Obchodní příležitosti se vyskytují v oblastech technologií k redukci emisí a řešení dopadů změny klimatu, kvality vod, oběhového hospodářství i přeshraniční spolupráce. Významný podíl na vývoji zelených technologií mají i Češi.
Celkem 12 % HDP Rakouska je generováno v oblastech spojených se zelenými technologiemi. Ty vykazují dvojnásobně rychlé tempo růstu, než je průměrné tempo růstu ostatních průmyslových oborů. V sektoru pracuje více než 195 tisíc zaměstnanců. Je zároveň zaměřen na export, na němž se podílí více než 75 %. Přibližně třetina tržeb oboru environmentálních technologií pochází z oblasti odpadových technologií a recyklace. Největší podíl obratu v tomto segmentu však připadá na obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost.
ExportMag.cz: Ve světě vznikne síť ekologických učeben Archimedes s českými technologiemi
Rakousko-české senzory na monitorování vody
Pro ochranu přírody hraje důležitou roli i oblast informačních technologií s ohledem na správné monitorování ekologických systémů, sběr informací o stavu životního prostředí a vyhodnocování dat. V rámci česko-rakouského projektu s názvem „Inovativní technologie sledování vody a mikrobiologických parametrů ve vodním ekosystému“, který byl financován z kooperačního programu Interreg, byly vyvinuty senzorické systémy na online monitorování vodních systémů.
Jedním z těch hlavních byl takzvaný ropný senzor, který byl dokonce nominován na Inovativní cenu roku 2022 v Dolním Rakousku v kategorii výzkum. Tento senzor o velikosti chytrého telefonu je schopný detekovat znečištění ve vodě za pomoci odrazu UV záření. I tenká vrstva ropy ve vodě má vysoký UV reflexivní potenciál. Při promítnutí světelného paprsku na hladinu vody tak dochází k jeho odrazu. Zařízení je schopno ze spektra odrazu zjistit, zda je ve vodě přítomná ropa. Může proto ve vodě detekovat různé minerální oleje jako benzín, diesel nebo motorový olej i ve velmi malých množstvích.
Přelomová je schopnost dosáhnout výsledků bez jakékoliv nutnosti využít laboratoř. V případě nehody a jiných rizik kontaminace je přitom rychlá analýza situace a detekce znečištění klíčová. Takovýto senzor by mohl být v kombinaci s fotovoltaickým článkem namontován například na bóji a nepřetržitě tak měřit, zda se nevyskytl nějaký problém.
Vývoj vedl tým z rakouské Dunajské univerzity Krems (Donau-Universität Krems) v čele s Martinem Braindlem, vedoucím Centra pro vodní a environmentální senzoriku. V rámci projektu pak spolupracoval s týmem ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) a také Vysokého učení technického (VUT) v Brně.
Dolní Rakousko a Česko mají společnou hraniční řeku Dyji. To vytváří potřebu řešit vodohospodářské problémy společně a přeshraničně. Obě oblasti jsou navíc srovnatelné z hlediska topografie a infrastruktury, proto společná inovativní řešení nabízejí pro veřejnost, uživatele a podniky podobné výhody a navíc potenciál tvorby přidané hodnoty. Rakouský sektor zelených technologií může být současně v řadě oblastí inspirací pro české firmy a regiony, které se mohou potýkat s některými podobnými otázkami.
Zapojení vědy a výzkumu
Rakouské zelené technologie se rozvíjí enormním tempem a svůj podíl na tom má vysoké zapojení vědy a výzkumu do projektů. Příkladem je Green-Tech-Valley-Cluster v Grazu, který spojuje dohromady 300 firem a výzkumných pracovišť, z čehož 20 patří mezi technologické lídry. Pracuje v něm na 2300 vědeckých pracovníků a realizoval již na 600 zelených technologických řešení. Další klastr s podobným zaměřením je Clean Tech-Cluster (CTC) v Horním Rakousku, v jehož rámci jsou v oblastech energetiky a životního prostředí realizovány i mezinárodní projekty.
Program Interreg není jediným místem, kde se rakouské a české firmy nebo výzkumné týmy při hledání inovačních řešení mohou setkávat. Mnoho příležitostí se nabízí také ve Vídni nebo v Grazu, které jsou centry rakouských startupů. Na mapě „Green Tech Startups Austria 2024“ lze nalézt rekordních 194 nových projektů, které se věnují udržitelnému rozvoji. Startupům se daří díky silnému inovačnímu ekosystému. V uplynulém roce poskytl veřejný sektor startupům, scale-upům a spin-offům prostřednictvím Rakouské agentury pro podporu výzkumu (FFG) finanční prostředky ve výši přes 100 milionů eur.
Rakousko je velmi úspěšné i v oblasti odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. Ministerstvo pro ochranu klimatu poskytne letos na projekty v oblasti cyklického hospodářství 41 milionů eur. Dotace zahrnují například kategorie vývoj a implementace udržitelného designu a navržení výrobních procesů, produktů a jejich užívání v souladu s principy udržitelnosti, udržitelný design, výroba a recyklace textilií nebo zařízení na recyklaci a využití odpadů ze stavebnictví.
V roce 2025 vstoupí v platnost také povinné zálohování PET lahví a plechovek. V oblasti odpadového hospodářství platí pro firmy v Rakousku přísné předpisy týkající se evidenčních a ohlašovacích povinností, vytvoření koncepce nakládání s odpady, zákonných povinností likvidace odpadů a v případě společností s více než 100 zaměstnanci povinného jmenování zástupce pro nakládání s odpady.
Další šance pro české firmy
I když je rakouský sektor zelených technologií vyspělý a velmi kompetitivní, je dostatečně velký, což umožňuje najít v daném prostředí svou niku a konkurenční výhodu. Příležitosti pro české firmy se nabízí v oblastech IT řešení v kontextu lepšího monitorování, analyzování, vyhodnocování dat spojených s ochranou životního prostředí nebo v oblasti udržitelné elektromobility a s tím spojenými službami. Škodě Enyaq například patří šestá příčka mezi nejprodávanějšími elektromobily v zemi.
Klimatická změna ohrožuje cestovní ruch
Podle zprávy o klimatu (Klimabericht) stoupla průměrná teplota v Rakousku oproti roku 1980 o 2 stupně, čímž roste rychleji, než je tomu v jiných částech světa. Klimatická změna představuje velkou výzvu pro udržitelnost zejména zimní turistiky a zimních sportů. Symbolem této změny je mimo jiné tání alpských ledovců, jakož i zvýšené teploty jak v zimě, tak v létě a samozřejmě změny v tom, jak dlouho se udrží sněhová pokrývka v Alpách. Za posledních 60 let se zvýšil počet dní, kdy není sníh o 42, což má dopad zejména na oblasti s nadmořskou výškou nižší než 1500 m.
Řada lyžařských areálů se bude muset adaptovat na teplejší zimy a řada rakouských regionů bude muset přehodnotit své modely fungování cestovního ruchu, budou-li chtít, aby nedošlo k jeho poklesu. Klimatické změny mají na Rakousko dopad i v řadě dalších oblastí jako například stabilita svahů v horských regionech. Problémy spojené s erozí půdy a hornin budou v některých místech vyžadovat například preventivní stavební zásahy apod. Totéž se týká adaptace přírody (typy rostlin), dopadů na zemědělství (lepší zacházení se zemědělské půdou apod.), aktivní péče o krajinu. To všechno nevyhnutelně nutí k lepšímu managementu přírodních zdrojů.
Kvalita vod se trvale zlepšuje
Se stavem životního prostředí úzce souvisí čisté vodní toky a čištění odpadních vod. Daří se snižovat podíl nitrátů a obecně se kvalita toků a vod v Rakousku poslední léta trvale zlepšuje. Úkoly a cíle rakouské vodní politiky pokrývají tři hlavní oblasti, a to ochranu povrchových a podzemních vod, regulaci využívání vody a ochranu před povodněmi.
V květnu letošního roku byly ministerstvem zemědělství schváleny dotace ve výši 149 milionů eur, z čehož je 74 milionů eur určeno na infrastrukturu pitné a odpadové vody s důrazem na adaptace v důsledku sucha, 41 milionů eur na ochranu před povodněmi a 34 milionů eur na ekologizaci řek. Projekty, které se týkají kvality vody a protipovodňových opatření jsou spolufinancovány též spolkovými zeměmi a obcemi. Přes vysokou úroveň know-how Rakouska v oblasti ekologických technologií existují v uvedené oblasti obchodní příležitosti i pro inovativní firmy ze zahraničí.