V některých případech platí, že se mění jen parametry, jinde došlo k výraznějším úpravám zákonů, které by podnikatelé neměli přehlédnout. Novinky se letos primárně týkají daní z příjmů, rozpočtového určení daní či odvodů na zdravotní a sociální pojištění.

Daňové odpočty na výzkum a vývoj

Podstatná změna se týká uplatnění daňového odpočtu na výzkum a vývoj pro firmy. Nově bude možné tento odpočet využít až v pěti bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích (oproti současným třem). Dochází také ke změně výše odpočtu, která by měla inovativní podniky potěšit. 

Administrativně náročné daňové odpočty dosud odrazovaly zejména malé podniky. Novelu zákona, která by to měla změnit, schválili poslanci v  září 2025.

„Tím, že odpočty bude možné využít v pěti následujících zdaňovacích obdobích, získají firmy více prostoru pro daňové plánování a budou moci lépe kombinovat různé daňové výhody, například slevy na dani za zdravotně znevýhodněné zaměstnance. Aby se předešlo účelovému dělení firem nebo vyčleňování výzkumných aktivit, vztahuje se limit 50 milionů korun na celý odpočtový celek, tedy na propojené subjekty,“ shrnuje odcházející ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek.

V praxi to znamená, že si firma bude moci od roku 2026 od základu daně odečíst veškeré náklady na výzkum a vývoj a ještě dalších 50 procent z dané částky. Za výzkumný projekt realizovaný příští rok tak může učinit například až v roce 2030 (nebo kdykoli do té doby).

SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2025

Dohled finančních úřadů nad projekty zůstane zachován, administrativní zátěž podnikatelů by se ale měla snížit a celý proces od podání žádosti zjednodušit.

„Oslovili jsme odpovědné orgány ke koordinované přípravě metodických pokynů, které jasně vymezí, jak mají být odpočty na výzkum a vývoj uplatňovány a jaké parametry mají jednotlivé projekty splňovat,“ doplňuje ministr.

Podrobnosti si přečtěte v článku Daňové odpočty na výzkum a vývoj: Kdy a proč budou pro firmy výhodnější a dostupnější na BusinessInfo.cz.

Úpravy v benefitech zaměstnanců

Mírné úpravy se dočkají benefity zaměstnanců, respektive jejich zdanění. Z této změny už mají zástupci firem menší radost.

V paragrafu 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů se nově stanoví, že se osvobození od daně bude vztahovat pouze na plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou, náhradou za ušlý příjem ani jiným plněním s vazbou na výkon práce.

Jinými slovy: Od ledna 2026 už nebude možné, aby jako dosud někteří zaměstnavatelé nahrazovali část mzdy zaměstnanců volnočasovými benefity a tím ušetřili na odvodech.

Firmy se nebrání zdravotním benefitům. Většina chce do zaměstnanců investovat více

Stát tímto dosavadním postupem (výhodným oboustranně pro firmy i zaměstnance) přicházel o peníze. Proto se ministerstvo financí rozhodlo těmto praktikám zamezit. Nová pravidla schválili poslanci v září 2025.

Benefit i nadále zůstane benefitem, pokud není podmíněn výkonem práce, docházkou nebo výsledky. Nesmí být smluvně nárokový jako složka mzdy. Může být poskytován jen určité skupině zaměstnanců, ale musí to mít objektivní důvod. 

Dosud byla praxe taková, že se zaměstnavatel se zaměstnancem domluvili na tom, že část mzdy bude nahrazena nepeněžními benefity. Například ze mzdy 45 tisíc korun dostal zaměstnanec 43 tisíc korun v penězích a zbylé dva tisíce obdržel ve formě vstupného na kulturní či sportovní akce.

„Klasické benefity zůstanou osvobozené od daně, pokud jsou poskytovány nad rámec mzdy a nejsou zaměňovány za odměnu za práci,“ popisuje daňový poradce Michal Dvořáček.

Budou nadále dobrovolné – to znamená, že se zaměstnavatel může, ale nemusí rozhodnout benefit poskytnout. A zůstávají také nenárokové (zaměstnanec na ně nemá právní nárok, nemůže je vymáhat soudně jako mzdu).

A jaká bude v roce 2026 částka, do které jsou benefity osvobozené od daně? Její výše se bude odvozovat od průměrné mzdy, jak ji pro daný rok určí ministerstvo práce a sociálních věcí. Pro rok 2026 je to 48 967 korun.

• Roční limit pro zdravotní benefity je roven průměrné mzdě, tedy 48 967 Kč.
• Roční limit pro volnočasové benefity odpovídá polovině průměrné mzdy, tedy 24 483,50 Kč.

Pokud by vám zaměstnavatel poskytnul benefity v hodnotě nad tyto sumy, už se z nich musí dovádět daň z příjmů a zdravotní i scoiální pojištění.

Konec danění prodejů firem nad 40 milionů

Prodeje firem či akcií nad 40 milionů korun nebudou od 1. ledna 2026 podléhat zdanění. Rozhodli o tom v létě 2025 poslanci na návrh Senátu. Novelu ve třetím zářijovém týdnu podepsal prezident Petr Pavel.

Prodeje firem nad 40 milionů už se danit nebudou, pravidla se změní od ledna 2026

Proti byli pouze Piráti, kteří novelu označují za dáreček miliardářům. Podle bývalého poslance Jakuba Michálka prosadili zástupci ostatních stran „dáreček pro nejbohatší, zatímco běžným rodinám vláda zrušila školkovné, živnostníkům zvýšila odvody a zákon proti drahým potravinám rok blokovala ve Sněmovně“.

Prodej firem, akcií či kryptoaktiv nad čtyřicet milionů za určité zdaňovací období bez ohledu na časový test podléhal od letošního ledna zdanění, a to kvůli nově zavedenému stropu na osvobození od daně z příjmu.

Toto pravidlo se tedy nyní opět mění a vrací se stav, který tu byl před rokem 2025. Nově bude stačit splnit časový test a prodej velkých firem bude od daně osvobozen.

Cílem nově zavedeného limitu bylo omezit daňová osvobození při transakcích a navýšit daňový příjem státu. V praxi se nicméně ukázalo, že opatření očekávaný efekt nepřineslo.

Příjmy státního rozpočtu se významně nezvýšily, pravidlo navíc bylo možné jednoduše obcházet například rozložením splátek do několika let.

Srážková daň u drobných výdělků bude zrušena

K úplnému zrušení srážkové daně u fyzických osob má dojít ve dvou fázích. Od 1. ledna 2026 má být odstraněna srážková daň „vybíraná zvláštní sazbou u příjmů ze závislé činnosti u fyzických osob daňových nerezidentů, které jsou členy orgánů právnických osob“. Ti budou nově podrobeni progresivnímu zdanění obdobně jako čeští jednatelé.

Od 1. ledna 2027 by pak měl institut tzv. srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti zrušit úplně. Zrušení zmíněného odvodu se týká drobných výdělků. Těmi jsou zatím dohoda o provedení práce do 11 500 Kč měsíčně a ostatní formy pracovněprávních vztahů do 4 500 korun za měsíc.

Poplatníci s jedním příjmem od jednoho zaměstnavatele se budou moci rozhodnout, zda u svého plátce daně učiní prohlášení k dani a požádají si o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (a tím bude jejich daňová povinnost splněna), anebo si podají daňové přiznání sami. 

Rozpočtové určení daní nově: Co se změní pro obce?

Rok 2026 bude přelomový pro příjmy do rozpočtů měst a obcí. Dvě novelizace klíčového zákona o rozpočtovém určení daní a nepřímá změna zdanění příjmů územních samospráv, zásadně promění strukturu jejich příjmů, metodiku výpočtu podílů i daňové povinnosti.

Díky změně by mělo směřovat do obecních rozpočtů více peněz. Některé obce navíc budou poprvé reálně odvádět část svých podnikatelských příjmů do státního rozpočtu.

Od 1. ledna 2026 se zvyšuje podíl obcí a krajů na sdílených daních. Podíl obcí se navýší z dosavadních 24,16 na 25,93 procenta, zatímco kraje si polepší z 9,45 na 10,23 %. Nové určení bylo letos schváleno v rámci novelizace školského zákona

Pro srovnání: v roce 2025 činil schválený rozpočet 27,4 miliardy, v průběhu roku byl navýšen o 4,2 miliardy na celkových 31,6 miliard korun.

Zásadně se mění i váhy pro přerozdělování těchto daní mezi jednotlivé obce, kde nově významně narůstá vliv počtu žáků a studentů, naopak klesá váha velikosti katastru a počtu obyvatel.

Změna kritérií pro přerozdělování daní mezi obcemi:

• Zvýšení váhy škol: Vliv počtu žáků a studentů se zvyšuje na 15,15 procenta (oproti 9 % dříve) 
• Snížení váhy dalších kritérií: Váha velikosti katastru a počtu obyvatel klesá 
• Úprava koeficientu postupných přechodů: Tento koeficient se snižuje ze 78 na 72,73 % 

Obce, které zřizují školy, by měly díky těmto změnám zaznamenat posílení svých příjmů, zároveň se pro ně ale mohou mírně navýšit také výdaje spojené s financováním školství. Menší obce bez škol se mohou potýkat s relativním poklesem svého podílu na daních. 

Zvýšení minimální mzdy

Pro rok 2026 se zvyšuje minimální mzda z 20 800 na 22 400 korun. Od ledna 2025 se změnil způsob jejího navyšování, v příštích letech už bude valorizace minima automatická. Spolu s průměrnou mzdou má minimum dopad na výši některých odvodů státu (ať už na povinné pojistné či daně).

Pro zaměstnavatele to znamená, že nemohou svým lidem platit za práci na plný úvazek a měsíc méně. Dobrou zprávou pro ně naopak bylo zrušení takzvané zaručené mzdy v soukromé sféře. Zůstal jen zaručený plat ve státní a veřejné sféře.

Zaručený plat bude v roce 2026 činit v 1. skupině prací 22 400 Kč, ve 2. skupině 26 880 Kč, ve 3. skupině 31 360 korun a ve 4. skupině 35 840 korun měsíčně.

Minimální mzda se příští rok zvýší na 22 400 korun. Jak poroste dál a co vše ovlivňuje?

S nárůstem minimální mzdy dojde k navýšení minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění u osob bez zdanitelných příjmů. Výše záloh na zdravotní pojištění u OBZP činí 13,5 % minimální mzdy, v roce 2025 je to 2 808 korun měsíčně. Pro příští rok by mělo jít o částku 3 024 Kč za měsíc.

Hranice pro daňové osvobození pravidelně vyplácených důchodů představuje 36násobek minimální mzdy, příští rok tedy 806 400 korun.

Minimální mzda má vliv i na hranici příjmů, které jsou nutné k dosažení nároku na výplatu daňového bonusu. Tato hranice je totiž šestinásobkem minima. V roce 2025 jsou nejnižší roční příjmy pro vznik nároku na daňový bonus 124 800 korun, v roce příštím bude tento limit na 134 400 korunách.

Podrobnější informace najdete v článku Kdo může uplatnit slevy na děti a v jaké výši? Mnozí mají nárok na daňový bonus na BusinessInfo.cz.

Více peněz sociálce, vyšší paušální daň

Špatnou zprávu má ovšem stát pro drobné živnostníky, kteří odvádějí státu minimální zálohy na povinné pojistné, případně platí paušální daň v prvním příjmovém pásmu.

Jsme připraveni zastavit zvyšování vyměřovacího základu na sociální pojistné. Případně ho prosadit se zpětnou působností doplněnou o vrácení či započtení přeplatků

Alena Schillerová, poslankyně ANO

V roce 2026 se jim zálohy u sociálního i zdravotního pojištění meziročně zvednou nejvíc v historii. Zaplatí na nich měsíčně v součtu o 1124 korun více než v roce 2025.

Radost nemohou mít ani ti, kteří využívají režim paušální daně. Těm s nejnižšími příjmy se paušální daň zvedne o závratných 1268 korun měsíčně. Za celý rok si tak připlatí více než patnáct tisíc korun.

Kromě zvýšení průměrné mzdy, která je pro stanovení záloh určující, došlo nedávno ještě k dalším změnám v rámci vládního konsolidačního balíčku, které do příštího roku budou zvedat minima razantněji než obvykle.

Tou nejdůležitější úpravou je navýšení takzvaného minimálního vyměřovacího základu.

„Ten do přijetí konsolidačního balíku představoval 25 procent průměrné mzdy. Z rozhodnutí vlády se ale každý rok až do příštího roku zvyšuje o pět procent. V roce 2026 se dostává až na úroveň 40 procent průměrného výdělku,“ přibližuje poradce Michal Dvořáček.

Úměrně tomu samozřejmě rostou i odvody většiny podnikatelů státu. Stejný základ pro OSVČ, které mají podnikání jako vedlejší činnost, zůstane v roce 2026 na 11 procentech průměrné mzdy.

Jak se v roce 2026 zvýší paušální daň? Hlaste se k ní od října do ledna

Ve volbách vítězné hnutí ANO nicméně slibuje, že navýšení odvodů pro živnostníky nedopustí, a to ani pro rok 2026. Karel Havlíček, Alena Schillerová i Andrej Babiš tvrdí, že zmírní dopady předloňského konsolidačního balíku Fialovy vlády. Většinu nápadů ale nelze realizovat ve zbytku roku tak, aby je podnikatelé pocítili už v roce 2026. To se týká právě i nezvyšování minimálního vyměřovacího základu pro výpočet sociálního pojištění.

Ze základu a průměrné mzdy se vypočítávají minimální zálohy na sociální pojištění u OSVČ. Pokud by tento základ zůstal na 35 procentech průměrné mzdy a v novém roce nenarostl na plánovaných 40 procent, drobní podnikatelé by za rok ušetřili tisíce korun na zálohách či odvodech na paušální daň. Na změnu ovšem už není čas. ANO nicméně tvrdí, že by po legislativní úpravě vrátil stát živnostníkům peníze uhrazené na zálohách zpětně.

„Náš slib samozřejmě platí. Jsme připraveni zastavit zvyšování vyměřovacího základu na sociální pojistné. Případně ho prosadit se zpětnou působností doplněnou o vrácení či započtení přeplatků,“ potvrzuje Alena Schillerová.

Jakub Procházka