Zemědělci vyzývají k zákazu nespravedlivých obchodních praktik

Dostat české potraviny na pulty velkých obchodů, jejichž majitelé ovládají většinu tuzemského maloobchodního trhu, je pro výrobce stále obtížnější, ukazuje průzkum Agrární komory ČR.

  • Situaci komplikují nespravedlivé obchodní praktiky, s nimiž se podle průzkumu setkala většina respondentů z řad členské základny této profesní organizace.
  • Nejčastěji popisovali odběr zboží za podnákladové ceny, příspěvek na propagaci nebo nutnost podílet se na slevové akci obchodu.

Agrární komora ČR vyzývá, aby nespravedlivé obchodní praktiky zakázala novela zákona o významné tržní síle. Vyslovila se pro to většina respondentů ve zmíněném průzkumu provedeném v druhé polovině května, do kterého se zapojilo téměř dvě stě podniků. „Objektivní důvody pro takový zákon existují. Neudržitelné podmínky pro odbyt produkce českých zemědělců, které v tuzemsku určují velké obchodní řetězce, považujeme za hlavní problém českého zemědělství,“ říká Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.

Agrární komora ČR, která sdružuje většinu malých, středních i velkých zemědělských podniků v Česku různého výrobního zaměření, si slibuje zlepšení situace od evropské směrnice o nekalých obchodních praktikách.  Česko by ji mělo podle unijního práva převést co nejdříve do národní legislativy, respektive do zmiňované novely zákona o významné tržní síle. Zákonodárci na to měli čas do začátku května letošního roku a termín nebyl splněn. Podle posledních informací by novelu zákona o významné tržní síle měla teprve v příštích týdnech řešit vláda.

Směrnice, z níž by měla novela zákona vycházet, stanovuje například povinnost kupujících zaplatit dodavatelům za zboží podléhající rychlé zkáze nejpozději do třiceti dnů po dodání. Dále posiluje práva dodavatelů při zrušení objednávky na poslední chvíli ze strany kupujícího nebo při příležitosti jiných neočekávaných změn smluvních podmínek. Současně za nekalou obchodní praktiku směrnice označuje také situaci, kdy kupující nutí dodavatele podílet se na nákladech za slevové akce. Směrnice umožňuje členským státům Evropské unie určitou míru flexibility, a dovoluje tak rozšířit minimální seznam nespravedlivých obchodních praktik podle situace v Česku.

K dalším praktikám, které podle provedeného průzkumu považují členové Agrární komory ČR za nespravedlivé, patří odběr zboží za podnákladové ceny ve vazbě na zneužití výsadního tržního postavení, příspěvek na propagaci, nutnost odebrat si zboží zpět, když jej obchod neprodal, nebo nedodržení lhůty pro fakturaci. „Typickým příkladem letošního roku byly brambory, které zemědělci baličkám prodávali za výrazně podnákladové ceny. Farmářská cena činila za první čtyři měsíce letošního roku podle dat Českého statistického úřadu průměrně 3,85 koruny za kilogram, zatímco v obchodech stály konzumní brambory ve stejném období 12,93 koruny za kilogram. To znamená, že cena základní suroviny od zemědělce se na konečné ceně pro zákazníka podílela pouze necelou třetinou. Proto se také zemědělci na jaře rozhodli alespoň částečně produkci prodat na přímo ze dvora za ceny, které jsou výrazně pod cenami běžného obchodu,“ uvádí jako příklad Doležal.

Třetina členů Agrární komory ČR sdělila, že jsou vůči ní uplatňovány nespravedlivé praktiky pravidelně. K nápravě situace pak došlo pouze podle zhruba deseti procent respondentů. Většina dotazovaných současně uvedla, že by takzvaná významná tržní síla měla být v zákoně posuzována nejen na straně obchodníků, ale také na straně jejich dodavatelů.

Zdroj: AK ČR

Pořadí nejčastěji jmenovaných praktik

  1. odběr zboží za podnákladové ceny ve vazbě na zneužití výsadního tržního postavení
  2. nutnost podílet se peněžně na slevové akci obchodu
  3. příspěvek na propagaci
  4. nutnost odebrat si zpět zboží, které obchod neprodal
  5. nedodržení lhůty pro fakturaci

Údaje o průzkumu

Průzkum probíhal od 17. do 23. května 2021 a zapojilo se do něj 191 členů Agrární komory ČR. Jednalo se většinou o prvovýrobce základní suroviny, kteří produkují obiloviny, maso, mléko, olejniny nebo ovoce. Respondenty lze téměř rovnoměrně rozdělit na střední podniky, malé podniky, mikro podniky a OSVČ, dvě procenta dotazovaných patřila k velkým podnikům.

Zdroj: Agrární komora ČR

• Teritorium: Česká republika
• Témata: Ochrana spotřebitele

Doporučujeme