English version
Znamená to, že novostavby budou muset spotřebovávat jen malé množství energie a co nejvíce využívat energii z obnovitelných zdrojů. U starších budov se má vylepšit energetická účinnost: ty nejhůře hodnocené by do roku 2030 měly dosáhnout minimálně kategorie F.
Evropská komise navrhla sladit pravidla pro energetickou náročnost budov se Zelenou dohodou pro Evropu a do roku 2050 dekarbonizovat fond budov v EU. Tento návrh usnadní renovaci obytných domů, škol, nemocnic, kanceláří a dalších budov v celé Evropě s cílem snížit emise skleníkových plynů i účty za energii a zlepšit kvalitu života milionů Evropanů. Dnešní revize směrnice o energetické náročnosti budov převádí strategii renovační vlny vypracovanou Komisí do konkrétních legislativních opatření.
Výkonný místopředseda pro Zelenou dohodu pro Evropu Frans Timmermans uvedl: „Podporou renovací obytných a dalších budov napomáháme hospodářskému oživení a vytváříme nové pracovní příležitosti. Energetická renovace navíc vede k nižším nákladům na energie a investice se tedy nakonec vyplatí. Tím, že se zaměřuje na překážky bránící renovaci a poskytuje finanční podporu pro nezbytné počáteční investice, usiluje dnešní návrh týkající se energetické náročnosti budov rovněž o zvýšení míry energetických renovací v celé EU. Zaměřuje se na energeticky nejnáročnější budovy, upřednostňuje nákladově efektivní renovace a pomáhá bojovat proti energetické chudobě.“
Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová dodala: „Budovy jsou největším spotřebitelem energie v Evropě – využívají 40 % naší energie a vytvářejí 36 % našich emisí skleníkových plynů. To je dáno tím, že většina budov v EU není energeticky účinná a stále většinou využívá energii z fosilních paliv. Musíme v této věci urychleně jednat, neboť více než 85 % dnešních budov tu bude i v roce 2050, kdy Evropa musí být klimaticky neutrální. Zlepšení našich domovů je rovněž účinnou odpovědí na vysoké ceny energií – energeticky nejnáročnější budovy v EU spotřebovávají mnohem více energie než nové nebo řádně renovované stavby. V budovách s nejnižší energetickou účinností žijí často nejzranitelnější osoby, které mají problémy platit účty za energie. Renovace snižuje energetickou stopu budov i náklady domácností za energie a současně rovněž zvyšuje ekonomickou aktivitu a tvorbu pracovních míst.“
Komise navrhuje, aby od roku 2030 měly všechny nové budovy nulové emise. Vzhledem k potenciálu rychlejších opatření ve veřejném sektoru musí mít všechny nové veřejné budovy nulové emise již od roku 2027. To znamená, že budovy musí spotřebovávat malé množství energie a v co největší možné míře využívat energii z obnovitelných zdrojů, nesmějí vypouštět na místě uhlíkové emise z fosilních paliv a musí uvádět svůj potenciál globálního oteplování na základě emisí za celý životní cyklus na certifikátu energetické náročnosti.
Další revoluce ve stavebnictví se blíží. Od ledna musí být novostavby výrazně energeticky úspornější
Pokud jde o renovace, navrhují se nové minimální normy energetické náročnosti na úrovni EU, které požadují, aby v každém členském státě bylo 15 % energeticky nejnáročnějšího fondu budov zmodernizováno tak, aby se z třídy G v certifikátu energetické náročnosti přesunuly alespoň do třídy F, přičemž u domů s nebytovými prostory by k tomu mělo dojít do roku 2027 a u domů s bytovými prostory do roku 2030. Toto počáteční zaměření na budovy s nejvyšší energetickou náročností splňuje dvojí cíl, kterým je maximalizace potenciálu dekarbonizace a zmírnění energetické chudoby.
Certifikáty energetické náročnosti poskytují veřejně dostupné informace o spotřebě energie a jsou důležitým vodítkem pro rozhodování o investicích, nákupu a pronájmu. Díky dnešním návrhům budou certifikáty energetické náročnosti jasnější a budou obsahovat lepší informace. Povinnost mít certifikát energetické náročnosti se rozšiřuje na budovy, které procházejí větší renovací, na budovy, u nichž se obnovuje nájemní smlouva, a na všechny veřejné budovy. Certifikát musí mít rovněž budovy nebo ucelené části budov, které jsou nabízeny k prodeji nebo pronájmu, a třída energetické náročnosti musí být uvedena ve všech reklamách. Do roku 2025 musí být všechny certifikáty založeny na harmonizované stupnici od A do G.
Vnitrostátní plány renovace budov budou plně začleněny do vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu. Tím se zajistí srovnatelnost a sledování pokroku a vytvoří se přímá vazba na mobilizaci finančních prostředků a zahájení potřebných reforem a investic. Tyto plány budou muset zahrnovat program ukončování využívání fosilních paliv při vytápění a chlazení nejpozději do roku 2040 a způsob přeměny vnitrostátního fondu budov na budovy s nulovými emisemi do roku 2050.
Snadnější přístup k informacím a nižší náklady pro spotřebitele pomáhají podpořit renovace. Dnešní návrh zavádí „pas pro renovaci budovy“, který vlastníkům poskytuje nástroj usnadňující plánování a postupné renovace směrem k nulové úrovni emisí. Návrh definuje „normy hypotečního portfolia“ jako mechanismus, který má poskytovatele úvěrů motivovat ke snižování energetické náročnosti jejich portfolia budov a podporovat potenciální klienty, aby zvýšili energetickou účinnost svých nemovitostí.
Komise rovněž vyzývá členské státy, aby zahrnuly otázku renovací do pravidel veřejného a soukromého financování a aby zavedly vhodné nástroje, zejména pro domácnosti s nízkými příjmy. Od roku 2027 by neměly být poskytovány žádné finanční pobídky na instalaci kotlů na fosilní paliva a členské státy mají zákonnou možnost zakázat používání fosilních paliv v budovách.
Nová pravidla podporují využívání informačních a komunikačních technologií (IKT) a inteligentních technologií, aby bylo zajištěno účinné fungování budov, a vyzývá k vytvoření digitálních databází budov. Pokud jde o mobilitu, návrh podporuje zavádění dobíjecí infrastruktury pro elektrická vozidla v obytných i komerčních budovách a vytváření více vyhrazených parkovacích míst pro jízdní kola.
Souvislosti
Revize směrnice o energetické náročnosti budov je součást návrhů Komise „Fit for 55“, jejichž účelem je plnit cíle Zelené dohody pro Evropu a evropského právního rámce pro klima. Doplňuje ostatní složky balíčku přijatého v červenci 2021 a stanoví vizi k dosažení cíle vytvořit do roku 2050 fond budov s nulovými emisemi. Jedná se o klíčový legislativní nástroj pro dosažení cílů dekarbonizace do roku 2030 a 2050: budovy v EU spotřebují 40 % energie a vyprodukují 36 % emisí skleníkových plynů spojených se spotřebou energie; vytápění, chlazení a teplá voda představují 80 % energie spotřebovávané v domácnostech.
Komise je odhodlána zmírnit energetickou chudobu. V EU je více než 30 milionů ucelených částí budov s nadměrnou spotřebou energie (alespoň 2,5krát větší než u průměrných budov), což vede k vyšším výdajům domácností za energii. Přínosy nižších účtů za energii jsou v současném kontextu vysokých cen energie ještě výraznější. Lidé žijící v energeticky nejnáročnějších budovách a lidé vystaveni energetické chudobě by měli prospěch z renovovaných a lepších budov, jakož i ze snížených nákladů na energii a byli by chráněni před dalším zvyšováním tržních cen a jejich volatilitou.
Zvýšením míry renovací vytvoří opatření obsažená v revidované směrnici místní pracovní místa, podpoří šíření inovací a malé a střední podniky. Zvýšenou intenzitu renovací je třeba podpořit odpovídající kapacitou a kvalifikovanou pracovní silou.
Spolu s dnešním balíčkem Komise zveřejnila pracovní dokument, v němž jsou představeny možné scénáře pro přechod k odolnějšímu, ekologičtějšímu a digitálnějšímu odvětví stavebnictví. Tímto dokumentem Komise vyzývá členské státy, zúčastněné strany z daných odvětví a všechny ostatní relevantní aktéry, aby se aktivně podíleli na vytváření vize pro budoucnost stavebnictví. Další informace, názory, ale také nápady na konkrétní opatření, připomínky a investice lze poskytnout prostřednictvím průzkumu EU Survey, který probíhá do 28. února 2022.
Další informace
