English version
„Sedím před hromadou papírů a nevím, co mám dělat,“ zoufalý povzdech soukromé lékařky z Kutnohorska vystihuje, jak zatím vypadá digitalizace českého zdravotnictví. Potýkají se s ní tisíce soukromých lékařů. Ti mají kvůli nešťastně zvolenému postupu stále méně času na pacienty, protože jsou zaneprázdnění narůstající administrativou. Značná část byrokracie přitom souvisí právě s nepovedenou digitalizací a elektronizací oboru.
Změny si všímají i pacienti. „Před časem jsme byli s dcerou na kožním oddělení v kolínské nemocnici. Lékařka se celou pětiminutovou návštěvu dívala počítače. Na pokožku dceři pohlédla jen asi na pět vteřin. Nepodívala se na nás ani při našem příchodu, ani při rozloučení,“ popsala zkušenost Eva Novotná.
Ani mladí nezvládají
Nejde přitom zdaleka jen o to, že by si s nástupem nových technologií nevěděli rady starší lékaři v předdůchodovém či důchodovém věku. Složitý systém začíná být i nad síly zkušených IT specialistů. „Externí počítačová firma, která se mi roky starala o provoz výpočetní techniky a programů, ode mě nedávno odešla. Opakované a neúspěšné snahy o instalaci eReceptu byly nad její síly. Řekli mi, že by to sice nakonec zvládli, ale jinde si za stejný čas přijdou na výrazně vyšší peníze,“ dodala lékařka.
Ve zdravotnictví došlo v poměrně krátkém sledu k zavedení několika elektronických systémů. Po portálech zdravotních pojišťoven to byly eRecepty, eNeschopenky a zanedlouho EET pro oblast zdravotnictví. Problém je, že některé programy vyžadují modernější verze operačních systémů, než mají lékaři k dispozici, jiné internetové prohlížeče, než používají, a především pracují s různými certifikáty.
Právě odlišné certifikáty se stávají pro soukromé lékaře jedním z největších kamenů úrazů. Pro potřeby různých digitálních systémů jich potřebují hned několik, navíc se situace místo zlepšování a zjednodušování naopak zhoršuje. Všeobecná zdravotní pojišťovna totiž jako jediná začala pro přihlašování na svůj portál vyžadovat jiný typ certifikátu, než ostatní zdravotní pojišťovny. Jen pro portály pojišťoven tak lékaři nyní potřebují certifikáty dva.
VZP přidala komplikaci
„Jediná změna, která v posledních měsících nastala, souvisí se změnou přístupu některých certifikačních autorit, které na základě své certifikační politiky ukončily možnost autentizovat se s jimi vydávanými kvalifikovanými certifikáty, což doposud tyto certifikáty technicky umožňovaly. V této souvislosti VZP se svými partnery komunikuje a před vypršením jejich certifikátu je upozorňuje na tuto skutečnost tak, aby si při obnově certifikátu zakoupili certifikát vhodný nejenom pro podpis, ale i pro autentizaci,“ potvrzuje nepříjemnou změnu tiskový mluvčí VZP Vlastimil Sršeň. Kromě nepříjemností a zmatků s instalací dvou certifikátů se toto řešení lékařům také prodražuje. Namísto jednoho certifikátu musí platit za dva.
Podle Vlastimila Sršně je alternativou k používání certifikátu přihlášení na portál s pomocí přihlašovacího jména, hesla a potvrzující SMS. O tom, že by VZP znovu sjednotila přístup na portál s ostatními zdravotními pojišťovnami a ušetřila tak soukromým lékařům starosti, zatím neuvažuje.
„Stávající systémy si VZP vytvořila sama, vlastními silami. Považuje je za vysoce kvalitní a uživatelsky přívětivé s variantními možnostmi přístupu tak, aby zajistila co nejkomfortnější práci s nimi. V takto nastoleném trendu chceme nadále pokračovat a snažit se naše e-VZP systémy rozvíjet tak, aby je naši partneři mohli využívat bez omezení, bez potřeby masivní uživatelské podpory a v souladu s aktuálními trendy v elektronické komunikaci,“ podotkl Vlastimil Sršeň.
Ministerstvo: chceme jeden certifikát
Ministerstvo zdravotnictví ale s přístupem VZP nesouhlasí a nepovažuje situaci s používáním několika certifikátů lékaři za šťastnou. „V první řadě je nutné zdůraznit, že ministerstvo zdravotnictví již sjednotilo certifikáty pro přístup k práci s eNeschopenkou a s eReceptem. Sjednocení certifikátů plánujeme napříč celým resortem zdravotnictví včetně zdravotních pojišťoven. Cílem ministerstva zdravotnictví je, aby pojišťovny vyžadovaly jednotné řešení, jelikož koordinace rozvoje elektronizace je naprosto klíčová a vede ke značným úsporám,“ konstatoval David Šíma z tiskového oddělení ministerstva.
Zároveň slibuje, že jednou se lékaři dočkají stavu, který měl nastat před spuštěním celé elektronizace. „Doba sjednocení certifikátů napříč zdravotnictvím, díky kterému dojde ke zjednodušení systému, se odvíjí od dokončení centrální infrastruktury eHealth, včetně přijetí zákona o elektronickém zdravotnictví, na kterém ministerstvo zdravotnictví intenzivně pracuje,“ podotýká David Šíma.
Lékaři na posledním místě
Současný přístup státu k elektronizaci zdravotnictví kritizují odborníci. „Systémy, které dnes musí být lékaři využívány, rozhodně nikdo netvořil pro lékaře a netrápil se s tím, jak se ovládají, jak vypadají. Slova jako „user experience“ (UX) jsou zcela státu neznámá. A nikdo o nich nejen nepřemýšlí, ale rozhodně systémy podle nich nevyvíjí. Nicméně věřím, že lze tento nedostatek napravit a je zde řada společností, která by státu dokázala velice rychle pomoci,“ říká Martin Wagner, ředitel projektu Zdravel a divize eHealth skupiny Nordic Investors.
Příkladem podle něj může být právě služba v rámci projektu Zdravel. „Pomáhá s automatickou identifikací pacientů se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva či cukrovky. Pro nemocnice zase hledáme suspektní pacienty s nemocniční infekcí. To je konkrétní přidaná hodnota elektronizace zdravotnictví, která již dnes existuje,“ zmiňuje Martin Wagner
Podstatným problémem českého přístupu k elektronizaci zdravotnictví je právě to, že přináší tak komplikovaná řešení, že se s nimi potýkají i mladí lékaři, kteří jinak nemají s moderními technologiemi problémy. „Lékař má léčit, proto tak dlouho studoval. Každá byrokratická činnost, která mu nic nepřináší, bude pochopitelně vnímána jako nepřínosná. Když něco nechcete dělat, tak rozhodně nebudete věnovat mnoho času na to, abyste se naučil systém ovládat,“ zdůrazňuje Martin Wagner.
Dosavadní pokusy o digitalizaci oboru se podle něj příliš nepovedly. „Centrální povinné projekty jako eRecept nebo eNeschopenka dělají elektronizaci špatnou reklamu. A je to velká škoda. Zavedení eReceptu přineslo do systému mnoho benefitů, ale reakce na jeho spuštění nebyly příliš nadšené. S projektem eNeschopenky je situace podobná. Samotná myšlenka je samozřejmě správná, ale provedení mělo být jiné. Tyto projekty musí být mnohem lépe připravené, a to zejména ve spolupráci s těmi, kterých se to týká. Je nutné také lépe komunikovat, zejména směrem k lékařům. Podat jim více informací a dát jim více času na seznámení se s technologií. Klíčové je také poskytnout lékařům dostatek času pro uvedení do praxe,“ popisuje Martin Wagner, jak by mělo zavádění nových systémů postupovat.
Selský rozum zůstal stranou
Na nesystémový přístup podle něj ukazuje i zmíněná situace s existencí několika typů certifikátů. „Použití jednoho certifikátu není technicky složité. Jen by to znamenalo, že se mezi sebou musí jednotlivé subjekty domluvit a k tomu bohužel není zatím vůle, ani přesně daná strategie. Vše se tedy zpomaluje, na úkor pacientů. Dle selského rozumu v první řadě musí být sepsaná strategie, ta musí mít oporu v zákoně včetně definovaných pravidel, následně musí vzniknout registry a navázaná autentizace subjektů, tedy certifikáty. A až potom může být spuštěn proces zavedení služeb do praxe, tedy eNeschopenka, eRecept a podobně. Pokud se podíváme do praxe, tak jdeme přesně proti proudu selského rozumu,“ upozorňuje Martin Wagner.
Také u aktuálně projednávaného zákona o elektronizaci zdravotnictví podle něj bude záležet na tom, v jaké podobě bude schválený. „Pro další rozvoj elektronizace zdravotnictví v ČR potřebujeme určit pravidla, v první řadě ta systémová. Například jak má záznam vypadat, jaké informace se v něm mají nacházet a tak dále. A vyřešit základní otázky, které se prolínají i do zdravotnické etiky, a to například, kdo má k jakým zdravotním záznamům přístup, jak se mají tato data sdílet a podobně. Bez toho bude elektronizace zdravotnictví spíše klopýtat, než aby běžela vstříc občanům i zdravotníkům a přinášela jim benefity,“ uzavírá šéf projektu Zdravel.
Dalibor Dostál
