Adam Jareš: Češi? Nejaktivnější investoři z Východu

19. 8. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

V Braniborsku se stal největším zaměstnavatelem český holding. Vyjednává se také převzetí německého velkoobchodního gigantu Makro. Češi jdou na německý trh stále víc v roli velkých investorů, říká ředitel kanceláře CzechTrade v Düsseldorfu Adam Jareš.

Chystá se dosud největší česká investice v Německu. O co jde?
Investiční skupina EPGC Patrika Tkáče a Daniela Křetínského jedná o koupi majoritního podílu v obrovském německém holdingu Metro. Ten provozuje mimo jiné řetězec velkoobchodních supermarketů Makro. Titulky v německých novinách mluví o tom, že přicházejí východoevropští miliardáři. Je dobře, že už nejsme bráni jen jako ti malí subdodavatelé, ale že nás začínají vnímat i jako velké investory.

Jak Němci nesou, že chtějí podnikatelé z Východu koupit jejich rodinné stříbro?
V tomto jsou Němci féroví, nemají důvod podnikatele z Východu zpochybňovat. Naopak, na první oznámení investice reagovala německá burza pozitivně a akcie Metra šly nahoru. Ten holding je v problémech a po prodeji je slibována jeho restrukturalizace.

Směřovaly k západnímu sousedovi už dříve nějaké velké české investice?
Češi jsou dokonce považováni za nejaktivnější investory z východní Evropy, z pohledu přímých zahraničních investic jsme před Polskem, Ruskem nebo Čínou. Skupina Agrofert například koupila největší německý pekárenský koncern Lieken a převzala také dusíkárnu Stickstoffwerke Piesteritz. Investiční skupina Penta investovala do holdingu Gimborn, což je prodejce krmiva a pomůcek pro domácí zvířata, a do výrobce honovacích strojů Gehring Technologies. ČEZ nakoupil podíly v inovačních firmách zaměřených na solární energetiku Sunfire a Sonnenbaterie. A v Braniborsku jsou elektrárny vlastněné holdingem EPH již zmíněného Daniela Křetínského dokonce největším zaměstnavatelem v regionu.

Vývozu v poslední době pomáhají Sourcing Days – setkání nákupčích velkých německých koncernů s potenciálními českými dodavateli. Které německé firmy je v současnosti využívají?
V Česku hledá partnery například Open Grid Europe, což je největší německý provozovatel plynárenské soustavy. Má síť plynovodů o délce 12 tisíc kilometrů, kterou dále rozvíjí. Poptává dodavatele mechanických zařízení pro potrubní systémy, bezpečnostní techniku, transformátory a rozvaděče, hledá také firmy na stavební a konstrukční práce. V Česku se rozhlíží také zajímavý inovační startup Volocopter, který vyvíjí helikoptéru na elektrický pohon. Chce uplatnit technologii dosud používanou v dronech. Tato firma by ráda našla dodavatele navigačních systémů, softwaru i letových systémů. Navíc hledá zkušební ústavy pro prověření technologie a vhodné místo pro samotné testovací lety.

V Braniborsku jsou elektrárny vlastněné českým podnikatelem Danielem Křetínským 
dokonce největším zaměstnavatelem v regionu, podotýká Adam Jareš.

Často se říká, že Česko je jen sedmnáctou německou spolkovou zemí a tuzemské firmy stojí na spodní příčce dodavatelského řetězce. Jak se mohou posunout výš až do pozice rovnocenného partnera, který inkasuje významnější část marže?
Ale to je přirozený proces a už se děje. Znám řadu firem, které si od devadesátých let prošly vývojem odspodu až na úroveň rovnocenného partnera. Němci si obvykle dodavatele nejdříve vyzkoušejí na jednoduchých zakázkách jednotlivých dílů. Když vidí, že česká firma umí, dají jí náročnější úkol. Obecně mohu doporučit, aby podniky nabízely konečný produkt i s kompletními doplňujícími službami – zákaznickým servisem, opravami, náhradními díly. A hlavně ať se zaměří nejen na výrobu, ale i na vývoj a design. Musíme v Česku zapracovat na tom, jak výrobek prodávat. V marketingu jsou zatím Němci – a nejen oni – opravdu výrazně lepší.

Máte po ruce příklad firmy, která už prošla růstem až do pozice velkého kontraktora?
Typickou ukázkou je třeba společnost Sopo, která je evropskou špičkou ve výrobě vinutí pro elektromotory. Ta začínala v roce 1993 jako malá garážová firma v Modleticích a dnes vyrábí pro německého giganta s domácími elektrospotřebiči Miele nebo motory formule 1. Do Německa jde 90 procent její produkce a společně s Němci řeší technologický vývoj nových produktů. Připomenout můžeme i takového Zbyňka Frolíka, který začínal se svým Linetem a výrobou nemocničních lůžek v polorozpadlém kravíně a dnes patří k tahounům vývozu.

Statistiku českého obchodu s Čínou nebo USA zkresluje, že mnoho zboží jde na tyto trhy reexportem přes Německo. Český výrobek se tudíž promítne spíš do německého vývozu. Dá se vůbec objem reexportovaného zboží nějak vyčíslit?
Vždy se jedná pouze o odhady. Navíc je nutné rozlišit mezi reexportem a nepřímým exportem. Reexport je vlastně přeprodej bez nějakého dalšího zpracování. Předpokládá se, že asi pětina českého vývozu do Německa takto dále putuje na třetí trhy. Ještě vyšší je ale nepřímý export, kdy Němci český díl upraví nebo zakomponují do finálního produktu, který pak prodají do jiné země. Tento nepřímý export představuje odhadem dokonce na 40 procent celkového vývozu do Německa. Z toho nejvýznamnějším cílem jsou Spojené státy, kam jde odhadem 12 procent nepřímého vývozu, dále je to Čína s pětiprocentním a Rusko s tříprocentním podílem.

Už delší dobu se mluví o otevření druhé německé kanceláře CzechTrade. Mohla by vzniknout v Mnichově. Proč v Bavorsku?
Z průzkumu, který děláme pravidelně mezi podnikateli, vyplynulo, že každá druhá firma vyvážející do Německa by si přála otevření kanceláře CzechTrade právě v Mnichově. Je to logické, Bavorsko je dnes technologickým tahounem Německa. Sídlí tu špičkové inovativní firmy leteckého a automobilového průmyslu i podniky z oblasti ICT. Původně to sice v historii býval vyloženě agrární region, po válce pak ovšem přišly vlády CSU, které začaly klást důraz na vzdělání a vědu. Dnes jsou studenti z bavorských vysokých škol nejlepší i v rámci celého Německa. CzechTrade se v poslední době více orientuje na podporu inovativních a technologicky zaměřených exportérů, což je další důvod, který mluví pro Bavorsko.

Patří k motivům i přetíženost vaší úřadovny v Düsseldorfu, která je vůbec nejvíce oslovovanou kanceláří CzechTrade ve světě?
Je pravda, že ročně pracujeme pro zhruba 230 až 250 unikátních klientů, což z naší zahraniční kanceláře dělá s velkým odstupem nejvytíženější pobočku CzechTrade na světě a v tak malém týmu je to někdy honička. Hodně nám v tomto směru pomáhají studenti vysokých škol, kteří k nám v rámci programu Erasmus jezdí na stáže a odvádějí skvělou práci.

Spekuluje se o tom, jaká je vlastně současná kondice německé ekonomiky. Nehrozí jí hlubší recese?
Spolkové ministerstvo hospodářství předpovídá pro letošek růst HDP o půl procenta. Přitom ke konci roku by se měla výkonnost německé ekonomiky začít zrychlovat a za celou sezonu by měl meziročně vzrůst vývoz o 3,8 procenta. Ve hře jsou různé nevyzpytatelné faktory. Nevíme, zda nezačne celní válka s USA, jak dopadne brexit, jak se vyvine cena ropy v souvislosti s napětím na Blízkém východě. Ale pro příští rok se zatím očekává růst německého HDP o 1,5 procenta. Uvnitř Německa zaznamenáváme pozitivní trendy. Stavebnictví se daří jako nikdy. Velká je vnitřní spotřeba, která táhne celou ekonomiku. Nezaměstnanost je na historicky rekordně nízké úrovni  4,9 procenta, což znamená 2,2 milionu lidí. To je nejméně nezaměstnaných od znovusjednocení země v roce 1990. Takže já jsem optimista.

CzechTrade Düsseldorf
Mgr. Adam Jareš, ředitel regionálního centra CzechTrade pro Německo

T: +49 211 598 25 684
M: +49 (0)17 414 54 745
adam.jares@czechtrade.cz
Martin-Luther-Platz 28, 40212, Düsseldorf, Deutschland


Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Tomáš Stingl. Foto: Martin Pinkas.
Rubrika časopisu na euro.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek