Balkán láká na nízké mzdy i desetileté daňové prázdniny

23. 9. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Západobalkánské země mohou být místem, kam lze přenést z Česka výrobu. Mluví pro to dostatek levné pracovní síly i velkorysé investiční pobídky.

Když se český podnikatel podívá na mapu a přemýšlí, kam za hranice rozšířit své aktivity, může dojít k závěru, že bez přístupu k moři a bez světových spedičních firem typu Maersk se české zboží dostane rychle a spolehlivě jen tam, kam navazuje souvislá dálniční síť a páteřní železniční koridory. Navíc trhy „západních zemí“ se zdají být obsazeny a vysoce konkurenční. A „východní trhy“ – respektive Rusko – jsou pod sankcemi, a tudíž problematické. Kam tedy dál s českým zbožím? Možná nemusí být tak špatným nápadem vydat se za obchodem na západní Balkán.

Celkový objem obchodní výměny České republiky se šesti státy tohoto regionu, které ještě nejsou členy EU, se loni přiblížil hodnotě dvou miliard eur. Mimo oblast společného evropského trhu se zatím nacházejí Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Severní Makedonie a Srbsko. Trend celkové obchodní výměny s těmito zeměmi je dlouhodobě rostoucí, a to už od světové krize v roce 2008, například loni meziročně vzrostl český obchod se Srbskem o čtvrtinu, s Albánií o třetinu a s Černou Horou dokonce o 78 procent.

Daně na nule

Trh je to sice zatím velmi chudý a rizikový z pohledu vymahatelnosti práva, o to větší je však jeho potenciál do budoucna. Jeho dostupnost se díky novým evropským koridorům rok od roku rychleji vylepšuje. Populace i firmy zde od dob rozpadu Jugoslávie a sankcí devadesátých let minulého století pomalu bohatnou a zvyšují svoji kupní sílu. S tím roste i jejich hlad po dodávkách spotřebního zboží a modernizaci léta oddalovaných investic do vybavení firem a továren.

Hlavní vstupní branou pro obchod s Albánií je zatím velký přístav Drač na pobřeží Jadranu.

Navíc nízké výrobní náklady, nevyužitá volná pracovní síla, nulové daně a investiční pobídky české podnikatele přímo vybízejí k relokaci těch částí výroby, které se pro svou manuální náročnost stávají v ČR už pomalu drahými.

Cesta do EU

Perspektiva členství zbylých zemí západního Balkánu v EU se přitom přibližuje. ČR dlouhodobě podporuje co nejrychlejší vstup všech západobalkánských zemí do Unie. Po nedávných výrocích francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se však zdá, že cesta zbývajících šesti balkánských zemí do EU ještě může být poněkud dlouhá. Macron totiž na své státní návštěvě v červenci v Srbsku prohlásil, že další vstup nebude možný, dokud se EU nereformuje.

Dvě země západního Balkánu jsou v přístupovém procesu nejdál – Černá Hora a Srbsko již proces zahájily. Postupně otevírají jednotlivé kapitoly a harmonizují své zákony s unijními předpisy. A to vyhovuje i českým firmám. Právní a podnikatelské prostředí v těchto zemích se postupně kultivuje a přibližuje tomu, na co jsou čeští podnikatelé zvyklí.

Další dvě země – Albánie a Severní Makedonie – doufají, že s nimi EU vyjednávání zahájí v nejbližší době. Nejlépe letos v říjnu. Nic ale není jisté. Některé členské státy EU nesouhlasí a snaží se zahájení vyjednávacího procesu ještě oddálit. Je také možné, že Albánie a Severní Makedonie vyjednávání nezahájí společně, ale každá v jiném termínu. Zbylé dvě země, Kosovo a Bosna a Hercegovina, se do společného trhu EU zapojí zřejmě až jako poslední.

Přes hranice v obou směrech bez víza

Rozvoji obchodu napomáhají také další okolnosti, jako je například volný pohyb osob bez víz. Českým občanům stačí k cestám na západní Balkán občanský průkaz. Z druhé strany mohou i Balkánci jezdit bez víz každého půl roku, celkem na devadesát dní. Výjimkou je Kosovo, s nímž EU vízový režim dosud neliberalizovala.

Český obchod se Srbskem vzrostl meziročně o čtvrtinu, 
s Albánií o třetinu a s Černou Horou dokonce o 78 procent.

Euroatlantické směřování Balkánu je umocněno také vstupem těchto zemí do NATO. Přistoupení k NATO zpravidla předchází vstupu země do EU a je pro obchod indikátorem toho, že země je dostatečně stabilní. Ne každá země však automaticky do aliance vstoupí. V kontextu Balkánu je výjimkou Srbsko, jehož členství v NATO se neočekává.

Obchod běží už takřka bez překážek

Dalšími faktory, které ovlivňují vzájemný obchod, jsou cla a tarify. Díky stabilizačním a asociačním dohodám s EU je obchod oběma směry dnes již takřka zcela otevřen. Určitou překážku tak představují snad jen technické a fytosanitární certifikáty, které mohou jednotlivé země při dovozu určitého zboží vyžadovat. Systém proclívání zboží se v těchto zemích postupně zefektivňuje a urychluje. Zavádí se například nové evropské počítačové systémy pro celní odbavování v rámci předvstupní pomoci EU, jednotné celní deklarace a školí se personál.

Nezaměstnanost nad deseti procenty

Profil jednotlivých států samozřejmě není stejný. Liší se populací, mírou nezaměstnanosti, rozvojem infrastruktury či úrovní mezd. V porovnání s ČR jde o trhy poměrně menší. Největší z nich – Srbsko – má sedm milionů obyvatel a jedenáctiprocentní nezaměstnanost. Nejmenší – Černá Hora má jen 620 tisíc obyvatel a nezaměstnanost 15 procent. Rozdíly jsou v produktivitě a kupní síle obyvatel. HDP na obyvatele dosahuje v Černé Hoře bezmála sedm tisíc eur, zatímco v Kosovu jen 3600 eur na osobu. Z pohledu obchodu může být významná také vzdálenost trhu, která se může českým podnikatelům výrazně promítat do nákladů na přepravu zboží. Například vzdálenost autem z Prahy do Bělehradu je okolo 900 kilometrů, zatímco do albánské Tirany plných 1500 kilometrů.

Kosovo dosahuje ročního HDP v přepočtu na jednoho obyvatele jen 3600 eur, 
čímž je zatím ekonomicky na chvostu západobalkánského regionu.
 
(Na snímku níže je jihokosovské město Prizren)

Poloviční mzdy oproti Česku

Pokud by český podnikatel zvažoval přesun části výroby, pro kterou třeba již v ČR nemůže nalézt zaměstnance, na Balkáně by zřejmě stále ještě našel dostatek volných pracovníků. A navíc mzdy jsou zde takřka poloviční oproti ČR. Společnost s ručením omezeným si lze v Černé Hoře (a nejen tam) založit jen se symbolickým jedním eurem základního kapitálu. Všechny západobalkánské země nabízejí investorům zajímavé investiční pobídky a daňové úlevy. V Severní Makedonii jsou to dokonce daňové prázdniny až na 10 let včetně dalších výhod.

Šestice západobalkánských zemí je sdružená ve Středoevropské dohodě o volném obchodě (CEFTA). Výrobky s podílem místní výroby nad padesát procent je možné bezcelně vyvážet i do dalších zemí. Například Srbsko má dohody o bezcelním obchodu podepsány s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. Pokud tedy alespoň polovina hodnoty českého výrobku bude vyrobena třeba v Srbsku, bude moci být bezcelně vyvezen do Ruska.

Není nejmenších pochyb o tom, že význam trhu zemí západního Balkánu pro český zahraniční obchod poroste i nadále. Region se zdá být dobrým cílem pro české zboží i pro přesun těch částí výroby, které jsou pro vysoké náklady manuální práce či pro nedostatek zaměstnanců v ČR již nadále neudržitelné.

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Roman Plevák, Odbor zahraničně ekonomických politik I  Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek