některých screeningů, vybraných očkování nebo souvisejících diagnostických vyšetření, se jejich hodnota nemá započítávat do limitu zdravotních benefitů a zaměstnanec z nich nemá odvádět daň. U ostatních zdravotních benefitů, například zdravotnických prostředků na předpis nebo zdravotních služeb a zboží, zůstane zachován limit ve výši jedné průměrné mzdy.

Je podpora zdraví zaměstnanců benefit, investice, nebo uznatelný náklad?

„Zdravotní benefity se postupně posouvají od doplňku k důležité součásti nabídky zaměstnavatele. Firmy si stále více uvědomují, že prevence není jen otázkou péče o zaměstnance, ale také způsobem, jak předcházet nemocnosti a výpadkům v týmech. Pro zaměstnance navíc představují konkrétní finanční pomoc v oblasti, která je pro domácnosti stále nákladnější,“ říká Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment a Gi Group.

Zdravotní volno není na trhu samozřejmostí

Jedním z nejjednodušších nástrojů, jak zaměstnancům umožnit řešit krátkodobé zdravotní potíže, jsou sick days. Jejich dostupnost se však mezi jednotlivými skupinami zaměstnanců výrazně liší. Podle průzkumu Grafton Recruitment nemá zdravotní volno zhruba polovina kancelářských pracovníků, u zaměstnanců v dělnických profesích je to dokonce více než 70 %.

 „Dva nebo tři dny zdravotního volna mohou pomoci zachytit potíže včas a zároveň omezit přenos infekcí na pracovišti. Pro zaměstnavatele jde navíc o relativně jednoduchý benefit, který může být při náboru jedním z konkrétních rozdílů oproti konkurenci,“ doplňuje Jitka Kouba.

Toxické pracoviště – Jak rozpoznat problém a začít ho řešit

Ani další benefity pro podporu zdraví nejsou ve firmách zatím standardem. Z průzkumu Grafton Recruitment vyplývá, že nadstandardní lékařskou péči má k dispozici pouze 12 % kancelářských pracovníků a programy pro podporu mentálního zdraví pětina zaměstnanců napříč obory a pracovními pozicemi. Vitaminy na podporu imunity pak dostává 20 % kancelářských a 30 % zaměstnanců v dělnických profesích.

Podnikové služby inspirují

Inspiraci, jak lze péči o zdraví zaměstnanců pojmout šířeji, nabízí sektor podnikových služeb, který v Česku zaměstnává již více než 200 tisíc pracovníků. Zdravotní benefity jsou zde dostupnější než na širším trhu práce a firmy častěji kombinují zdravotní volno s nadstandardní lékařskou péčí a podporou duševního zdraví.

Například dny zdravotního volna má zde podle průzkumu Grafton Recruitment k dispozici 72 % zaměstnanců. Potvrzuje to i průzkum ABSL mezi zaměstnavateli, z nějž vyplývá, že sick days poskytují firmy z tohoto oboru nejčastěji v rozsahu tří až pěti dnů ročně. Více než čtvrtina (28 %) pak nabízí nadstandardní zdravotní péči a 60 % podporuje duševní zdraví zaměstnanců. Vedle mindfulness programů mohou zaměstnanci využívat například profesionální psychology či kouče, často s důrazem na anonymitu služby.

Ilustrační fotografie

„Z různých průzkumů vidíme, že při výběru nové práce lidé stále více zvažují také wellbeing strategii zaměstnavatele. V našem sektoru proto vidíme posun od jednotlivých benefitů k širšímu přístupu, který propojuje zdravotní či jiné volno, prevenci, péči o fyzické zdraví i psychickou podporu,“ komentuje Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL.

Firmy ukazují, jak může péče o zdraví vypadat

Jak může takový širší přístup vypadat v praxi ukazují nejlépe příklady jednotlivých zaměstnavatelů. Vedle zdravotního volna firmy zaměstnancům zpřístupňují soukromou zdravotní péči, fyzioterapii, telemedicínu nebo dlouhodobější podporu duševního zdraví. Některé z těchto služeb navíc rozšiřují i na rodinné příslušníky.

„V Everpure dostávají zaměstnanci při každém onemocnění tři plně hrazené sick days. Pokud se necítí dobře, mohou zůstat doma i bez nutnosti administrativy a papírování. Mají také přístup k členství v soukromých klinikách pro sebe i své rodiny a k podpoře duševního zdraví v podobě až 20 terapeutických sezení ročně, ať už online, nebo osobně,“ říká Monika Krkošková, HR Director, Czech Republic, Everpure.

AI lidem práci neusnadňuje. Firmy začínají řešit nový typ psychického vyčerpání

Podobně široce pojímá zdravotní podporu také česká pobočka KBC Global Services, která kombinuje péči o fyzické i duševní zdraví a snaží se zaměstnancům zpřístupnit pomoc přímo na pracovišti i na dálku.

 „Péče o duševní i fyzické zdraví našich zaměstnanců je pro nás velmi důležitá. Zaměřujeme se proto především na prevenci, kvalitní odpočinek a dlouhodobou regeneraci. Zaměstnancům nabízíme pět týdnů dovolené a podporujeme je v tom, aby si během roku dopřáli alespoň 14 dní souvislého odpočinku. Nabízíme také konzultace s odborníkem na duševní zdraví, fyzioterapii přímo v kanceláři nebo nepřetržitý přístup k telemedicínské péči, která je k dispozici i rodinným příslušníkům. Mezi oblíbené benefity patří i plně hrazená MultiSport karta,“ říká Violeta Malár Momiroska, Chief Human Resources Officer ve společnosti KBC Global Services Czech Branch.

Investice do zdraví zaměstnanců přitom nemusí být pouze nákladem. Podle modelu studie AHCM by ve firmě s 1 000 zaměstnanci mohlo snížení nemocnosti odpovídat návratu pracovní kapacity až devíti lidí a přinést 11,5 milionu Kč dodatečného hrubého zisku firmy a 10,5 milionu Kč pro veřejné rozpočty.

Redakčně upravená tisková zpráva společnosti Grafton Recruitment Czech Republic
• Teritorium: Česká republika

Doporučujeme