Afrika prahne po českém pivu. Tuzemské pivovary by toho měly využít

10. 10. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

České pivovary vyváží rekordní množství piva. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky je ale ještě řada neprobádaných trhů, které skýtají velký exportní potenciál.

Ve světě se českému pivu daří. Loni ho tuzemské pivovary vyvezly rekordních 4,4 milionu hektolitrů za více než šest miliard korun. Během posledních šesti let přitom hodnota českého pivního exportu narostla zhruba o 60 procent. I díky vzkvétajícímu vývozu minulý rok české pivovary uvařily nejvíc piva v historii - 20,5 milionu hektolitrů.

„Trh v České republice už nemá příliš velký potenciál k dalšímu růstu. Pokud tedy chceme dále zvyšovat výstav českých pivovarů, tak musíme hledat exportní příležitosti na jih, na západ i na východ od našich hranic. Možností pro podnikání v této oblasti je v zahraničí spoustu, české pivovary je ale nevyužívají tak, jak by mohly,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka.

Jaké země jsou v současnosti pro české pivovary nejzajímavější?
Určitě mezi ně patří země bývalého Sovětského svazu, protože tam má české pivo především u starší a střední generace výborný zvuk. U mladších lidí už to povědomí tak velké není, takže je potřeba, abychom v tomto ohledu nezaspali a neujel nám vlak. Velký potenciál skýtají i Japonsko, Jižní Korea, Čína a další asijské země. A nesmíme samozřejmě zapomenout ani na celý americký kontinent. Zajímavý trh představuje také Afrika, kde se v některých státech zvyšuje spotřeba piva meziročně i o 100 procent. Je to zároveň jediný kontinent, který poroste i demograficky. České pivovary ale zatím bohužel neobjevily, jaké možnosti jim vývoz do Afriky nabízí.

Které trhy pokládáte naopak za problematické?
Například Rusko, kde nám export piva klesl. To je ale dáno především demografickým vývojem. V Rusku dlouhodobě klesá počet obyvatel, a nelze tak očekávat, že tam spotřeba piva poroste. Uvidíme také, jaký dopad bude mít brexit na vývoz do Velké Británie. V tuto chvíli je ale předčasné hodnotit, jestli to bude problematické, nebo ne. Záleží, jak budou nastaveny podmínky pro obchod s Evropskou unií.

O jaké typy piv je v zahraničí zájem?
Záleží na vyspělosti dané země a na tom, jakou mají tamější obyvatelé zkušenost s konzumací piva. Třeba v Africe nebo ve východních zemích nejsou zákazníci tak nároční, takže si obvykle vystačí s výčepními pivy nebo ležáky. Naopak v západní Evropě nebo v Americe vyhledávají lidé různé pivní speciály a ochucená piva. Na to by se měli čeští výrobci naučit reagovat. V arabském světě je zase poptávka po nealkoholickém pivě, které nemá absolutně žádný obsah alkoholu. U každé země si tak může český exportér piva najít portfolio, které je pro daný trh zajímavé.

Na českém trhu roste spotřeba piva v maloobchodě, ale hospody se propadají. Je tento trend vidět i v dalších zemích?
Obecně platí, že čím vyspělejší země, tím klesá podíl piva prodávaného v sudech. Na těchto trzích většinou roste výroba piva v plechovkách a stále více hospod čepuje pivo z tanku. Je ale pravda, že v některých zemích se celkově snižuje podíl piva, které se vytočí v hospodách, ať už ze sudu, nebo z tanku.

V Česku zažívají velký boom minipivovary. Mají šanci uspět i na zahraničních trzích?
České minipivovary už začínají možnosti exportu objevovat. Od některých majitelů vím, že o tom uvažují, a myslím si, že je to krok správným směrem. Řada z nich se zatím poohlíží po příležitostech v okolních státech, ale nevidím důvod, proč by nemohli exportovat svůj produkt klidně i mimo Evropskou unii.

Jak moc se daří českým podnikatelům vyvážet vedle piva také technologie na jeho výrobu?
To je nesmírně zajímavá exportní příležitost. Víceméně všechny bývalé členské státy Rady vzájemné hospodářské pomoci mají povědomí o tom, že značka Vyrobeno v Československu, respektive v Česku, má vysokou užitnou hodnotu. Řada z nich má zkušenosti přímo s technologiemi pro pivovary či sladovny, které tam byly vybudovány třeba v 70. nebo 80. letech. Na tom se dá výborně stavět. Některá z těchto starších zařízení potřebují generální opravy a renovace, na kterých se mohou čeští podnikatelé podílet. Tuzemské firmy ale v zahraničí staví i zcela nové pivovary nebo dodávají technologie na výrobu surovin pro vaření piva.

Ministerstvo zemědělství podporuje zahraniční agrární obchod mimo jiné i prostřednictvím podnikatelských misí. Jak velký zájem o ně mají pivovary?
Zástupci českých pivovarů s námi byli například během misí do Číny nebo do Ruska a v Africe zase výrobce technologií pro pivovary. Je ale škoda, že s námi na podnikatelské mise nejezdí více tuzemských pivovarníků. Většinou s námi cestují do zahraničí maximálně dva nebo tři. Přitom když jsme byli naposledy v Africe, tak se místní vyloženě po českém pivu ptali a divili se, proč tam není na pultech. Právě v těchto na první pohled exotických a komplikovaných trzích vidím obrovskou příležitost.

Jaké další možnosti mohou využít pivovarníci, kteří zvažují expanzi za hranice?
Od loňského roku mají možnost nejenom jet s námi na nějaký veletrh, kde má naše ministerstvo stánek, ale také vzít si dotaci na jakýkoliv jiný veletrh, kam se chtějí podívat. Zaplatíme jim jednu letenku a až 50 procent nákladů na výstavní plochu a na realizaci stánku. Stejně jako v případě podnikatelských misí to ale nevyužívají tak, jak by mohli.

Kde mohou získat víc informací o trzích?
Jestliže se chtějí dozvědět o konkrétním teritoriu, jaká je tam spotřeba piva nebo třeba zda jsme schopni najít tam nějakého distributora, mohou se obrátit na naše agrární diplomaty. Ti dosud působili v Rusku, Srbsku, Saúdské Arábii a Číně. Nově se jejich řady rozšiřují o zástupce v USA a v Libanonu. Do konce roku by měl nastoupit diplomat také v Íránu, v Japonsku a v Mexiku s akreditací pro Kubu. Vedle toho spolupracujeme se dvěma místními silami na Ukrajině a v Kazachstánu. Tihle lidé mohou podnikatelům pomoci s účastí na veletrzích a prezentacích nebo s vytipováním základních kontaktů. Pokud by pivovarníci potřebovali informace o dalších trzích, tak je můžeme propojit s místní ambasádou nebo sítí CzechTradu.

Nemůže podle vás český export ohrozit fakt, že globální spotřeba piva klesá?
Podle mě to není nic, s čím bychom mohli mít zásadní problém. Uvedu to na příkladu Budvaru. Když se podíváme do Německa, tak tam sice spotřeba piva klesá, ale vývoz Budvaru nám tam meziročně roste. Jde o to, mít zajímavý produkt, kvalitního partnera a umět na tom trhu dělat dobrý marketing.

Budvar loni prodal 1,6 milionu hektolitrů piva, což je nejvíce v historii podniku. Očekáváte podobný vývoj i v budoucnu?
U Budvaru máme napůl úsměvný problém. Už druhým rokem máme plně vytíženou výrobní i logistickou kapacitu a nestíháme uspokojovat poptávku. Mohli bychom vyrobit víc piva, ale na úkor kvality. V roce 2016 proto Budvar investoval téměř 407 milionů korun do stavby a technologie nového logistického centra a rozšiřování výrobních kapacit. Příští rok bude následovat rozšíření kapacity sklepů, varny a stáčírny plechovek. Projekt završí v roce 2019 investice do stáčírny lahví. Celkem pivovar plánuje vložit do rozšíření asi dvě miliardy korun. Po dokončení všech investic v roce 2020 by měl podnik dosáhnout výstavu asi dva miliony hektolitrů za rok.

Národní pivovar je také jedním z největších tuzemských vývozců piva. Jaké máte plány z hlediska exportu?
Dnes jsme zhruba v 82 zemích světa a náš cíl už není za každou cenu mít jenom další a další špendlíky na mapě, ale chceme spíš navyšovat podíl na trzích, na kterých už působíme. Víme, že budeme muset přidat v oblasti zahraničního marketingu. Budvar by měl propagovat nejen sám sebe, ale i značku „české pivo“. My Češi si často mylně myslíme, že ať přijedeme kamkoliv na světě, české pivo tam každý zná, ale tak to zdaleka není. V tomhle existuje ještě velký prostor pro zlepšování.

Marian Jurečka, ministr zemědělství České republiky

Vystudoval Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně, kde získal titul inženýr. Působil jako obchodní zástupce, pracoval také jako rostlinolékař. Je členem KDU-ČSL. V roce 2013 byl zvolen poslancem Parlamentu ČR a nakrátko se stal předsedou poslaneckého klubu KDU-ČSL. V lednu 2014 byl jmenován ministrem zemědělství ČR. Je ženatý a má pět dětí.


Převzato z časopisu Agro export, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR. Autor článku: Jana Niedermeierová, foto: HN - Václav Kozák

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek