Češi uspěli v Kazachstánu s dodávkami těžebních strojů i piva

18. 11. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Spolupráci Kazachstánu a České republiky letos zlepšilo otevření přímé letecké linky mezi Prahou a Nur-Sultanem. I díky zájmu turistů by měl počet udělených schengenských víz pro Kazachstánce vzrůst na 22 tisíc, což je meziroční zvýšení téměř o padesát procent, říká český velvyslanec v Nur-Sultanu Rudolf Hykl.

Po přelomu tisíciletí zažil Kazachstán velký hospodářský růst. Jaká je jeho ekonomická kondice v současnosti?
Je pravda, že ekonomický boom, který země prožívala do roku 2015, se v brzké době zřejmě nevrátí. Ovšem po překonání vnějších šoků, které v onom období vyústily zhruba do padesátiprocentní devalvace národní měny tenge, se v současné době místní ekonomice znovu daří. Růst HDP se pohybuje kolem čtyř procent ročně, nezaměstnanost zůstává kolem pěti procent a inflace se po šocích vyvolaných devalvací vrátila k pětiprocentní úrovni. Problémem zůstávají značné sociální rozdíly mezi nejvýznamnějšími městy a odlehlými regiony a také velký vliv státu na ekonomiku.

Kazachstán je velmi rozlehlá země. Jak se liší hospodářský profil a exportní příležitosti v různých regionech?
Velikost kazachstánské ekonomiky měřená v HDP je o něco menší, než je ekonomika ČR. Přitom má přes 18 milionů obyvatel a obrovskou rozlohu. Na většině území se těží nerostné suroviny, přičemž zdroje fosilních paliv jsou koncentrovány na západě státu. Česká těžební technika je úspěšná zejména u hlubinných dolů.

Právě s dodavateli této techniky a výrobci obráběcích strojů, kteří se koncentrují do průmyslových center, jako jsou Karaganda, Usť-Kamenogorsk či Šymkent, naše velvyslanectví úzce spolupracuje. Zákazníky jsou totiž často velké společnosti, jimž podpora zastupitelského úřadu otevírá dveře. Potěšitelné je, že Kazach­stánci Českou republiku znají, pokládají nás za přátelskou zemi a mají o nás zájem včetně našich výrobků a technologií. To jsem si potvrdil i při výjezdech do regionů.

Jak se liší obchodní zaměření hlavního města Nur-Sultanu a centra jižní části země Almaty?
Nur-Sultan je převážně administrativní centrum, kde se koncentrují polostátní firmy. Zde se rozhoduje o státních subvencích a jiné podpoře konkrétních investic. Almaty je jakožto obchodní centrum klíčovým místem pro získávání kontaktů v ostatních sektorech.

Ve střední Asii se obchody dojednávají osobně, e-mailovou komunikací ničeho výraznějšího nedosáhnete.

Čím zaujme venkov?
V dalších regionech má obrovský potenciál zemědělství. V letošním roce jsme organizovali incomingové mise kazachstánských podnikatelů do ČR a potěšitelným výsledkem je například skutečnost, že od začátku roku vyvezly české firmy zhruba pět tisíc kusů plemenného skotu, zejména mléčného. Pozitivem také je, že za poslední dva roky se významně rozšířila nabídka českých potravinářských výrobků na kazachstánském trhu, zejména originálního českého piva. České velvyslanectví zintenzivňuje aktivity v regionech. Vedle Nur-Sultanu jsme tak letos organizovali akce ve čtyřech dalších regionech. V tomto trendu budeme pokračovat i v příštím roce. V Nur-Sultanu plánujeme společné účasti na veletrzích, například na veletrhu obranného a leteckého průmyslu Kadex 2020.

Během mezinárodní výstavy Expo 2017 vzrostl zájem českých turistů o Kazachstán. Trvá i v současnosti?
Expo skutečně zvýšilo povědomí Čechů o Kazachstánu. Během tří měsíců trvání výstavy tehdejší Astanu navštívilo několik tisíc českých turistů. V současné době je těžší odhadnout, kolik jich do Kazachstánu reálně přicestuje. Pevná statistická data nemáme, protože do Kazachstánu čeští občané nepotřebují na pobyt do  30 dní vízum.

Nicméně jsem přesvědčen, že příliv turistů je větší než před světovou výstavou. Rozhodně tomu napomohlo letos v červnu otevření přímé letecké linky Nur-Sultan – Praha společností SCAT Airlines. Hlavní město není jediné, které láká naše občany svojí moderní architekturou. Do řady těchto moderních a architektonicky unikátních budov dodávají osvětlení a skleněné dekorace české firmy. Tradičně oblíbené je také Almaty se svými přírodními krásami a čím dál tím více jih Kazachstánu, který nabízí propojení s Uzbekistánem.

A jak roste zájem kazachstánských turistů o Česko?
Trvale stoupá. Dá se to dobře ilustrovat na počtech vydaných schengenských víz do ČR, kterých bylo v minulém roce 17 tisíc. Letos počet přesáhne 22 tisíc. Obsazení nově otevřené letecké linky do Prahy je z větší části dáno turisty cestujícími přímo do českého hlavního města nebo do českých lázní.

Uvnitř Knihovny prvního prezidenta v Nur-Sultanu, která je dílem slavného architekta Normana Fostera,
je osvětlení dodané českými firmami.

Chystají se nějaké velké infrastrukturní projekty, na nichž by se případně mohly uchytit i české firmy?
Kazachstán investuje značné prostředky do modernizace páteřní dopravní infrastruktury a logistiky, ovšem u výstavby železničních a dálničních koridorů je pro české společnosti obtížné z cenového hlediska soutěžit s konkurenty z Kazachstánu, Číny, Turecka a případně Ruska. Reálné příležitosti ovšem otevírá program podpory regionálního letectví.

Jak se rozvíjí spolupráce obou zemí ve vědě a v oblasti školství?
Ve školství je v posledních letech velice intenzivní. Okolo 1700 kazach­stánských studentů v současnosti studuje na českých vysokých školách a dalších několik stovek až tisíců je v Česku na různých vzdělávacích zařízeních včetně přípravných jazykových kurzů. V letošním roce se očekává udělení téměř dvou tisíc studentských víz. Na podzim proběhly dva vzdělávací veletrhy v několika městech Kazachstánu, kterých se účastnili zástupci dvou desítek českých vysokých škol.

Rozvíjí se také meziuniverzitní spolupráce v oblastech akademické mobility či nově například v oblasti propojení vědy a firemní praxe. V květnu jsme tak například propojili univerzitu v Usť-Kamenogorsku s jednou českou firmou za účelem spolupráce na výrobě implantátů s pokrytím z titanu. Úspěchem v oblasti vzdělávání, k němuž přispělo i naše velvyslanectví, je zahájení výcviku prvních 30 budoucích kazachstánských pilotů v benešovské firmě F Air od října letošního roku.

Kazachstán je multikulturní společnost. Jaké máte základní tipy pro obchodní jednání?
V prvé řadě je potřeba akceptovat, že standardním komunikačním jazykem pro mezinárodní jednání je zde ruština. Proto je vhodná účast pracovníka ovládajícího tento jazyk, ve kterém bude také vedena veškerá korespondence. Existují rozdíly způsobu vedení jednání zejména mezi severem a jihem země s tím, že jižané bývají aktivnější.

Na druhé straně je na jihu země citelnější vliv islámu se všemi průvodními aspekty, včetně slabšího postavení žen při obchodním jednání. Etnická příslušnost partnera také hraje významnou roli. V obecné rovině je potřebné se připravit, že ve Střední Asii se obchody dojednávají osobně, e-mailovou komunikací ničeho výraznějšího nedosáhnete. Jednání bývají zdlouhavá a je zapotřebí si vybudovat určitou míru důvěry.

Rudolf Hykl

Narodil se v roce 1966. Absolvoval ekonomickou fakultu Institutu mezinárodních vztahů v Moskvě a studoval mimo jiné i na univerzitách Stanford a Princeton ve Spojených státech, kde na druhé jmenované získal magisterský titul. 

Působil na různých postech v rámci Ministerstva zahraničních věcí ČR, například jako tiskový mluvčí. Pracoval jako chargé dÅLaffaires ČR v Singapuru, později byl generálním konzulem ČR v Hongkongu a Macau. Od roku 2014 působil jako český ambasador v Malajsii.

Letos se stal velvyslancem v Kazachstánu a do jeho působnosti spadá i Kyrgyzstán. Rudolf Hykl je ženatý a má dvě děti.


Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Tomáš Stingl. Foto: 
Nur-Sultan, Rudolf Hykl.
Rubrika časopisu na euro.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek