ČNB přesto zpřísňuje měnovou politiku, protože se obává stále silnějšího tlaku na zvyšování cen. Banka v červnu zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta.

O zpřísnění měnové politiky rozhodla ČNB poprvé od června 2022. V květnu byla přitom meziroční inflace v tuzemsku vyšší, ceny oproti loňskému květnu narostly o 2,1 procenta.

Potraviny zlevnily, dražší jsou alkohol či tabák

V meziročním srovnání se v červnu nejvíce zdražovalo ve službách (doprava, stravování a ubytovací služby). Výrazně se zvýšily také ceny alkoholu a tabáku (4,3 %). Potraviny a nealkoholické nápoje naopak za rok zlevnily o 1,3 procenta. Ceny zboží klesly o 0,8 procenta, za služby platí Češi naopak více než dvanácti měsíci.

„Hlavní příčinou nečekaně nízké červnové inflace byly potraviny. Ty vykázaly meziměsíční zlevnění o 1,3 procenta, což je na tuzemské poměry velmi neobvyklé, když v červnu jejich ceny tradičně spíše zhruba stagnují. Pokud bychom právě potraviny od celkového výsledku odmysleli, činila by meziroční inflace 2,6 procenta,“ připomíná analytik společnosti Investika Vít Hradil.

ČNB po čtyřech letech zvýšila sazby. Bojí se zadlužování a tlaků na inflaci

Ceny potravin už podle ekonoma v dalších měsících výrazně klesat nebudou. „Navíc je nutné vést v patrnosti, že oficiální hodnotu inflace stále snižuje i administrativní zásah v podobě převedení poplatků za obnovitelné zdroje energie na stát, který českou inflační statistiku opticky zlepšuje o několik desetin procentního bodu,“ doplňuje Hradil.

Obavy ekonomů spočívaly především v tom, že může inflaci zvýšit výrazné zdražení pohonných hmot v souvislosti s válkou USA s Íránem. Efekt přechodného zdražení nafty a benzínu na celkový index spotřebitelských cen byl ale v uplynulých měsících minimální.

Podle ekonoma jsou červnová čísla relativně optimistická, situace ale není růžová na trhu s nemovitostmi. „Nemovitostní trh, kde ceny stále rostou varovně, zůstává vysloveně problematický. V souhrnu nicméně hodnotíme červnová data pozitivně. Samotnou meziroční hodnotu 1,5 procenta bychom brali s rezervou, nicméně i detailnější pohled naznačuje, že s výjimkou nemovitostí vykazovala inflace uklidňující tendence,“ dodává ekonom.

Inflace je stále zkreslována „náhodnými“ vlivy směrem dolů, „skutečná“ inflace zůstává zvýšená.

Vít Hradil, Investika

Investika předpokládá, že se letos bude meziroční inflace pohybovat kolem dvou procent a na konci roku se může zvýšit až na 2,5 procenta. Žádný dramatický vývoj nelze očekávat.

Vyšší inflace? Analytici predikovali jiná čísla

„Červnová čísla jsou mnohem nižší, než se kterými počítala analytická obec. Podílel se na tom zejména pokračující pokles cen potravin a také pohonných hmot,“ shrnuje analytik Raiffeisen Bank Martin Kron.

Česká národní banka přitom v červnu (při zvýšení sazeb) varovala před rostoucími inflačními tlaky, což byl důvod, proč zpřísnila měnovou politiku. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla přispívá k růstu množství peněz v ekonomice „zrychlující úvěrová aktivita i dluhové financování vyšších veřejných výdajů“.

Dalšími proinflačními faktory jsou podle guvernéra napjatý trh práce, rychlý růst mezd, vyšší spotřeba domácností a zdražování nemovitostí. Upozornil také na ceny služeb, které tvoří významnou část jádrové inflace.

Prognóza: Geopolitické napětí přibrzdí českou ekonomiku jen mírně, příští rok by měl růst zrychlit

Centrální banku podpořil i Martin Kron. „Z pohledu ČNB se logicky mnoho nemění, když inflaci táhnou dolů volatilní složky, které mohou rychle otočit směr. Ostatně nám to ukázal tento týden. Příměří na Blízkém východě je v ohrožení, což se projevilo nárůstem ceny ropy Brent na světových trzích až o 10 procent,“ připomíná analytik.

V podobném duchu se vyjádřil i člen bankovní rady Jakub Seidler, tudíž návrat ke snižování úrokových sazeb můžeme podle Krona vyloučit. „Naopak vzhledem k pokračujícím domácím cenovým tlakům nelze vyloučit ani dodatečné zvýšení úrokových sazeb v tomto roce,“ doplňuje Kron.

Kovanda: Restriktivní politika ČNB a opatření vlády drží inflaci na uzdě

Podle ekonoma Lukáše Kovandy je červnový výsledek (1,5 procenta) příznivý a kromě restriktivní měnové politiky se na něm podílejí i letošní opatření Babišovy vlády. To je ovšem v rozporu s názory členů bankovní rady, kteří naopak vidí ve zvyšujícím se zadlužování riziko a živnou půdu pro zvyšování spotřebitelských cen.

Podle Kovandy má stále silný protiinflační efekt zmiňované převzetí plateb za podporované zdroje energie (POZE) státem. „Domácnosti letos tento poplatek nehradí přímo v cenách elektřiny, což se okamžitě promítá do indexu spotřebitelských cen. Česká národní banka odhaduje, že toto opatření snižuje letošní inflaci přibližně o 0,4 procentního bodu. Bez něj by tedy červnová inflace nečinila 1,5, ale přibližně 1,9 procenta,“ připomíná Kovanda.

Motorová nafta má podle oficiálního spotřebního koše ČSÚ váhu 12,269 promile, tedy 1,2269 procenta spotřebitelských výdajů domácností.

Lukáš Kovanda, ekonom

„Náklady ale pouze změnily svého plátce. Místo domácností a podniků je nyní hradí stát, tedy daňoví poplatníci nebo budoucí generace prostřednictvím vyššího veřejného dluhu,“ upozorňuje ekonom.

Druhým měřitelným opatřením je podle Lukáše Kovandy dubnové snížení spotřební daně z motorové nafty. To zlevňuje litr nafty včetně DPH zhruba o 2,35 koruny.

„Podle údajů Českého statistického úřadu činila průměrná červnová cena nafty přibližně 37 korun za litr, bez daňového opatření by tedy dosahovala zhruba 39,35 koruny,“ domnívá se Kovanda. Ministerstvo financí ale nedávno oznámilo, že 20. července regulační opatření končí a zvýší se i spotřební daň. V dalších měsících tak efekt vládních regulací zmizí a inflace se může mírně zvýšit.

Jakub Procházka