Češi umějí anglicky hůř než Slováci. Pro místní firmy je to konkurenční nevýhoda

30. 3. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Podle odborníků je angličtina natolik využívaným jazykem, jehož znalost se v řadě firem pokládá za samozřejmost, že by se na školách alespoň část předmětů měla v tomto jazyce vyučovat. Zaměstnavatelé, kteří hledají jazykově vybavené pracovníky, požadují angličtinu v sedmdesáti procentech případů.

Ve stále více globalizovaném světě je export jednou z nejdůležitějších cest, jak mohou firmy zajistit svůj další rozvoj. Stále více to platí i pro malé a střední podniky. Jednou z nezbytných podmínek pro to, aby se firmy v zahraničí mohly uchytit, je jazykové vybavení jejich zaměstnanců. Právě v tomto ohledu však Češi zaostávají za svými sousedy.

Znalost angličtiny je v současnosti u většiny pracovních pozic považována za samozřejmost. „Tři čtvrtiny inzerátů obsahují požadavek na znalost cizího jazyka. A nejde jen o zahraniční zaměstnavatele – i malé lokální firmy míří na zahraničních trzích a potřebují lidi, kteří umějí jejich zboží prosadit, ale také komunikovat se zahraničními partnery. Lidé s aktivní znalostí více jazyků proto uplatnění hledají v současné době snadno a zaměstnavatelé jsou většinou ochotní za jejich kvalifikaci dobře zaplatit,“ říká Zuzana Lincová, ředitelka Profesia.cz.

Studie, kterou realizovala společnost TrackTest.eu ve spolupráci s personální agenturou Profesia.sk ukázala, že Češi jsou na tom s angličtinou hůře než Slováci.

Data byla sbírána v období dvou let od ledna 2015 do června 2017. Do testování se zapojilo přibližně 30 tisíc uchazečů o práci, kteří ve svém životopisu uvedli znalost angličtiny. Pocházeli ze třech zemí – z České republiky, Slovenska a Maďarska.

Polovina uchazečů nesplní požadavky

Téměř třetina uchazečů o práci z ČR, kteří v životopise uvedli, že ovládají angličtinu, je na úrovni B1. Takovýto kandidát by měl zvládnout většinu situací, v nichž potřebuje hovořit a rozumět v běžném každodenním kontaktu.

Nejčastějším požadavkem zaměstnavatelů u pracovních pozic, které vyžadují aktivní znalost anglického jazyka, je úroveň B2. Ukázalo se, že více než polovina uchazečů tento požadavek nesplňuje.

Češi si při testech nejlépe vedli s poslechem a porozuměním, nejhůře dopadli s gramatikou. Největší problémy dělaly uchazečům minulé a budoucí časy a správné používání předložek a zájmen. Naopak skvěle uspěli Češi ve stupňování přídavných jmen, používání určitých a neurčitých členů, poměrně překvapivě i ve slovní zásobě a ustálených slovních spojeních, což jsou kategorie charakteristické pro aktivní znalost jazyka.

Slovenští uchazeči o práci dopadli nejlépe a dosáhli 491 bodů z 1200 bodové škály, Česká republika následovala s 479 body, třetí skončilo Maďarsko se 474 body. Z těchto tří zemí má Slovensko nejvyšší podíl lidí, kteří dosáhli úrovně znalosti B2 a vyšší.

Proč podle odborníků mají Slováci lepší výsledky? „Může za tím být velká ochota Slováků se stěhovat do zahraničí za prací. Z toho se dá vyvodit i velká potřeba cizích jazyků,“ zamýšlí se nad možnými důvody Tereza Najberková, senior metodička jazykové agentury Skřivánek.

Připomíná, že podle současného odhadu Ministerstva zahraničních věcí ČR je ve světě 2 až 2,5 milionu českých krajanů a podle odhadu Úradu pre Slovákov žijúcich v zahraničí je to 2,24 milionů slovenských krajanů. „Což na velikost obyvatelstva je poměrně hodně,“ porovnává Tereza Najberková.

Češi a Slováci dělají podobné chyby

Výsledky testů ukázaly, že čeští a slovenští uchazeči dělají podobné chyby a dosáhli také velmi podobných výsledků v 15 ze 17 gramatických kategorií, což je vysoce pravděpodobně dáno příbuzností jazyka. Oproti maďarským uchazečům byli výrazně lepší v přídavných jménech, stupňování přídavných jmen a ve slovní zásobě. Naopak maďarští kandidáti, i když celkově dosáhli horších výsledků, předstihli Slováky a Čechy v otázkách zaměřených na využití budoucího času.

Znalost angličtiny je dnes při kariérním postupu považovaná za samozřejmost. Druhým nejčastěji vyžadovaným cizím jazykem je u nás němčina. Zatímco znalost německého jazyka je požadována zhruba u osminy pracovních nabídek, angličtina je třeba u více než 36 % pozic. Lidé, kteří umějí anglicky, tak mají mnohem širší možnosti uplatnění, a to navzdory tomu, že ČR sousedí s německy hovořícími zeměmi.

Pokud se porovnají jen inzeráty požadující jazykové vybavení, je převaha angličtiny ještě větší. Angličtina je uvedena v téměř 70 % inzerátů s požadavky na jazykové znalosti. Následuje němčina (25 %), která je v posledních letech stále více žádaná. Z dalších jazyků je to pak francouzština (1,6 %), s podílem pod 1 % dále ruština, holandština, italština a další řeči. Pokud se na jazykovou vybavenost podíváme z pohledu uchazečů, dominuje opět angličtina, jejíž znalost ve svých CV uvádí téměř 70 % lidí. Vysoce zastoupená je i němčina (40 %) a ruština (16 %).

Podle jiných typů porovnávání jazykového vybavení podle shrnutí Evropské unie zvaného EPI jsou na tom sice sice Češi lépe než Slováci, ale zaostávají za Poláky. „V tomto indexu vycházíme jako 20. země z 80 měřených. Slováci jsou těsně za námi, ale např. Němci či Poláci nad námi. Opět je ale zrádné to brát jako tvrdá data. Sice to jsou výsledky z reálných testů, ale ty neprobíhají na základě demografického rozložení, čili mohou být lehko ovlivněné demografickou skupinou, která test píše,“ podotýká Tereza Najberková.

V angličtině učit více předmětů

Česko by podle ní mělo zlepšit způsob, jakým se v tuzemsku jazyky vyučují. „V současné chvíli je angličtina tak prominentním jazykem, že by bylo nanejvýš vhodné, aby obecně byly školy schopny, alespoň částečně, využívat metody CLIL (Content language integrated learning). A vyučovat tedy přímo konkrétní předměty v cizím jazyce,“ konstatuje Tereza Najberková.

Schopnost používat cizí řeč v praxi by pak byla u českých absolventů výrazně lepší. „Systém by měl být flexibilnější, měl by počítat s více lektory na méně dětí a nutit děti k aktivnímu používání jazyka v rámci školy. Právě například CLIL metodou, nebo různými projekty a kroužky,“ uzavírá Tereza Najberková.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek