Podle Agrární komory se s nedostatkem pracovníků potýká více než 50 procent zemědělských podniků. V létě nemá kdo sklízet ovoce či zeleninu. O něco méně problémů řeší agrární podniky při žních. Chybějící pracovní síla se ale v roce 2026 projevila i během sklizně obilovin.

Zemědělské podniky postrádají kvalifikovanou pracovní sílu dlouhodobě. V sektoru je v současnosti podle odhadů asi 5000 volných míst, tedy zhruba pět procent všech pozic v oboru. Zemědělci mají navíc ve srovnání s jinými odvětvími nízké výdělky.

Mzdy rostou pomalu, zemědělství neláká

V polovině letošního roku byl průměrný výdělek v oboru ve výši 38 400 tisíc korun hrubého měsíčně. Průměrná hrubá mzda v ČR už ale přesáhla 50 tisíc korun za měsíc.

U většiny sledovaných profesí se nástupní mzdy meziročně zvýšily jen o jednotky procent (tedy méně než činí celostátní průměr napříč obory). Například obsluha techniky si polepšila jen o 2,8 procenta a traktoristé o 2,2 procenta.

Rezort zemědělství rozšiřuje podporu poradenství pro zemědělce a potravináře

Výrazněji rostly odměny u pracovníků v živočišné výrobě. Ošetřovatelům se průměrná nástupní mzda podle portálu JenPráce.cz letos zvýšila meziročně o 14,2 procenta na 33 700 korun. Chovatelé nastupují v průměru za 32 100 korun a dojiči za 32 tisíc.

Farmy se tedy alespoň snaží během sklizně nalákat brigádníky na vyšší hodinovou odměnu, než bývá obvyklé. Aktuální nabídky se u sezónních zemědělských prací pohybují běžně kolem 190 až 200 korun za hodinu, mírně zvýšený zájem ale zdaleka nestačí pokrýt poptávku. Mladí lidé totiž dávají přednost méně náročným brigádám.

„V letních měsících v období sklizně nejvíce chybějí pomocní dělníci na manuální práce, jako je sběr úrody, třídění nebo údržba porostů. Tyto pozice tedy často obsazují brigádníci. Výrazně žádaná je také obsluha zemědělské techniky, například traktoristé, řidiči postřikovačů nebo operátoři strojů,“ shrnuje Michal Španěl, datový analytik a manažer pracovního portálu JenPráce.cz.

Farmáře trápí i generační obměna

Kromě nedostatku zaměstnanců zemědělství dlouhodobě trápí problém s generační obměnou. Asi 60 procent pracovníků v odvětví je starších 45 let a mladší ročníky práce na poli neláká, upozornil portál.

Farmáři tak čelí dvojímu tlaku – obecně chybějí pracovníci, ale především ubývá těch, kteří mají cenné zkušenosti a potřebné know-how, což ohrožuje budoucí výkonnost chřadnoucího sektoru. Řešením mohou být robotizace a automatizace včetně nástupu AI.

Bráníme půdu, ale neumíme ji využít. Česko potřebuje chytrou správu pozemků

„Automatizace a AI přinášejí českému zemědělství podmínky pro vyšší produktivitu, stabilní kvalitu a úsporu nákladů. Robotizace a automatizace navíc řeší problém nedostatku pracovníků a umožňují firmám růst bez navyšování personálu,“ shrnuje marketingová ředitelka společnosti Terms Michaela Slavíček.

„Tam, kde bylo dříve potřeba několik pracovníků na celý den práce, dnes často stačí jeden operátor s tabletem. Automatizace zásadně mění způsob orby, setí, hnojení i sklizně, a již není výsadou pouze velkých agrokoncernů, ale využívají ji stále více také malé a střední farmy,“ podotýká Michal Španěl.

Automatizace v oboru jde však velmi pomalu a zejména pro malé podniky je stále nákladnou záležitostí. Záchranný kruh farmářům by mohlo poskytnout najímání pracovníků za třetích zemí, kterých na českých polích každoročně přibývá. Česko má ovšem problém, že kvalifikovaní pracovníci chybějí na celém trhu práce.

Ukrajinci pracující v českém zemědělství pomohli po roce 2022 vyřešit nedostatek pracovní síly jen částečně. Zastávají totiž spíše pomocné práce a v zemědělství jich pracuje jen nepatrný zlomek.

Je to multioborová práce, která nemá pevnou pracovní dobu, proto je také důležité zohlednit požadavky mladých lidí na volný čas

Martin Pýcha, Zemědělský svaz ČR

Co odrazuje mladé od farmaření?

Podle nevládních organizací nestačí využívání moderních technologií, ale je nutné zvýšit atraktivitu práce v zemědělství pro mladé lidi. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy odrazuje mladou generaci její vysoká náročnost včetně časové.

„Je to multioborová práce, která nemá pevnou pracovní dobu, proto je také důležité zohlednit požadavky mladých lidí na volný čas,“ říká Martin Pýcha. S tím souhlasí i Jiří Remeš z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze. Podle Remeše vadí mladým lidem nižší platové ohodnocení, případně i život na venkově.

Od studia zemědělských oborů mladé odrazuje zmíněná náročnost, lákat by je ale mohla snadná uplatnitelnost na trhu práce. V oboru se uplatní až dvě třetiny procent absolventů s tím, že nejatraktivnější jsou programy zaměřené na zahradnictví, potravinářství a chovy zvířat. Mzdy v zemědělství sice konstantně rostou, stále jsou ale nižší než ve většině jiných oborů, navíc jde o fyzicky náročnou práci.

Farmáře navíc stále výrazněji trápí dopady klimatické změny. Zemědělské plodiny letos zatím podle Generali České pojišťovny nejvíce poškodilo krupobití a jarní mrazy. Celkové škody na plodinách dosahují za letošní rok 315 milionů korun, meziročně jsou zhruba o 35 milionů vyšší. Počet škod v živočišné výrobě letos meziročně sice mírně poklesl, finanční náklady na jejich odstranění ovšem narostly o 15 milionů na 94 milionů korun. Rostoucí náklady na provoz či umořování škod farmářům neumožňuje zvyšovat dostatečně rychle mzdy pro své pracovníky.

jap