Český festival inovací a digitálního podnikání expanduje na Slovensko

18. 6. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Již několik let se sdružení CzechInno zaměřuje na propojování podnikatelů se vzdělávacími a výzkumnými institucemi. Podle předsedy řídící rady společnosti Davida Kratochvíla se v současné době sdružení chystá rozšířit svoje aktivity také na sousední Slovensko.

Po českých Smart Business Festivalech chystáte expanzi na Slovensko. Co si od rozšíření do této země slibujete?
Už je to delší dobu, co jsme aktivitám našeho sdružení CzechInno dali nadnárodní přesah: v rámci Smart Business Festivalu dáváme pravidelně velký prostor slovenským kolegům a slovo dalo slovo, že se naopak my s českými odborníky podíváme i na Slovensko.

Takže vazby z dob společného státu jsou stále živé?
Naše země mají společné tradice a my bychom rádi, aby měly i společnou budoucnost v oblasti digitálního podnikání – na Smart Business Festivalu SK proto plánujeme prezentovat česko-slovenské příklady dobré praxe z živého byznysu, které mají digitální konotace a jejichž společným jmenovatelem jsou technologie a jejich inovativní využívání v podnikání.

V čem budou slovenské festivaly stejné a v čem se budou lišit?
Rozhodně k akci na Slovensku přistupujeme s pokorou a plánujeme respektovat specifika místního průmyslu a podnikání. Zatímco v ČR máme velmi silnou průmyslovou tradici, a to zejména v těžkém průmyslu a je pro nás tedy výzvou dávat novou „digitální mízu“ zejména průmyslovým hráčům s dlouhou historií výroby, na slovenské ekonomice má daleko větší podíl zemědělství a vzhledem k nedávným zahraničním investicím Slováci žijí zejména z produkce automobilového průmyslu.

Zmínil jste společnou tradici, vidíte také nějaké rozdíly?
V Česku má ekonomika, export i majetková struktura firem daleko blíže k německému prostředí a řada firem má své matky u našich západních sousedů, na Slovensku je co do zahraničních investic různorodější uspořádání a bude tedy zajímavé srovnat to, jak se liší přístup zahraničních investorů k digitalizaci lokálních firem. Současně v obou našich zemích rostou jako houby po dešti velmi inspirativní digitální start-upy, jejichž příběhy jsou univerzálně použitelné bez ohledu na tradice ve výrobě. Těm bychom rádi umožnili vzájemné setkání a navázání spolupráce, která by mohla být oboustranně výhodná.

Na českém trhu působíte pod názvem CzechInno. Kromě toho máte pro oblast střední a východní Evropy značku CEEInno. Budete ji na slovenském trhu používat?
CEEInno je platformou – Středoevropskou platformou pro digitální inovace – která nemá samostatnou právní subjektivitu, z jejího názvu je však ihned patrné, že jejím cílem není pokrýt jen území České republiky. O to právě při Smart Business Festivalu SK jde – o zdůraznění nadnárodního přesahu digitálních inovací a toho, že přeshraniční spolupráce u zemí, které mají navíc natolik podobné tradice i národní jazyky, jako je Česko a Slovensko, je velmi žádoucí. To je důvod, proč akce na Slovensku, a eventuálně i v jiných zemích Střední Evropy, budeme vždy propagovat pod hlavičkou této platformy.

Vraťme se na český trh. V některých oborech se technologie mění tak rychle, že i poslední informace záhy zastarávají. Stíháte aktualizovat náplně seminářů tak, aby odpovídaly posledním trendům?
Kouzlem obsahu našich regionálních akcí je, že není vytvářen uměle, od stolu, ale že jej tvoří sám život – pro každou z regionálních akcí máme sice několik málo ustálených řečníků, kteří tvoří „kostru“ programu, ale velmi důležitou náplň dotváří regionální přednášející, které oslovujeme vždy až bezprostředně před každou akcí na základě průzkumu regionálního trhu.

Jaké přednášející jste tímto způsobem oslovili?
Jen za letošní rok jsme například odchytili zcela čerstvé otevření Smart City Polygonu v Plzni, testovacího centra sdílených služeb pro plastikářskou výrobu firmy Kuboušek v Českých Budějovicích nebo vznikající laboratoř pro průzkum citových a náboženských prožitků člověka s využitím kognitivních technologií v Olomouci. Tím dáváme organismu se souhrnným názvem Kyberneticka revoluce CZ čerstvou krev do žil a jen tak se nám daří držet program všech akcí zcela aktuální. Co bych rád na tomto místě zdůraznil – je nám ctí a potěšením být u aktuálního dění v oblasti digitálních inovací v regionech a předávat příklady dobré praxe dál do ostatních částí Česka i do médií.

Nedostatek pracovníků na trhu práce zvýšil zájem firem o robotizaci. Pocítili jste zvýšenou poptávku firem na toto téma na vašich seminářích věnovaných Průmyslu 4.0?
Spíše to vypadá naopak – firmy přestávají mít kapacitu na vzdělávací akce, protože potřebují každou ruku ve výrobě. Po čem však je obrovská poptávka, je poradenství zaměřené na digitální transformaci na míru firmy, která potřebuje řešit akutní nedostatek pracovníků a často při tom sahá k digitálním prostředkům včetně robotů. Této poptávce se snažíme vyjít vstříc a připravujeme ke spuštění systém pro párování dobrovolných a v první fázi konzultací bezplatných poradců pro digitalizaci se zájemci z řad firem.

Zaměřujete se v této oblasti i na nějaké další aktivity?
Zapojili jsme se také do evropského projektu s názvem „Digitalise European SMEs“ – tedy „Digitalizujme evropské malé a střední podniky“, jehož cílem je spuštění jakéhosi přeshraničního výměnného programu à la Erasmus pro digitální odborníky a malé a střední firmy. Firmy skutečně v tomto období potřebují zejména poradit a nasměrovat, jak být efektivnější s využitím digitálních technologií a na nich postavených inovacích. A v tom se jim v CzechInnu snažíme pomáhat.

České firmy si často stěžují na to, že pro inovace nejsou v tuzemsku vytvořeny vhodné podmínky. Finanční úřady jim například neuznávají výdaje na výzkum a vývoj. Co ještě by bylo podle vás třeba zlepšit?
Klíč je v legislativě přívětivé k inovacím a v tom, že právní prostředí by mělo být natolik stabilní, aby umožnilo nerušený vývoj, testování a nasazování novinek na trh. Vyvíjejí se nové technologie, rozvíjejí se na nich postavené obchodní modely, mění se systémy řízení a fungování firem. Tomu, aby se efekt těchto inovací mohl plně projevit a mít maximální přínos pro rozvoj ekonomiky našeho státu, však brání časté změny v legislativě a některé vyloženě blokační nové předpisy nebo povinnosti, jejichž řešení firmy na dlouhou dobu zaměstná a ony pak nemají prostor se nadechnout k dalšímu inovačnímu rozvoji.

Co by tedy podnikatelé přivítali?
Když podnikatelé dostanou od státu nějakou úlevu, ve výsledku to obvykle dopadá tak, jak jsme svědky u daňových odpočtů výdajů na výzkum a vývoj – praxe státních orgánů je natolik různorodá, že o nabízenou výhodu z obavy před postihem vlastně ani téměř nikdo neusiluje. To není dobré a čeští i evropští zákonodárci by si měli uvědomit, že časté změny pravidel a neustálý přírůstek byrokratických povinností úspěšnému podnikání neprospívají. Českým i evropským zákonodárcům bychom tedy vzkázali: buďte si vědomi toho, že úspěšní inovátoři nepotřebují žádnou finanční podporu z evropských fondů ani státního rozpočtu, ale volají po stabilitě právního prostředí a bojí se byrokratických nástrah státu a EU. Pokud se tohoto doporučení budete držet, věřte, že české inovační podnikání na úbytě nezajde.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek