Česko podceňuje duševní vlastnictví, snižuje to hodnotu místních firem

14. 9. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Řešení dlouhodobého problému tuzemské ekonomiky začíná podle odborníků na univerzitách. Pokud se jim podaří zužitkovat vědomosti a inovace špičkových odborníků, začnou této oblasti věnovat více pozornosti také místní podniky.

Česku se stále nedaří patřičně ocenit duševní vlastnictví vznikající v místních firmách. Ty jsou stále oceňovávány především podle hodnoty pozemků, strojů, výrobků či zásob, ale ne podle hodnoty ochranných známek, patentů a dalších nehmotných statků.

V této oblasti tak stále do určité míry přežívá železná opona. Zatímco u firem ve vyspělých zemích západní Evropy představuje duševní vlastnictví v průměru 80 procent hodnoty firmy, a hmotný majetek 20 procent, v Česku je tento poměr právě obrácený. Z části je to způsobeno tím, že zahraniční firmy mají v Česku často jen výrobní pobočky, a svoje know-how koncentrují v mateřských zemích. Ale ani čistě české společnosti zatím neumí svoje duševní vlastnictví náležitě ocenit a zužitkovat.

Výrobna pro zahraničí

„Je zde stále ještě určitá míra absence dostatečného povědomí o jeho významu, konkurenčního prostředí srovnatelného s vyspělými zeměmi a technologické úrovně vlastní produkce. A v neposlední míře i skutečnost, že podstatná část průmyslu je ovládána ze zahraničí, kde probíhá většina výzkumu a vývoje nových produktů a technologií,“ shrnuje příčiny současného stavu Emil Jenerál z Úřadu duševního vlastnictví.

Podle odborníků musí změna začít na tuzemských univerzitách. Dokud nedokáží ocenit znalosti svých expertů tyto instituce, bude se situace v komerční sféře měnit jen obtížně. „Do dnešní doby, vyjma zářného příkladu velmi úspěšné komercializace na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (UOCHB), neexistuje doposud významné množství success stories v této oblasti,“ vysvětluje jeden z důvodů Jiří Sedlák, patentový zástupce společnosti PatentCentrum Sedlák & Partners.


Univerzity se snaží situaci změnit až v posledních letech. „Do roku 2012 zřídkavě, jen na největších univerzitách jako je Masarykova univerzita, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, VUT či ČVUT, existovaly specializované kanceláře na transfer technologií (TT), které se mimo jiné touto problematikou zabývají. A nastavily tak vnitřní procesy prostřednictvím směrnic na svých institucích, což se do současnosti většinově podařilo na všech veřejných vysokých školách,“ dodává Jiří Sedlák.

Zlom na vysokých školách

Proces změny je přitom dlouhodobý a náročný. „Zaměstnanci jednotlivých institucí jsou tak kontinuálně seznamováni s významností těchto témat a s nutnými postupy. Je to asi zlomový moment v českém prostředí především na netechnických vysokých školách a pracovištích Akademie věd,“ dodává Jiří Sedlák.

Po změně v univerzitní sféře by se větší důraz na duševní vlastnictví měl promítnout i ve firemní sféře. „Tak jak se budou měnit poměry v domácí průmyslové výrobě, vývoji a výzkumu, tak se bude postupně měnit i přístup k průmyslově právní ochraně obecně,“ věří Emil Jenerál.

Naděje pro startupy

Větší důraz na duševní vlastnictví je klíčový nejenom pro současné tuzemské firmy, ale i pro ty budoucí. Podceňování nápadů a inovací, a jejich nedostatečné ohodnocení, je v tuzemsku jednou z příčin malé podpory startupů ze strany investorů. Ti v souladu se současnou tuzemskou praxí oceňují především hmotnou stránku podnikání. Začínající firmy postavené na nápadu a jeho budoucím potenciálu pak jen těžko vzbuzují jejich zájem. I když se to výjimečně stane, těžko nacházejí s jejich zakladateli společnou řeč o podílu případné investice, protože „pouhý nápad“ na straně mladých inovátorů nepovažují za zásadní vklad pro zachování výrazného podílu ve společnosti.

Pokud se tedy Česku podaří zvýšit povědomí o hodnotě duševního vlastnictví, pomůže to nejen zvýšit hodnotu současných firem, ale přispěje to také k většímu zájmu investorů o rodící se technologické naděje. Navíc právě dostatečné ocenění významu inovací a duševního vlastnictví může zvýšit přidanou hodnotu produkce českých firem, která zatím za vyspělými zeměmi stále zaostává.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek