English version
Je to podle něj příklad toho, kdy jde ekonomie ruku v ruce s ekologií. Společnost získala řadu ocenění. Jako vůbec první firma z oboru zemědělství získali ocenění Technologický projekt roku (v rámci soutěže Nápad roku).
Obsah videa
Odkaz se otevře v novém okně na příslušném místě.
- 00:44 – Kondice českého zemědělství
- 06:51 – Aplikace Varistar snižuje spotřebu pesticidů až o 40 %
- 14:04 – Konkurence v oblasti tzv. precizního zemědělství
- 15:50 – Agrinova Services získala několik ocenění
- 18:05 – Využití aplikace Varistar v zahraničí
To nejdůležitější, co v rozhovoru zaznělo
Podle Jana Semráda, zakladatele společnosti Agrinova Services, je české zemědělství je v relativně dobré kondici. Vyzdvihuje zejména fakt, že v posledních letech došlo k obměně mechanizace a i ti nejmenší zemědělci mají poměrně kvalitní mechanizaci. Ta umí velice dobře pracovat s tzv. precizním zemědělstvím. To znamená, že umí využívat data tak, aby efektivně fungovala.
Aplikace Varistar
Společnost Agrinova Services vyvinula aplikaci Varistar, který dokáže na základě satelitních snímků efektivně určit například potřebné dávkování hnojiv. „Aplikace je postavená tak, aby byla maximálně intuitivní a vyžadovala minimum interakce ze strany zemědělce. Jednou rovinou je analytická část, kdy jsou zemědělci schopni téměř na denní bázi sledovat satelitní snímky svých polí a vývoj kondice rostlin na polích. Druhá část je aplikační. Zemědělec řekne, že teď chce například aplikovat dusík, tady na to pole chce aplikovat v průměru 200 kg ledku s takovou a takovou variabilitou. A to je všechno, co musí říct. Aplikace se potom postará o to, aby průměrnou dávku rozmístila do jednotlivých produkčních zón pole, a aby aplikace byla maximálně efektivní,“ říká Jan Semrád.
U dusíkatých hnojiv je velkým problémem, že se dostávají do spodních vod, případně skončí ve vzduchu, pokud se odpaří v amonné formě. „U 80 % našich klientů to není o úspoře hnojiva, ale o efektivním využití dusíkatých hnojiv. Princip spočívá v tom, že se více hnojiva dá do zón, kde očekáváme vysoký výnos a naopak tam, kde nikdy nic neroste, ho dáme menší množství. Už tohle to má nesmírně pozitivní efekt na krajinu. Další věcí je, že u vybraných pesticidů snižujeme spotřebu až o 40 %,“ popisuje Jan Semrád.
Na rozdíl od některých firem, které dělají precizní zemědělství tak, že zpracují data a jejich předáním klientovi spolupráce končí, nabízí Agrinova Services tým podpory. „Máme call centrum, kam mohou traktoristi zavolat, když mají nějaký problém. Máme servisní techniky, kteří jsou schopni vyjet k tomu traktoru a případný problém vyřešit v případě, že ho neřešíme na dálku. Naši klienti dostávají ucelený balíček, tak jako by v podniku měli svého člověka, který by se tím zabýval na 100 %,“ zdůrazňuje Jan Semrád.
Společnost získala řadu ocenění
Jako vůbec první firma z oboru zemědělství získali ocenění Technologický projekt roku (v rámci soutěže Nápad roku). Semrádovu firmu si v roce 2020 vybrala Evropská kosmická agentura a nabídla ji členství v prestižním inkubátoru ESA BIC, který pod záštitou CzechInvestu pomáhá vybraným startupům s rozjezdem podnikání.
A koncem listopadu získala Agrinova Services se svým řešením Varistar cenu Impact Star v rámci soutěže Technology Fast 50 vyhlašované společností Deloitte. Jde o speciální cenu pro firmy z každé země středoevropského regionu, které vyvinuly unikátní a inovativní produkt či poskytují služby s revolučním dopadem na trh. Ocenění může získat i firma, která úspěšně propojuje významné digitální produkty či služby s pozitivním dopadem na společnost a/nebo životní prostředí.
Ambice v zahraničí
Společnost plánuje technologii využít zejména ve střední a východní Evropě. Je to z toho důvodu, že struktura i agrotechnický přístup k zemědělství je zde velmi podobný jako v České republice. Souvisí to také s tím, že jsou tady velmi podobné klimatické podmínky. První klienty má společnost na Slovensku, jedná s prvními první klienty na Ukrajině a navazuje kontakty na partnery v Polsku.
Přepis rozhovoru Martina Ziky s Janem Semrádem
Většina firem, které dnes dělají precizní zemědělství, zpracuje data na nějakém portálu, a ta data tomu klientovi poskytne: tady si je stáhni, dej si je na flešku a v té technice s tím něco udělej. A na tom to většinou skončí. My víme, že 80 % celého problému je právě s technikou, a proto máme tým podpory a techniky, kteří tu techniku řeší. Máme call centrum, kam mohou traktoristi zavolat, když mají nějaký problém.
Martin Zika: Jan Semrád, spoluzakladatel a ředitel společnosti Agrinova Services, jejíž aplikace Varistar pomáhá zemědělcům zvyšovat výnosy a současně snižovat ekologickou zátěž. Pane Semráde, vítejte v Exportním zrcadle.
Jan Semerád: Dobrý den.
MZ: Jak hodnotíte kvalitu či kondici českého zemědělství? Ať už z hlediska efektivity, to znamená nakládání s osivy, hnojivy atd., ale třeba i jeho vlivu na krajinu a životní prostředí?
JS: České zemědělství je v relativně velmi dobré kondici. Handicapem českého zemědělství je, že si s sebou nese určitou míru rigidity. Hodně slyším od různých klientů nebo od zemědělců na trhu takovou argumentaci „já to takhle dělám 30 let a dělám to dobře, protože to funguje“. Bohužel za těch 30 let tady došlo k významnému technologickému rozvoji, a to nejenom třeba v zemědělské mechanizaci či agrochemii, ale jsou to zejména i technologie, které děláme my. To znamená využití dat za posledních 10, 15 let, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie a do zemědělství začalo téct významné množství peněz z evropských dotací.
Došlo k obměně mechanizace, kdy dneska i ty nejmenší zemědělci mají poměrně velice kvalitní mechanizaci, která umí velice dobře pracovat s tzv. precizním zemědělstvím. To znamená využívat různých dat pro to, aby nějakým způsobem efektivně fungovala. Z hlediska mechanizace jsme velice dobře vybavení a teď nám chybí poslední krok, abychom tu chytrou mechanizaci přestali využívat hloupě a vdechli jí život, což jsou informace, které přináší naše společnost.
Paradoxně si myslím, že i efektivita českého zemědělství je velmi vysoká. Je to dáno tím, že tady máme větší podniky, větší půdní bloky. Je to věc, která je trendem, i když je to proti mediálnímu trendu v Německu a ve Francii. V Německu a ve Francii je zcela běžné, že dochází ke konsolidaci zemědělských podniků, slučování půdních bloků, aby byly větší a efektivnější. Je to i o tom, že před 100 lety v zemědělství pracovalo 45 procent lidí, dneska to nejsou ani 3 procenta. To znamená, že efektivita obdělávání polí musí být významně zvyšována. Ať je to větší a výkonnější mechanizací, protože nemáme tolik řidičů traktorů atd., tak zejména technologiemi, které ty velké půdní bloky umějí obhospodařovat jako individuální malá políčka a dát každé části pole to, co si zaslouží.
Možná zpátky k tomu druhému, to znamená k vlivu na životní prostředí. Když se podíváme napříč Evropou a podíváme se na množství aplikovaných látek a účinných látek v zemědělské chemii, tak paradoxně jsme na špičce Evropy v tom pozitivním slova smyslu. Aplikujeme polovinu pesticidů než v Holandsku nebo v Německu.
MZ: Trochu mě zaskočilo to, co jste teď říkal, protože bych řekl, že mediální obraz českého zemědělství je trošku jiný. Vnímáte tam ten rozpor?
JS: Určitě. Já si myslím, že mediální obraz dnes ukazuje hodně spíše negativní stránky věci nebo ty negativní příklady, kterých je pohříchu velmi málo z mého pohledu. Dovolím si tvrdit, že 80 % všech zemědělců se snaží k půdě chovat velmi rozumně a berou to jako věc, kterou chtějí předat svým dětem. Z mého pohledu ten problém souvisí trošičku s přístupem státu k půdě, kterou nebere úplně jako strategickou surovinu. Nemáme tady zákon o půdě, který by nějakým způsobem dlouhodobě řešil investice do půdy z hlediska zásobenosti základních živin, z hlediska kyselosti.
Velkým problémem je dneska pH půd. Půdy jsou velmi kyselé. To znamená, že příjem základních prvků je omezený právě z důvodu kyselosti půdy. Kdyby stát dnes nějakým způsobem více podporoval, například technologie jako je vápnění půdy, tak samozřejmě struktura půdy i její kvalita půjde dramaticky nahoru. Projeví se to na výnosech, ale projeví se to i na retenci vody v půdě, protože kyselé půdy mají výrazně nižší schopnost retence půdy.
S tím souvisí i to, o čem jsem mluvil. My jsme efektivní díky tomu, že máme velkou techniku, která obhospodařuje velké lány. Velkým problémem této techniky je tzv. utužení půdního horizontu, což je dneska markantní problém v celé střední a východní Evropě. Existují na to technologie, například hloubkové podrývání půdy, které je velice nákladné. Na druhou stranu u klientů, kteří dělají dlouhodobě hloubkové podrývání půdy, vidíme, že retence vody na polích je obrovská a řeší to schopnost zadržování vody v krajině. Dneska neexistují programy, které by podporovaly hloubkové podrývání půdy a tyto věci, které jsou nesmírně nákladné.
S tím souvisí i to, že problémem v českém zemědělství je délka nájmu. Ve chvíli, kdy vám nájemce pronajme pole na jeden rok, tak nikdo do něj nebude chtít investovat těmi nákladnými technologiemi. Půda na tom poli bude dlouhodobě degradovat. To znamená, že tady máme obrovskou příležitost pro stát, jak do toho nějakým způsobem vstoupit a tu půdu nějakým způsobem dát na úroveň veřejných.
MZ: Stát by se měl snažit víc motivovat zemědělce k tomu, aby se chovali udržitelněji?
JS: Ano, je to tak. Když se podíváme do Německa, Francie nebo Velké Británie, tak technologie, jako je třeba Varistar, jsou tam podporované v rámci tzv. ekoschémat a dotací do zemědělství. Ten, kdo provozuje technologie precizního zemědělství a variabilních aplikací, dostává nějaké subvence na provozování služeb. Jinými slovy je to motivační, aby zemědělci začali tyto technologie používat.
MZ: To, co dělá vaše společnost, tak jde tímto směrem. Můžeme si v krátkosti představit to, co dělá Agrinova Services?
JS: Jde o to, že ač si to mnoho lidí v zemědělství neuvědomuje, tak o každém jednotlivém půdním bloku máme dneska obrovské množství informací, a to i na historické bázi. Prvním a tím nejdůležitějším jsou satelitní snímky. My přesně víme, v jakém čase, na jakém poli, v jaké kondici se nacházela jaká plodina a v jakém místě. To znamená, že když vezmeme historická data, k tomu přidáme například data o osevních plánech, o výnosech a máme informace o bonitě půdy, o půdních rozborech, o odtokových liniích. To znamená o tom, jak voda na půdě funguje.
Jsme schopni udělat velmi přesný model pole, kde jsou vysokovýnosové a kde jsou nízkovýnosové zóny. Samozřejmě na to navazuje už potom celý řetězec opatření. Od řízení výsevku, kolik a jak hustého výsevku máme dát, do které části toho pole. Na to samozřejmě navazuje výživa těch rostlin, a to jak kořenová, tak i třeba listová výživa. Různé základní prvky a mikroprvky. Na to navazuje i ochrana, kdy jsme schopni samozřejmě pro každou část pole nastavit individuální plán ochrany v některých pesticidech.
MZ: Vy jste za tímto účelem vyvinuli aplikaci pro zemědělce, ze které by všechny tyto údaje měli zjistit a podle toho se potom zařídit. Můžete popsat, jakým způsobem aplikace funguje a jak jí zemědělci využívají?
JS: Aplikace je postavená tak, aby byla maximálně intuitivní a vyžadovala minimum interakce ze strany zemědělce. Má dvě roviny. Jednou rovinou je analytická část, kdy jsou schopni téměř na denní bázi sledovat satelitní snímky svých polí a vývoj kondice rostlin na polích. Druhá část je aplikační. Zemědělec řekne, že teď chce například aplikovat dusík, tady na to pole chce aplikovat v průměru 200 kg ledku s takovou a takovou variabilitou. A to je všechno, co musí říct.
Aplikace potom se postará o to, aby průměrnou dávku na tom poli nějakým způsobem rozmístila do jednotlivých produkčních zón a aby aplikace byla maximálně efektivní. To znamená, že naše aplikace připraví aplikační mapu, na dálku ji přenese do traktoru, který stojí na poli a řídí dávkování v každém místě na základě GPS souřadnic ve chvíli, kdy traktor nebo postřikovač jezdí po tom poli.
MZ: Předpokládám, že máte spočítáno, jaké můžou být úspory. Ať už z hlediska nakládání s hnojivy, ale třeba i z hlediska využívání vody atd. Já vím, že každý případ je samozřejmě trošku jiný, ale v obecné rovině? Jestli nějaká existuje.
JS: Určitě. Tohle to je věc, která je velmi zajímavá. Třeba u dusíkatých hnojiv to mnohdy není u 80 % našich klientů o úspoře hnojiva. Je to o tom, že to samé penzum hnojiva se využije mnohem efektivněji. Prostě, dá se ho víc do zón, kde očekáváme vysoký výnos a tam, kde nikdy nic neroste toho hnojiva dáme menší množství. Už tohle to má nesmírný pozitivní efekt na krajinu, protože dusíkatá hnojiva jako taková mají velký problém, že se dostávají do spodních vod, případně skončí ve vzduchu, že se odpaří v amonné formě.
To znamená, že ve chvíli, kdy my to uděláme tak, abychom dali hnojiva do zón, tak jak mají být, tak rostliny využijí maximum hnojiva pro růst a nedochází k pronikání do spodních vod a snižuje to potom takové ty zelené Želivky a zelené rybníky atd. Takže mnohdy to nemusí být o úspoře, ale jenom o efektivním využití. Druhou věcí je samozřejmě to, že třeba u vybraných pesticidů jsme schopní a máme to dnes dokázané provozními či poloprovozními pokusy, že u vybraných pesticidů snižujeme spotřebu až o 40 %, což má samozřejmě velmi pozitivní nejen ekonomický, ale i ekologický vliv. Samozřejmě, když ekonomika jde ruku v ruce s ekologií, tak je tam ta motivace i od našich klientů, aby využívali tyto technologie.
Zpátky k tomu, co tyto technologie můžou přinést. Děláme už to delší dobu a máme tady jasně deklarované výsledky od našich klientů, kdy například v letošním roce máme už výsledky od jednoho z našich klientů. Tam je nárůst zisku díky využívání komplexního portfolia našich technologií zhruba o 6,5 tisíce korun na hektar. Když si vezmeme, že v České republice je průměrný zisk na hektar v zemědělství zhruba 4,5 tisíce korun, tak my jsme schopni ten zisk více než zdvojnásobit.
MZ: Rozumím. Vy jste na začátku našeho rozhovoru mluvil o určité rigiditě v českém zemědělství. Jak zemědělci reagují na váš produkt, což je moderní technologie?
JS: Když jsme začínali s touto technologií a její propagací v České republice, tak samozřejmě naši klienti si uvědomují, že zemědělství trpí určitými problémy, které souvisí s variabilitou půdních bloků, ale nikdy nikdo nevěděl, jak to řešit. A samozřejmě, byla tam určitá míra nedůvěry. Jde o to, že nám se podařilo oslovit podniky, které jsou v tom oboru průkopníky, které se snaží nové technologie implementovat a od těchto opinion makerů se dostáváme dál do zemědělství a dovolím si tvrdit, že dnes už je naše technologie na trhu velmi respektovaná.
Samozřejmě to souvisí i s historií zemědělství u nás a nějakého historického vývoje, kdy propad lidí, kteří studovali zemědělství krátce po revoluci, byl obrovský a dneska nám v oboru chybí generace čtyřicátníků, kteří by byli schopní ty technologie absorbovat, a přitom měli ještě dostatečný drive jít dopředu zároveň s těmi technologiemi. Na druhou stranu musím říct, že se dneska setkávám s mnoha mladými lidmi v oboru, kteří chtějí ten obor někam posouvat.
MZ: Takže se to mění z hlediska budoucnosti?
JS: Určitě se to mění z hlediska budoucnosti a mám z toho velmi dobrý pocit, že i mezi těmi věkově staršími jsou lidé mladí duchem, kteří chtějí nové technologie implementovat.
MZ: Vy jste říkal, že to, čím se zabýváte, je de facto nový obor. Jaká je situace na českém trhu z hlediska konkurence?
JS: Samozřejmě, konkurence nejen na českém trhu je. Máme tady nejenom lokální firmy, ale máme i nadnárodní firmy, které se snaží dělat tyto technologie v rámci České republiky. Z mého pohledu největším problémem není ani tak dostupnost dat a jejich možnosti zpracování. Data jsou veskrze dostupná z veřejně dostupných zdrojů a může s nimi pracovat téměř každý. Největší problém dnes je implementace v praxi, a to až na úroveň traktoru.
Většina firem, které dnes dělají precizní zemědělství, tak zpracují data na nějakém portálu, a ta data tomu klientovi poskytnou: tady si je stáhni, dej si je na flešku a v té technice s tím něco udělej. A na tom většinou skončí. My víme, že 80 % celého problému je právě s tou technikou, a proto máme dneska tým podpory, máme techniky, kteří tu techniku řeší. Máme call centrum, kam mohou traktoristi zavolat, když mají nějaký problém. Máme servisní techniky, kteří jsou schopni vyjet k tomu traktoru a případný problém vyřešit v případě, že ho neřešíme na dálku.
Je to o tom, že naši klienti dostávají ucelený balíček, tak jako by tom podniku měli svého vlastního člověka, který by se tím zabýval na 100 %. Jinými slovy, já tomu říkám, že je to outsourcing precizního zemědělství od A až do Z. A jedině tak to může fungovat, protože to je opravdu ucelený a propojený koncept, který tady a ani v Evropě pořádně nikdo nenabízí.
MZ: Vy jste na trhu zhruba tři nebo čtyři roky, pokud se nepletu. Máte už na svém kontě nějaké úspěchy z hlediska různých ocenění. Získali jste, pokud mám správné informace, v soutěži Nápad roku titul Profi netechnologický projekt roku. Stali jste se členy Evropské kosmické agentury. Co podle vás za tím úspěchem stojí především?
JS: Já musím říct, že nejdůležitější u naší firmy je ten lidský potenciál. Máme skvělý tým lidí, kteří pracují, jsou motivovaní a jdeme tím správným směrem. Už v roce 2018 se naše firma dostala do celorepublikového finále Startupu roku v rámci Firmy roku, kdy jsme byli mezi deseti finalisty. V loňském roce jsme získali ocenění Technologický projekt roku v rámci Nápadu roku, což je velmi zajímavé, protože za 12 let historie této soutěže jsme byli první oceněný produkt v oblasti zemědělství. A v neposlední řadě to, co nám hodně pomáhá, je právě různá podpora. Ať jsou to granty, ať jsou to inovační vouchery, protože spolupracujeme se Středočeským inovačním centrem, kde už jsme prošli dvěma programy.
Máme aplikovaný vývoj společně s Mendelovou univerzitou, který uvádíme do praxe. Letos pro nás bylo velkým oceněním to, že si nás vybrala Evropská kosmická agentura společně s CzechInvestem do Business Incubation Centre Prague, ESA BIC. Toto je velmi prestižní společenství startupů, kde dostáváme výbornou podporu, jak v oblasti know how, jak nakládat s kosmickými technologiemi, tak i z hlediska toho, jakým způsobem dostat firmu do povědomí dál. Nejenom u nás na trhu, ale samozřejmě třeba i v zahraničí, protože ten program ESA BIC je celoevropský program.
MZ: Vy máte už z povahy té technologie nebo té služby, kterou vyvíjíte, ambice i v zahraničí. Jak to teď vypadá?
JS: Nás trošičku zbrzdil covid, ale de facto tam dlouhodobě jsou plány tyto technologie využít, zejména ve střední a východní Evropě. Je to z toho důvodu, že struktura, a i agrotechnický přístup k zemědělství ve střední a východní Evropě velmi podobný jako v České republice, takže je to jenom o využití technologií. Ono to souvisí samozřejmě i s tím, že jsou tady velmi podobné klimatické modely.
Hodně firem, které se dnes snaží dělat celosvětové aplikace pro zemědělství, nejsou schopny zohledňovat lokální podmínky v jednotlivých regionech. Klimatická změna tady je, ať chceme nebo nechceme, a my na ni musíme reagovat. A zemědělství na ni musí reagovat velmi intenzivně, jinak ta efektivita a konkurenceschopnost zemědělství zmizí.
MZ: No a kdybychom se bavili konkrétně, pokud jde o vaše působení v zahraničí, už se vám podařilo někde uspět?
JS: Máme první klienty na Slovensku. V jednání máme první klienty na Ukrajině. Navazujeme kontakty na partnery v Polsku. Nicméně je to metodou postupných kroků, takže teď ty dva trhy, které jsou logicky před námi, jsou Slovensko a Ukrajina.
MZ: Děkuji vám za rozhovor.
JS: Děkuji vám. A děkuji za tu možnost vašim divákům představit naše technologie, které možná jim na stůl přinesou levnější a kvalitnější potraviny s nižší ekologickou zátěží.
