Čeští a evropští zemědělci se bouří. Trápí je dohoda o zóně volného obchodu mezi EU a jihoamerickými zeměmi, kvůli které se bude moci dovážet do Unie větší množství potravin v bezcelním režimu.

Tuzemským farmářům vadí také návrh Evropské komise na léta 2028 až 2034, který počítá se snížením dotací o 22 procent. Navíc mají oprávněné obavy, že bude po započtení inflace propad ještě výraznější.

Podle každoročního interního průzkumu Zemědělského svazu ČR loni české agropodniky skončily se ziskem ve výši 9,7 miliard korun. „Meziročně je tento zisk téměř dvojnásobný,“ připomíná předseda svazu Martin Pýcha.

V uplynulých letech přitom české zemědělské firmy spíše stagnovaly, nebo jim zisk klesal. Blýská se tedy na lepší časy? Podle Pýchy není důvod k přílišnému optimismu. Rok 2024 byl totiž pro zemědělce nejhorší za poslední dekádu. Loňský nárůst byl tedy z nižší srovnávací základny. „Navíc se porovnávají ceny bez započtení inflace, reálné zisky tak byly nižší,“ dodává šéf svazu.

SP ČR dohodu s Mercosur chválí: Klíčový krok pro diverzifikaci obchodních vztahů

Podle jeho slov se situace v posledních dvaceti letech výrazně nemění. Inflace navíc údajně „spolkla“ polovinu reálné hodnoty hospodářského výsledku.

Například před 22 lety (v roce 2004) byl čistý zisk 8,5 miliardy korun, což je jen o 1,2 miliardy korun méně než letos. Reálné příjmy (v přepočtu na dnešní ceny) tak byly tehdy výrazně vyšší než dnes.

Co pomohlo k loňským číslům?

Farmáře loni držela nad vodou zejména živočišná výroba. Cena jatečního skotu narostla ve srovnání s rokem 2024 o 26 procent, mléko pak zdražilo o 17 procent. Cena kuřat se loni zvýšila o pět procent.

Naopak ceny v rostlinné výrobě klesaly nebo stagnovaly. Levnější byly zejména brambory, a to o 23 procent, ječmen pak zlevnil o osm procent. Potravinářská pšenice byla dražší, ale jen o šest procent.

Podle Českého statistického úřadu dosáhl loni tzv. podnikatelský důchod, kam se započítávají i mzdy hospodařících fyzických osob v zemědělství 21,2 miliardy korun.

Nejhorší situace byla tradičně v cukrovarnictví, které už v tuzemsku prakticky zaniklo. Ceny cukrové řepy se v roce 2025 propadly skoro na polovinu (v roce 2025 782 korun za tunu). Zavřel kvůli tomu mimo jiné jeden z posledních českých cukrovarů v Hrušovanech nad Jevišovkou.

Unijní rozpočet pro zemědělce se po uzavření dohody s jihoamerickými zeměmi navýší o desítky miliard eur. Podle Pýchy to ale nestačí a nárůst by měl být razantnější.

Produkce zemědělců ze států Mercosur navíc podle Zemědělského svazu ČR ohrozí právě ty komodity, jimž se v Evropě aktuálně daří. Farmáře ze zemí sedmadvacítky straší zejména dovoz levného hovězího nebo drůbežího masa.

Dohoda mezi EU a Mercosur přinese přísnější ochranná opatření pro zemědělství

 „Jenom zákazem klecových chovů drůbeže, který začne platit od příštího roku, se sníží produkce vajec vzhledem k nákladům o 15 až 20 procent,“ připomněl Pýcha další z problémů, který trápí české zemědělce.

Evropští farmáři protestují ve Štrasburku

Tisíce zemědělců z celé Evropy se 20. ledna sjíždějí do Štrasburku. Chtějí tam vyjádřit svůj hlasitý nesouhlas se zmíněnou obchodní dohodou. Pakt se zeměmi Mercosur schválila Rada EU i Evropská komise, ale ještě neprošel Evropským parlamentem.

Podle Agrární komory ČR chtějí farmáři protestní akcí upozornit na to, že „výměna levných dovozů hovězího masa, drůbeže či cukru za exportní výhody pro automobilový průmysl představuje vážné ohrožení potravinové bezpečnosti celé Evropy.“

Česká agrární komora protest podporuje a vyzvala své členy k účasti. Evropští farmáři proti plánované dohodě a aktuální zemědělské politice EU protestovali ve Štrasburku už loni. Naposledy se sešli 18. prosince v Bruselu, kde se proti zóně volného obchodu vyjádřilo přibližně deset tisíc farmářů ze všech členských států, což je největší protest zemědělců od 90. let.

„Je nepřijatelné, že evropští úředníci zůstávají hluší a slepí k varování tisíců zemědělců z celé Evropy, že uzavření obchodní dohody EU–Mercosur postupně zlikviduje evropský trh s kvalitními potravinami, který nemá ve světě obdoby. Doplatíme na to nejen my jako dodavatelé zemědělských komodit a výrobci potravin, ale i samotní spotřebitelé. Proto znovu vyrážíme do ulic, abychom jasně dali najevo, že s takovou zemědělskou politikou nesouhlasíme a není v našem zájmu,“ shrnuje Jan Doležal, prezident Agrární komory České republiky a viceprezident COPA.

Evropský parlament ovšem nedávno schválil ochranné mechanismy pro dovoz zemědělských produktů spojené se zmíněnou dohodou. Opatření předpokládají pozastavení celních výhod, pokud nebudou splněny standardy EU.

Podle některých odborníků jsou tedy obavy zemědělců liché (alespoň, pokud jde o kontrolu kvality potravin). V praxi totiž platí, že pokud se dovoz konkrétního zemědělského produktu považovaného za citlivý zvýší v průměru o pět procent za tři roky, může EU zahájit šetření s cílem posoudit možné pozastavení výhod. Ochranná opatření mají být uplatněna i v případě, že dovoz zemědělských produktů z Mercosur nebude splňovat výrobní normy EU.

Pokud dohoda skutečně vstoupí v platnost, je nezbytné zajistit účinnou ochranu evropského trhu a evropských výrobců potravin

Agrární komora ČR

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a jihoamerickým uskupením Mercosur, které sdružuje Argentinu, Brazílii, Paraguay a Uruguay, podle komory fakticky otevírá evropský trh levným a podle zemědělců i méně kvalitním potravinám. Především jde o hovězí maso, drůbež a cukr.

„Potraviny z těchto zemí nemusejí splňovat vysoké evropské standardy jakosti ani požadavky na výrobní proces. V Jižní Americe se například běžně používají antibiotika, růstové hormony či pesticidy, které jsou v Evropské unii dlouhodobě zakázané,“ zmiňuje Agrární komora,.

To podle evropských i českých farmářů vytváří nerovné podmínky na trhu a může vést k útlumu evropské kvalitní produkce. V případě, že dohodu schválí Evropský parlament, chtějí farmáři tlačit na důsledné kontroly. „Argumenty, že jihoamerické dovozy v omezeném množství nemohou evropský trh zásadně ovlivnit, neobstojí. Zkušenosti například s levnými dovozy cukru z Ukrajiny, které vedly k výraznému propadu cen, ukazují opak,“ dodává Doležal.

Jakub Procházka