Chilská vláda klade velký důraz na rozvoj venkova a zemědělské politiky. Země se řadí mezi největší exportéry v potravinářském průmyslu na světě. V roce 2024 tvořily zemědělské a potravinářské produkty 23 % celého vývozu země.
Ve spolupráci s CzechTrade vám přinášíme exkluzivní sektorové analýzy přímo z cílových trhů. Zaměřujeme se na obory s vysokým exportním potenciálem. Ředitelé zahraničních kanceláří CzechTrade působí v Latinské Americe dlouhodobě a poskytují komplexní podporu začínajícím firmám i zkušeným exportérům.
Jaké služby české firmy v Latinské Americe nejvíce využívají?
- Analýza trhu (monitoring konkurence a cen, dovozní a celní podmínky)
- Vyhledávání obchodních partnerů dle cílové skupiny klienta, oslovení a ověření zájmu o jeho produkty/služby
- Organizace obchodních schůzek včetně tlumočení do španělštiny
- Účast na veletrzích a výstavách (včetně kompletní organizace prezentace firmy)
- Organizace úzce profilových odborných misí do teritoria
- Rady a tipy ohledně investičních možností
- Založení místní pobočky firmy v teritoriu
- Dlouhodobá exportní asistence – průběžná dlouhotrvající individuální proexportní podpora dle potřeb firmy
Charakteristika chilského zemědělství
Geografické podmínky
Chile je geograficky zajímavou zemí, rozkládající se na jižní polokouli, která na délku měří 4 300 km a dosahuje šířky 375 km a v některých místech pouze 90 km. Chilská pohoří se rozdělují na dvě hlavní: los Andes (Andy) a la Costa (pobřežní pohoří), uprostřed mezi pohořími se pak rozkládá zemědělská a úrodná půda.
V Chile je několik podnebných pásů a každá část země je rozdílná v přístupu k zemědělství, pěstování plodin a množství srážek. Na severu se nachází rozsáhlé pouště, na jihu se nacházejí oblasti s výraznými dešťovými srážkami, zelené lesy a země se rozkládá až do drsných polárních oblastí.
V hlavním městě Santiagu de Chile je velmi sucho, prší jen několikrát za rok a Chile se díky tomu (hlavně v centrální části země) potýká s velkým suchem, které neblaze ovlivňuje nejen život obyvatele, ale hlavně ekonomiku země a především zemědělství.
Přesto je Chile jedinou latinskoamerickou zemí, která má striktní normy na kvalitu pitné vody a lze ji běžně konzumovat z kohoutku.
Celková rozloha Chile činí 75,6 milionu hektarů a více než 31,6 milionu hektarů je využíváno k zemědělství, lovu ryb nebo lesnictví. Ve skutečnosti je však každoročně využíváno aktivně pouze asi jen 2 123 943 hektarů.
Rodinné farmy
V hospodářství země hraje důležitou roli tzv. Agricultura Familiar Campesina (AFC), neboli rodinné farmy. Jedná se o více než 260 000 farem, což odpovídá 90 % celkového počtu zemědělských výrobních jednotek v zemi. Z tohoto pohledu jsou tedy rodinné zemědělské farmy zcela nejdůležitější součástí zemědělského průmyslu v Chile.
Co se týká územního rozdělení, více než 75 % těchto rodinných farem je soustředěno mezi regiony Maule a Los Lagos, největší váhu pak mají farmy v regionech Bío Bío a Araucanía. Velký rozvoj zemědělské produkce rodinných farem lze spatřit zejména v produktech, jako je zelenina k domácí spotřebě, tam AFC produkují přibližně 54 % celkové produkce.
Dále ze 40 % produkují květiny a ze 30 % vlastní vinice. Co se týká hospodářských zvířat, zde je vidět zapojení AFC nejvíce. Z 94 % obstarávají produkci spojenou s chovem koz, ze 76 % produkci medu a z 54 % zajišťují chov skotu v Chile. Více než polovina těchto rodin se řadí k jedné ze skupin původního chilského obyvatelstva.
Důležitost zemědělství
Chilská vláda klade velký důraz na rozvoj venkova a zemědělské politiky. Rozvoj (hospodářský, sociální, environmentální a kulturní) se zaměřuje také na integraci s veřejným a soukromým sektorem, dále na zapojení občanské společnosti a městských oblastí. V rámci zlepšování těchto oblastí chilská vláda vytváří tzv. Política Nacional de Desarrollo Rural.
Významná část rozlohy země je zemědělsky neobdělávatelná, 23 % rozlohy Chile zabírají pusté oblasti bez vegetace a 23,8 % pak tvoří lesy. Pouze 4,3 % rozlohy země je využíváno k zemědělství. Největší podíl zemědělské půdy na rozloze regionu mají Ñuble, La Araucanía a Maule.
Zemědělská plocha, která je certifikována pro ekologické zemědělství, se v Chile v posledních letech rozrostla a v roce 2018 dosáhla celkové rozlohy 68 tisíc hektarů. Ekologické zemědělství se sice rozmohlo po celé zemi, ale hlavní regiony, ve kterých je soustředěno, jsou v jihocentrální části země – od regionu Coquimbo po region Los Ríos.
Hlavní plodiny, které se takto pěstují, jsou hroznové víno, pomeranče, maliny, jahody, olivy, léčivé a aromatické rostliny a různé druhy zeleniny. Tyto ekologické produkty jsou v převážné míře určeny na vývoz a obsahují velkou škálu čerstvého a mraženého ovoce a zeleniny, ale také víno, olivový olej, léčivé byliny a med. Vyvážejí se do více než 80 zemí světa, přičemž hlavní destinace jsou USA, Japonsko, Velká Británie, Nizozemsko, Nový Zéland, Německo a Čína.
Export zemědělských produktů
Chile se řadí mezi největší exportéry v potravinářském průmyslu na světě. V roce 2024 tvořily zemědělské a potravinářské produkty 23 % celého vývozu země. Chile je schopno nabídnout až 970 různých produktů, které vyváží do více než 170 zemí světa, primárně do USA, Číny a Japonska.
Mezi produkty, které jsou v rámci Chile aktuálně považované za prioritní, patří například víno, ryby, čerstvé ovoce, mořské plody a maso. Přes 368 000 lidí je zaměstnáno v zemědělství nebo potravinářství. Zemědělský a potravinářský sektor tvořily v roce 2023 až 4,7 % chilského HDP a obecně patří k nejdynamičtějším sektorům celé ekonomiky. Mezi lety 2023 a 2024 zaznamenal zemědělský sektor nárůst o 9 %.
Velký význam má pro Chile vývoz čerstvého ovoce. V roce 2023 tvořilo čerstvé ovoce 6,7 % celkového vývozu ze země a zároveň 91 % vývozu ze zemědělství. Pro období leden až srpen 2024 zaznamenal vývoz čerstvého ovoce nárůst o 13,1 % ve srovnání s předchozím rokem. Navíc tento vývoz dosáhl historicky nejvyšší úrovně. Rekordní výsledky zaznamenaly také třešně (+26 %), švestky (+40 %) a kiwi (+13 %). Vývoz vzrostl také u hroznového vína (+17 %), jablek, borůvek (+21,4 %), citronů, nektarinek (+25 %) a broskví (+25 %).
Vláda se soustředí na potenciál potravinářského průmyslu, který by pro ekonomiku země mohl být (zejména po pandemii covidu-19) klíčovým. Sám bývalý prezident země Sebastián Piñera v tomto smyslu zřídil také nové ministerstvo zabývající se mimo jiné právě zemědělským a potravinářským průmyslem (Ministerio de Agricultura, Alimentos y Desarrollo Rural).
Zemědělský a také potravinářský průmysl sehraje jednu z hlavních rolí v budoucím ekonomickém rozvoji země, hlavně co se týče zlepšení technologického vybavení a rozšíření nabídky produktů. Chile je vývozní jedničkou hned v několika zemědělských produktech potravinářského průmyslu:
- ovoce
- sušené plody
- mořské výrobky
- víno
- mléčné výrobky
- maso
Čerstvé ovoce
Chile je jedním z hlavních světových pěstitelů a vývozců čerstvého ovoce. Chilské ovoce je známe pro svou vysokou kvalitu. Aktuálně je Chile jedním z největších vývozců borůvek, nektarinek, třešní, jablek a švestek na světě. Představuje asi 60 % celkového vývozu na jižní polokouli.
Největšími výhodami pro pěstování kvalitního ovoce na chilském území je hlavně jeho poloha a výhodné obchodní smlouvy a také komparativní výhoda v ročních obdobích, kdy hlavní odběratelé mají zimu a v Chile v té době vrcholí léto. Kromě výše zmíněného ovoce se ze země vyváží také kiwi, avokádo, broskve, pomeranče, citrony, klementinky a také je velmi významným vývozcem hrušek.
Chilské ovoce si buduje dobré jméno na světovém trhu díky své kvalitě a chuti. Podle generálního ředitele chilské proexportní organizace ProChile je úspěch dán také výsledkem spolupráce veřejného a soukromého sektoru, prohlubování mezinárodních obchodních dohod a úspěšné propagace chilských produktů na světových trzích.
V roce 2023 se vyvezlo 3,2 milionu tun čerstvého ovoce v celkové hodnotě přes 8 milionů amerických dolarů. Hlavní destinací, kam je čerstvé ovoce vyváženo, je USA (celkem 39,6 % hodnoty vývozu), kam se dováží především hroznové víno, třešně, jablka a mandarinky. Dále následuje Čína, kam proudí především třešně, švestky, hroznové víno a nektarinky.
Největší podíl na zemědělských vývozech tvoří třešně (33 %), hroznové víno (13 %), jablka (7 %) a borůvky (5 %).
Sušené plody
Za posledních několik let se staly sušené plody důležitou vývozní položkou v Chile. Hlavními produkty, které se v tomto směru vyvážejí do světa, jsou vlašské a lískové ořechy a mandle. Aktuálně je Chile hlavním vývozcem sušených plodů na jižní polokouli.
Sušené plody se vyvážejí primárně do Indie (31,5 %), Itálie (18,7 %) a Turecka (18,3 %). Hodnota vývozu sušených plodů mezi lety 2022 a 2023 vzrostla o 11,1 %. Velký nárůst zaznamenal vývoz do Spojených arabských emirátů pro lokální spotřebu i reexport do dalších zemí regionu díky přítomnosti chilských delegací na tamějších veletrzích.
Do ostatních zemí se vyváží také sušené ovoce. Za první čtvrtletí roku 2023 narostl jeho vývoz o 22 % v porovnání s rokem 2023. Aktuálně se sušené ovoce vyváží především do Číny (19,2 %) a USA (10,4 %). Významný je vývoz sušených švestek, který dosáhl téměř 11 835 tun za leden a únor roku 2024. Hlavními destinacemi pro vývoz sušených švestek jsou Čína, Polsko, USA a Mexiko.
Mořské produkty
Díky dlouhému a velmi členitému pacifickému pobřeží je Chile jedním z hlavních světových vývozců mořských produktů. Hlavními položkami exportu, které jsou vyváženy z Chile, jsou losos, pstruh, makrela, treska, mořští ježci, mušle, štikozubci a sépie. Více než 260 chilských produktů je vyváženo do více než 100 zemí světa. Chile je hlavním světovým vývozcem lososa a zpracovaných filetů. Ty distribuuje celkem do 75 zemí světa.
Hodnota vývozu mořských produktů za první polovinu roku 2024 sice zaznamenala mírný pokles o 4,3 % oproti roku 2023, ale v porovnání s průměrem předcházejících let 2019 až 2023 se jednalo o zvýšení o 15,4 %. Zato ale množství vývozu za prvních šest měsíců roku 2024 dosáhlo 918 000 tun, což představuje zvýšení o 0,82 % oproti roku 2023.
Nejrychlejšího růstu exportu dosáhl chov ryb, který se meziročně zvýšil o 78 % v množství a o 48,1 % ve finanční hodnotě. Největší podíl dosahující 73,8 % zaujímá chov lososů, dále 16 % tvoří ostatní ryby, 5,8 % měkkýši a dále chaluhy a korýši. Z konkrétních druhů jsou nejdůležitější losos atlantický, losos pacifický, makrela a slávky. Z těchto produktů vzrostl export za poslední rok u lososa pacifického a makrely. Ryby se vyváží nejčastěji jako mražené (56,3 %), chlazené (17 %) nebo jako rybí moučka (15,6 %). Největšími odběrateli ryb jsou země asijsko-pacifického hospodářského společenství, dále USA, Kanada, Mexiko, země Mercosuru a Evropská unie.
Lososi jsou po mědi druhým nejvýznamnějším vývozním artiklem Chile a tvoří 16,2 % hodnoty chilského netěžebního exportu. Jejich chov je soustředěn v regionech Los Lagos, Aysén a Magallanés. V roce 2023 se losos se nejvíce vyvážel do USA (32,7 %), Japonska (17,7 %) a Brazílie (17,6 %). Chile je za Norskem druhým největším producentem lososů na světě a produkuje až 25 % světové produkce.
Chile je se svými geografickými podmínkami a dlouhým členitým pobřežím, především na jihu země, ideální zemí pro chov lososů. Chov lososů má však i své kontroverze, neboť se silným růstem tohoto odvětví a přechodem na masivní chovy je zasahováno více a více chráněného území na jihu země. Konkrétními následky je kontaminace řek a fjordů v Patagonii a ničení tamějšího ekosystému. V současnosti probíhají snahy učinit chov lososů udržitelnějším a využívat při něm méně antibiotik a pesticidů.
Víno
Chile je šestým největším producentem vína na světě a čtvrté s největším vývozem. V rámci Latinské Ameriky obsazuje v obou kategoriích první příčku. Rozloha vinic v zemi dosahuje aktuálně 130 tisíc hektarů a potenciál jejich produkce se odhaduje na 1,2 miliardy litrů vína za předpokladu dobrých klimatických podmínek.
Největší vývozci vína jsou chilské regiony Maule, Libertador Bernardo O’Higgins a metropolitní region, kde se nachází až 72 % rozlohy všech vinic v zemi. Ty produkují dohromady celkem 92,2 % celkové chilské produkce. Hlavními chilskými odrůdami vín jsou Cabernet Sauvignon, Carmenére, Syrah, Pinot Noir, Sauvignon Blanc, Chardonnay.
Přestože je Chile významným producentem i exportérem, produkce vína je meziročně proměnlivá, v roce 2023 se vyprodukovalo 1,1 miliardy litrů vína, což je pokles o 11,4 % oproti roku 2022. V posledních 10 letech byl nejúspěšnější rok 2021. V srpnu 2024 se produkci vína opět dařilo a v tomto měsíci dosáhla produkce 75,9 milionu litrů v hodnotě 112,6 milionu dolarů, což představuje meziroční zvýšení objemu o 32,4 % a hodnoty 7 %. Mezi lednem a srpnem 2024 vzrostl export v objemu o 17,3 % a v hodnotě o 5,2 % oproti stejnému období v roce 2023.
Za stejné období se v roce 2021 exportovalo o 0,2 % více šumivých vín než za stejné období minulý rok. Celkem se tohoto typu vína exportovalo 1,3 milionu litrů za 5,1 mil. USD. Vín v láhvích o objemu větším než 2 litry, ale menším než 10 litrů bylo exportováno 9,2 milionu litrů za celkem 17,3 mil. USD v tomto období. Tím se zvýšil vývoz za prvních pět měsíců roku 2021 o 13,7 % vzhledem ke stejnému období za předchozí rok. Nakonec sudové víno zaznamenalo export 139,5 milionu litrů za 121 mil. USD.
Mléčné produkty
Díky příhodné geografické poloze je Chile vhodnou zemí pro produkci mléčných výrobků. Většina společností, které se výrobou mléčných produktů zabývají, jsou střední a menší podniky. Ty se nacházejí především v regionech Los Lagos (což je hlavní region pro zpracování mléka a tvoří až 46 % chilského trhu s touto komoditou), dále regiony Los Ríos (30 %) a Bio Bío či Araucanía společně s metropolitním regionem.
Hlavními produkty, které Chile vyváží, jsou především kondenzované mléko, mléko v prášku, sýr, máslo nebo manjar. Existuje také asociace producentů těchto výrobků.
Chile má velmi vyvinutou oblast produkce mléčných výrobků. Na trhu je více než 4 500 obchodníků. Země disponuje zhruba 1 milionem hektarů farem a více než 500 000 krav určených pro produkci mléka. Dále má Chile skoro 27 velkých mlékáren a asi stovku menších a malých mlékáren.
Produkce a zpracování mléka v roce 2022 dosáhlo 2 398 milionů litrů, z čehož největší část tvořilo samotné mléko (459 milionů litrů), mléko v prášku (74 tisíc tun), sýry (117 tisíc tun) a jogurty (227 milionů litrů). Mezi lety 2022 a 2023 zaznamenaly největší nárůst kategorie manjar (+9,5 %), syrovátka (+9,2 %), mléko (+5,5 %), sýry (+3,5 %) a máslo (+2,3 %).
Celková hodnota exportu těchto produktů v roce 2023 dosahovala 226 milionů dolarů. Co se týká exportu jednotlivých kategorií, největší hodnotu tvořily kondenzované mléko (61 milionů dolarů), sýry (33,9 milionu), mléko v prášku (25,1 milionu), dětská výživa (21,9 milionu), syrovátka (18 milionů) a manjar (13,7 milionu).
Největší část exportu putovala do Spojených států amerických (22,5 %), dále do Spojených arabských emirátů (15 %), Mexika (13,6 %), Peru (8,4 %), Kolumbie (6,4 %), Kostariky (5 %), Bolívie (2,8 %), na Kubu (2,7 %) a do Hondurasu (2,4 %).
Maso
V Chile byly do masného zpracovatelského průmyslu zavedeny nejnovější technologie, které dovolují zemi posunout mezi sofistikovanější výrobce a vývozce masných produktů. Navíc má Chile rozvíjející se kapacitu být v tomto smyslu konkurencí pro další země ve světě. Nejvíce masných produktů, které Chile produkuje, jsou hovězí, skopové, vepřové a kuřecí maso.
V roce 2023 byla celková produkce masa v zemi 1 546 000 tun, zatímco domácí konzumace dosáhla 1 605 000 tun. Vývoz masa dosáhl 453 000 tun a dovoz pak 477 000 tun. Z celkového vyprodukovaného množství zaujímalo nejvíce kuřecí maso (44 %), vepřové (37,5 %), hovězí (12 %) a dále krůtí (4,5 %).
V posledních letech roste především produkce kuřecího a vepřového. Největší podíl na exportu tvoří vepřové (59 %), které také zaznamenalo největší nárůst v posledních letech. Dále následuje kuřecí (23 %), které oproti roku 2022 pokleslo, hovězí (9 %) a krůtí (6 %). Chile se v roce 2023 umístilo jako pátý největší exportér vepřového a u drůbežího je na 13. pozici.
Zelenina
Každoročně je v Chile pěstována široká škála zeleniny, pod širým nebem, ale také ve sklenících na celkové ploše 77 000 hektarů. Tato produkce je určená pro spotřebu (mražené potraviny, dehydrované potraviny, konzervy a džusy) na národním, ale také mezinárodním trhu.
Hlavní druhy zeleniny, které se v Chile pěstují, jsou následující: hlávkový salát, cibule, rajčata a mrkev. Dalšími plodinami jsou kukuřice, rajčata, artyčoky, zelené fazole, chřest a pepř. V roce 2018 dosáhla celková plocha pro produkci zeleniny 77 220 hektarů.
Velkou výhodou je pěstování zeleniny v celé zemi. To umožňuje mít neustále k dispozici tyto produkty prakticky po celý rok. Mezi regiony Coquimbo a Maule je koncentrováno 85 % celkové produkce. Regiony Arica a Parinacota jsou charakteristické zásobováním v období podzimu až zimy, zatímco oblast Norte Chico je specializovaná na jarní zásobování. Střed země má nejvyšší produkci, která zásobuje většinu trhu v zemi. Jižní část Chile, která je charakteristická svým klimatem, opět zásobuje chilský trh určitým druhem zeleniny v určitých ročních obdobích.
Včelařství
V posledních deseti letech zaznamenalo včelařství v Chile velký vzestup. V roce 2022 bylo zaregistrováno více než 1 404 000 úlů v zemi. Více než 10 500 včelařských farem, které se aktuálně v zemi nacházejí, jsou nejčastěji rozmístěny v regionech Parinacota až po Patagonii. O produkci medu se stará druh speciálních chilských včel, které jsou přítomny v ekosystému od severu po jih země a taktéž se nachází v oblasti Pacifiku a v pohoří And.
Hlavním produktem včelařství v Chile je samozřejmě med. V roce 2022 se vyvezlo 4 100 tun medu v celkové hodnotě 16,8 milionu dolarů. Hlavními exportními trhy v tomto případě jsou pro Chile země EU, primárně Německo, kam proudí až 78 % exportovaného medu, dále Francie (4,5 %) a Španělsko (2,6 %). Ze zemí mimo EU jsou to pak Spojené státy (11,5 %) a Švýcarsko (1,1 %). Podle oficiálních zdrojů tvořil export chilského medu v roce 2017 až 5 milionů tun v ceně 16 milionů USD. V roce 2018 už to bylo 8,4 milionu tun za 29 milionů USD. Od té doby export klesal, následně opět rostl až do roku 2022.