English version
Firma EDF má velké problémy postavit nový jaderný blok Flamanville 3. Začal se stavět v roce 2007, původně měl být dokončen v roce 2012. Nyní se termín posouvá až za rok 2022. Rozpočet se už zvýšil více než třikrát na 11 miliard eur (281 miliard korun).
Provozovateli EDF pro tyto práce chybí dostatek technického personálu, protože se ve Francii dvě dekády nové reaktory nestavěly. Šéf ASN Bernard Doroszczuk oznámil, že nový rektor nebude připojen k sítí dříve než na konci roku 2022. Společnost EDF původně počítala s tím, že svary opraví během provozu okolo roku 2024. Elektrárnu chtěla spustit příští rok.
Reaktor o instalovaném výkonu 1,65 GW měl být podle původního harmonogramu z roku 2007 hotov v roce 2012 v nákladu 3,3 miliardy eur (84 miliard korun). Nyní se rozpočet odhaduje na 11 miliard eur (281 miliard korun) s tím, že analytici počítají, že to bude kvůli opravám svarů o další miliardu eur více.
Problémy ve Flamanville vyvolávají pochybnosti o rentabilitě stavby britské elektrárny Hinkley Point C, kde mají stát dva reaktory EPR. Hotovy by měly být mezi lety 2025 a 2027. Pouze v Číně byl zatím tento druh reaktorů dokončen.
Slepá ulička francouzské energetiky?
Do slepé uličky by se navyšováním nákladů na stavbu nových velkých reaktorů mohl dostat celý francouzský jaderný sektor, protože postupně má být nahrazeno 58 současných jaderných bloků v zemi.
Odklady zprovoznění nového reaktoru mohou ovlivnit i dlouho slibované odpojení nejstarší jaderné elektrárny ve Francii Fessenheim. Slouží od roku 1978, tedy 41 let. Leží jen kilometr a půl od hranic s Německem, proto politici v Německu dlouhodobě usilují o urychlené uzavření elektrárny.
Zpoždění výstavby reaktoru Flamanville 3 se dotkne i odpojení uhelných elektráren, které dříve oznámil prezident Emmanuel Macron. Reaktor měl začít vyrábět elektřinu už příští rok a do roku 2022 plánoval Macron odpojit poslední čtyři uhelné elektrárny v zemi.
Ve Francii se diskutuje o rozdělení EDF. Nerentabilní jadernou část by měl vlastnit ze sta procent francouzský stát. Obnovitelné zdroje energie a prodej elektřiny mají být naopak úplně privatizovány. Nyní v EDF vlastní francouzská vláda 84,5 procenta akcií.
Proti rozdělení společnosti se postavily francouzské odbory. Nelíbí se jim, že jadernou část firmy by měli ve větší míře dotovat francouzští daňoví poplatníci. Na konci roku 2018 měla EDF čistý dluh ve výši 33 miliard eur (845 miliard korun). S obměnou a modernizací dalších francouzských reaktorů bude pravděpodobně narůstat. Ekonomická náročnost výstavby nových jaderných zdrojů staví Francouze proti jaderné energii. Před šesti měsíci jadernou energetiku negativně hodnotilo 53 procenta dotázaných, což je nejvíce od 60. let.
Převzato z webu Euro.cz. Autor: František Novák
