Byrokracie roste. Podnikatelům vzala o 33 hodin více než před rokem

24. 1. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Podle odborníků může firmám pomoci k omezení administrativní zátěže například snížení počtu kontrol. Znovu se také objevil požadavek na to, aby veškeré legislativní změny s dopadem na podnikání vstupovaly v platnost v jednotný termín.

Přestože snižování byrokracie a administrativní zátěže pro podnikatele je nesmrtelným tématem české politiky, ve skutečnosti počet hodin, které musí živnostníci věnovat „papírování“ dál roste. „V České republice stráví průměrná malá firma papírováním 233 hodin ročně,“ uvádí analytik Centra ekonomických a tržních analýz Pavel Peterka. Centrum od počátku spolupracuje na projektu měření byrokratické zátěže, který realizuje Liberální institut ve spolupráci se slovenským INESS.

Administrativa tak spolkla českým podnikatelům o 33 hodin více než o rok dříve. „Vysoká administrativní zátěž trápí všechny podniky. Vyplývá to i z našeho šetření mezi firmami, které každé čtvrtletí děláme společně s Českou národní bankou. Zavedl bych stejný princip jako v Británii. Chceš zavést nový zákon? Zruš stávající dva. U nových zákonů udělej důkladné hodnocení dopadů regulace RIA. Právně hezký návrh úředníků totiž často postrádá realitu praxe,“ říká Bohuslav Čížek, hlavní ekonom a ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. Převratné zlepšení se nechystá

O snížení administrativní zátěže svaz jednal s novou ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou, pro kterou je to také priorita. „Určité šance na snížení byrokracie existují, pokud se podaří dotáhnout projekty jako například Moje daně, a firmám skutečně ubydou duplicitní výkazní povinnosti. Pomůže také, když se podaří minimalizovat resortismus a provede se zásadní rekodifikace stavebního práva. Firmám by výrazně ulevila i elektronizace státní správy,“ dodává Bohuslav Čížek.

Právě k tomuto tématu Svaz průmyslu a dopravy vládě pomohl formulovat rámcový dokument "Digitální Česko". „Aktuálně ale nevidíme významnější opatření, která by podnikatelům v nejbližších měsících pomohla,“ pokračuje Bohuslav Čížek.

Podle Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR dochází v některých oblastech ke zlepšení, ale pozitivní efekt oslabuje nástup dalších povinností. „Hrubě řečeno, dochází k malému zlepšení, ale je to takový systém – o tři šprušle nahoru, o dvě dolu, čili v mnohém se zlepšujeme, ale mezitím zavádíme nová opatření, která přinášejí novou byrokracii,“ říká předseda AMSP Karel Havlíček.

Podle svých slov je trochu skeptický k měření byrokracie na hodiny a průměrování. „V České republice máme milion aktivních OSVČ a dalších více jak 400 tisíc aktivních společností a obecně definovat byrokracii pro podnikatele je hrozně povrchní pojetí. Správně by to mělo být přes obory a podle toho, jedná-li se o právnickou osobu nebo fyzickou osobu. Úplně jiný pohled budou mít firmy, které potřebují stavět, kde je kritická situace v byrokracii stavebních povolení, jinak to vidí provozovatel malé cukrárny či hospody, kde je neúměrná situace v kontrolách úřadů po zprovoznění živnosti a jiný názor bude mít malý výrobce, který se potýká s notifikacemi a podobně,“ dodává Karel Havlíček.

Slovensko předběhlo Čechy

Také autoři aktuálního výzkumu připouštějí, že srovnání s předchozími lety je obtížné kvůli upravení metodiky. Ta byla mírně pozměněna, aby se výpočtu indexu mohlo zúčastnit více zemí. Letos se k České republice a Slovensku přidala Litva a Ukrajina. Ze čtyř zemí, kde je index byrokracie měřen zůstává Česká republika na druhém místě za prvním Slovenskem, kde firmy tráví papírováním 222 hodin. Třetí skončila Litva s 252 hodinami a na posledním místě Ukrajina s 469 hodinami.

„I když na tom Česká republika ve srovnání se sousedy není nejhůře, je děsivé, že v malé firmě musí jeden člověk pět týdnů na hlavní pracovní poměr pracovat jenom na papírování pro stát,“ poukazuje ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. „Nyní, v době hospodářského růstu, nad tím můžeme mávnout rukou. Ale až přijdou horší časy, budou firmy obracet každou korunu a určitě by jim přišlo vhod, aby jim zaměstnanec na pět týdnů nevypadl z produktivní činnosti jenom kvůli vrtochům státu. Dokud je čas, měla by vláda přijmout odvážnou agendu odbyrokratizování naší ekonomiky,“ navazuje Martin Pánek.

Index byrokracie počítá s takzvaným testem trhu. To znamená, že pokud stát ukládá povinnost podnikateli, kterou by živnostník pravděpodobně plnil i bez existence zákona, není tato činnost považována za byrokracii. Jako příklad uvádí účetnictví. „Nemělo by smysl počítat do indexu takové činnosti, které by byly vykonávány nehledě na platný zákon, a křičet směrem ke státu, že nastavuje zbytečná pravidla, která stojí podnikatele drahocenný čas,“ vysvětluje Pavel Peterka.

Povinnosti plní elektronicky

Ani ekonomové nepovažují výsledek za tragický. „Je těžké si představit, že by se za současné situace počet hodin, které firmy musí strávit byrokracií, snižoval. Mírné navýšení a relativně dobrý výsledek ve srovnání s ostatními zeměmi tak můžeme vidět optimisticky,“ komentuje letošní výsledky hlavní ekonom skupiny Roklen Dominik Stroukal. „Je důležité se také podívat na strukturu výsledků. V České republice lze velkou většinu povinných úkonů splnit vzdáleně bez nutnosti návštěvy úřadů,“ dodává Dominik Stroukal.

Podle odborníků se pozitivní změny při snižování administrativy prosazují obtížně. „Vidíme to například u řešení exekucí a s tím související zátěže pro zaměstnavatele nebo zavedení e-neschopenky. V některých případech nové zákony dokonce přinášejí další administrativní zátěž. To se stalo například po zavedení evidence skutečných vlastníků, kam se nepropisují data z ostatních veřejných rejstříků. V posledních letech stát zavedl řadu nových povinností v oblasti daní, došlo k řadě změn v legislativě, vstoupilo v účinnost Nařízení o ochraně osobních údajů,“ vypočítává Bohuslav Čížek.

Také tomuto nařízení, známému pod zkratkou GDPR, se studie věnovala. Podle ní vzala podnikatelům ve všech čtyřech zemích shodně 16 hodin času.

Úřady si budou poskytovat údaje

Přesto podnikatelské organizace nevzdávají snahu o snižování zátěže a o tomto tématu se snaží komunikovat s kabinetem. „Vítáme, že nám vláda naslouchá a v řadě případů naše náměty zohledňuje. Jeden z dílčích příkladů je nový systém finanční správy, který by měl v budoucnu posílat údaje Českého statistického úřadu do Obchodního rejstříku. To odstraní řadu výkazních duplicit, které dnes firmy zatěžují,“ podotýká Bohuslav Čížek.

Podle Karla Havlíčka se sníží byrokracie za splnění čtyř podmínek. „Pokud dojde k rychlé digitalizaci našeho prostředí a tím ke sdílení dat a koncentraci informací na jednom místě. Sníží se kontroly na provozovnách ve smyslu propojení řady kontrol pod méně organizací. Změní se stavební zákon a dojde k jinému režimu vyřizování stavebních povolení. Změní se kompetenční zákon, který umožní sdílet data resortů,“ vypočítal předseda AMSP.

Podle analýzy, kterou si nechal zpracovat Svaz průmyslu a dopravy, se zátěž pro podnikatele dá rozdělit na tři skupiny. První tvoří takzvaná regulatorní zátěž, kam spadají jednorázové i opakující se náklady vyplývající z povinností uložených právními předpisy. Druhou tvoří administrativní zátěž s náklady na splnění informačních povinností. Třetí je pak byrokratická zátěž zahrnující náklady na splnění informačních a jiných povinností uložených právními předpisy a náklady způsobené různými administrativními překážkami a postupy při realizaci práva.

Odborníci upozorňují, že podnikatele často stojí více času a peněz zjišťování informací o povinnostech, než jejich samotné plnění. „S uložením povinnosti, ať již informačního či jiného charakteru, buďto přímo právním předpisem, nebo v důsledku činnosti orgánu veřejné moci, a s následným plněním této povinnosti je spojena nutnost získat samotnou znalost o tom, jakým způsobem správně realizovat informační povinnost. Tedy studium právní úpravy, které je často časově a finančně náročnější v porovnání se samotnou realizací informační povinnosti,“ zdůrazňuje Věroslav Sobotka, manažer pro legislativu AMSP.

Jednotné datum na změny

Expertní skupina, která při Svazu průmyslu a dopravy působí, se snaží prosadit některé změny. „Například aby se při transpozici právních předpisů EU do národní legislativy nešlo nad rámec nutného minima daného právem EU. Znovu byl také nastolen požadavek na zavedení jednotných dat účinnosti (JDÚ) pro právní předpisy s dopadem na podnikatelské prostředí, které nejsou transpozicí právních aktů EU, a požadována redukce četnosti legislativních změn,“ naznačuje Věroslav Sobotka. „V nejbližší době se má završit jednaní o snížení počtu kontrol, jejich časovému zefektivnění a odstranění některých opakujících se kroků a dokládání dokumentů,“ dodává Věroslav Sobotka.

Omezit administrativu mohou podle odborníků moderní technologie. „Snížení byrokracie by napomohla digitalizace a akceptování připomínek z praxe při tvorbě legislativních návrhů. Klíčovým prvkem jakýchkoliv návrhů, které přicházejí z národní i evropské úrovně by měla být konkurenceschopnost,“ konstatuje Bohuslav Čížek a uzavírá: „Bojovat s byrokracií není snadné. Je to ale reálné, což můžeme vidět na příkladu Švédska nebo Velké Británie. Nejde to ale ze dne na den.“

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek