Na rozdíl od většiny ostatních regionů Česka se dokázal Zlínský kraj v posledním čtvrtstoletí přiblížit Německu a dalším vyspělým zemím. Díky své podnikatelské DNA, zakořeněné už v éře první republiky, má Zlínsko velký potenciál.

Aby jej ale naplno využilo, potřebuje více inovací a investic. Prostor pro ně by mělo vytvořit uvolnění od nadměrné byrokracie a regulací. Shodli se na tom řečníci regionální konference Krajské hospodářské komory Zlín ze série Kraje na křižovatce.

Jak nezůstat stát na křižovatce a vydat se k prosperitě

„V tomto kraji jsou podnikavost i schopnost vytvářet podmínky pro dobrý život dobře zakořeněné, což je podle mě dobrý vstupní bod k tomu, aby Zlínský kraj nestál na křižovatce, ale vydal se po dálnici směrem k ještě vyšší prosperitě,“ řekl v úvodní prezentaci hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Navrátil ve své prezentaci upozornil, že budoucnost prosperity regionů určují megatrendy – zejména nástup umělé inteligence, demografické změny a schopnost vzdělávacího systému připravit lidi na nové profese. Podle něj se Zlínský kraj může opřít o podnikavost, kvalitní životní prostředí i schopnost firem hledat nové příležitosti. Významný potenciál vidí v období stárnutí populace v Česku i Evropě v oblasti zdravotnictví a lázeňství, tzv. silver economy, a v technologických inovacích, které mohou posílit konkurenceschopnost regionu.

TIC Zlín spouští projekt „Kraje bez hranic – služby bez hranic“. Podpoří příhraniční regiony

Robotizujte, zaměstnanci nebudou

„Robotizujte, zaměstnanci nejsou a ani nebudou,“ vyzval kraj ekonom, který patří k nejcitovanějším expertům současnosti v českých médiích. Připomněl, že Evropa sama na svém vnitřním trhu udržuje netarifní bariéry odpovídající 45 % clu u zboží a dokonce 110 procentům u služeb. Podle Navrátila by jen odstranění těchto bariér, převážně v podobě národních a evropských regulací přineslo evropské ekonomice růst o sedm procent HDP.

Na jeho vystoupení navázal prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček, který představil legislativní iniciativu na snížení administrativní a byrokratické zátěže podnikatelů Byrokratický detox a deklaraci na její podporu, tzv. Blanickou výzvu. Zdeněk Zajíček v této souvislosti připomněl myšlenku rakousko-amerického ekonoma Ludwiga von Misese, že pokrok je přesně to, s čím předpisy a nařízení nepočítají a nevyhnutelně tedy stojí mimo okruh byrokratických aktivit.

„Pokud někdo spoléhá na to, že domácí nebo evropský byrokratický aparát bude sám od sebe inovovat nebo odstraňovat zbytečné regulace a byrokracii, tak mu na rovinu říkám, že se nedočká. Tohle je věc, kterou si musíme vynutit zvenčí a získat pro to politiky,“ vyzval prezident Zajíček účastníky k podpoře iniciativy Hospodářské komory, která navrhuje systémové řešení nadměrné regulatorní a byrokratické zátěže.

Regiony ČR a podnikání (základní informace)

Předseda představenstva krajské komory Robert Zatloukal připomněl, že kraj stojí před zásadní výzvou udržet a rozvíjet technické dovednosti a využít podnikatelský potenciál pro zlepšení životních podmínek. „Ve Zlínském kraji máme hodně malých firem, mzdy patří spíše k těm nižším a v produktivním věku nám chybí zhruba 50 tisíc lidí. Přesto je tu prostor, jak vytěžit víc z toho, co máme, a učinit region ještě atraktivnějším místem k životu,“ uvedl.

Problém začíná ve školních škamnech

Na něj navázal hejtman Zlínského kraje Radim Holiš, který varoval před dramatickým poklesem základních znalostí žáků a důsledky pro budoucí pracovní sílu kraje. „Na technické lyceum v Rožnově se hlásilo 160 dětí. Přijímací zkoušku z matematiky na úrovni základní školy zvládlo jen dvanáct z nich. To je alarmující,“ zdůraznil Holiš s tím, že problém nezačíná na vysokých nebo středních školách, ale už na základních.

Dodal, že kraj investuje do podpory technického vzdělávání, kariérového poradenství i vzniku specializovaných center, ale bez aktivní spolupráce podnikatelů a škol nebude možné mladé lidi pro technické obory získat

Elektřina z plastového odpadu? Vědci ze zlínské univerzity vyvíjejí ekologické nanogenerátory

O nutnosti inovovat a neusínat na vavřínech hovořila v bloku Born in Zlín, Made for the World i Martina Mádlík Turínská, členka dozorčí rady společnosti Baťa, která spravuje jméno symbolizující ve Zlínském kraji podnikatelský úspěch a jednu z nejslavnějších českých značek ve světě.

Nechala publikum hlasovat, kdo zná značku Baťa – v tu chvíli se zvedly všechny ruce v sále. Když se ale zeptala, kdo má na sobě boty od Bati, reagovalo jen několik jednotlivců.

„Baťa v očích současné generace stárne. Značku znají jako boty pro maminku a babičku, ale už ne pro sebe. A to je hlavní věc, kterou se snažíme změnit,“ vysvětlila Turínská hlavní cíl současného managementu firmy, která dodává boty na 70 trhů ve světě, ale postupně ztrácí pozici a v posledních patnácti letech skončilo její hospodaření jen jednou v zisku.

Robotizace už není jen doménou velkých

V technologickém bloku mimo jiné vystoupil Michal Staněk ze společnosti Zlín Robotics, která zastupuje například tchajwanskou Techman Robot či kanadskou Mcademic a specializuje se na robotizaci a automatizaci jednoúčelových strojů.

Zlínský kraj má mnoho malých firem, mzdy patří spíše k těm nižším a v produktivním věku nám chybí zhruba 50 tisíc lidí.

Robert Zatloukal, HK ČR

Zdůraznil, že robotizace už není jen doménou velkých podniků, ale čím dál více nachází využití i v menších nářaďovnách a nástrojárnách, kde roboti díky kamerovým systémům dokážou manipulovat s volně loženými díly a přizpůsobit se různým výrobním procesům. Zaznělo také, že firma experimentuje s konceptem tzv. „robopracovníků“ – robotů nabízených firmám podobně jako externí pracovní síla, s hodinovou sazbou obdobnou lidskému zaměstnanci.

Program doplnila i prezentace hokejového klubu Berani Zlín, který ukázal, že značka bez komunity je jen logo. Inspirativní tečkou konference pak bylo vystoupení kouče Mariana Jelínka o vedení sebe sama, týmů i firem v době změn.